V letošním roce uplynulo již 200 let od zavedení poštovních schránek v českých zemích, kdy na základě nařízení rakousko-uherské vlády, byly umístěny poštovní schránky u každého poštovního úřadu. Nicméně poštovní obálka s psaním již má daleko delší historii, a to jako spolehlivý nosič informace.

V posledních letech asi všichni zaznamenáváme pokles spotřeby a využívání obálek. Do popředí se dostává forma elektronické komunikace na všech úrovních. Fenomén internetu, jak se zdá, tak postupně s nevratnou platností ubíjí využívání písemné komunikace mezi lidmi a firmami. Mezi základní důvody patří jeho výhody jako je rychlost, flexibilita a pohodlnost. Málokdo již dnes používá písemný styk – obchodní dopisy, milostná psaníčka, pohlednice z dovolených. Dnes je toto vše nahrazováno sociálními sítěmi na internetu a mobilní komunikací. V oblasti firemní komunikace jsou využívány datové schránky jako základní nástroj se státní správou či jiné specializované portály. Často je zasílání informací typu faktur, výpisů apod. nástrojem přinášejícím i ekonomické úspory. A v neposlední řadě finanční instituce či poskytovatelé služeb (např. telekomunikační společnosti) operují výhodou pro protistranu, že ušetří za transakční náklady přenosu informace.

Nezapomínáme však v tomto okamžiku na něco či na někoho? Nejsme někdy tímto postupem tlačení do něčeho, co nám není příjemné? Jsou vnímány správně potřeby všech lidí? Známe její návyky, znalosti apod.? Domnívám se, že v naší společnosti máme mnoho těch, kdo tento přechod na elektronickou komunikaci vnímají negativně. Důvodem je např. nízká počítačová gramotnost, nutnost vybavit se počítačem s internetovým připojením, které často může mít omezenou dostupnost, nutnost změnit vlastní návyky archivace údajů apod. Dopad elektronizace informačního styku je tedy a zejména dán v závislosti na míře počítačové gramotnosti člověka. U mladých lidí pohybujících se běžně na bází počítače či mobilu je papírový dokument přítěží či nechtěným výstupem informačního styku.

A naopak pro starší lidi, kteří nejen že byli zvyklí na používání papíru a nejsou tak zběhlí k využívání nástrojů elektronické komunikace, je vhodnější získávat informace v tištěné podobě a velmi často prostřednictvím poštovních schránek. Jsou tedy oprávněné žádosti, aby písemný styk, jehož nosičem je papír, zejména v této kategorii příjemců informace zůstal i nadále. Neopomenutelnou skupinou občanů, kterým by měl být dopřán komfort papírové komunikace, by měla být i střední generace ovládající jak elektronickou komunikaci, tak přijímající informace v tištěné podobě. Všechny skupiny lidí dnes mají např. u bank možnost volby – elektronický či papírový písemný styk. Ten druhý jmenovaný je však znevýhodněn cenou této služby. Právo svobodné volby je pak silně ovlivněno nákladem pro toho, kdo si má zvolit. Nedílným argumentem některých lidí je pak i přesvědčení o vyšší kvalitě bezpečnosti přenesené informace zasláním písemného dokumentu, lepším způsobem uložení/archivace či větší přehledností informací k případné kontrole jejího obsahu, tj. mít své výdaje pod kontrolou. Vyjednávací pozice či síla občanů je často, ne-li téměř vždy, žádná a jsou tak velmi zranitelnými subjekty. Je to tedy varování i do budoucna, že pokud nebudou nastavena pravidla svobodné volby občana bez omezení, může dojít postupně k nechtěné elektronizaci předávaných informací napříč obory a skupinami lidí bez jejich souhlasu či z donucení.

V roce 2013 probíhal ve Velké Británii průzkum mezi občany s těmito vybranými výsledky (zdroj: www.keepmepostedeu.org). Pokud jde o spotřebitelské preference, 60 % občanů by si nevybralo firmu, která nenabízí papírový účet/fakturu. 69 % z těchto občanů tvrdí, že účty zaslané poštou poskytují lepší kvalitu uchování/založení, 65 % si myslí, že tyto účty se lépe kontrolují a 45 % je přesvědčeno, že takto zaslané účty jsou bezpečnější. Pokud se týká efektivity tištěné komunikace,
39 % občanů připouští, že bez papírového výpisu z účtu by neměli přehled o svých výdajích. 40 % občanů tvrdí, že odebráním papírových výpisů by bylo vážně ovlivněno jejich hospodaření. Navíc
přes 40 % lidí, kteří dostávají papírové účty, zjistilo chybu ve vyúčtování, a to ve srovnání s 29 % respondentů, kteří dostali účet elektronicky.
V Evropě se již od roku 2013 rozvíjí aktivita s názvem KEEP ME POSTED. Tato kampaň je zacílena na podporu těch skupin obyvatel, na které má elektronický styk negativní dopad. Kampaň KMP s podtextem „právo občana na volbu“ prosazuje právo volby jakou cestou má občan dostávat informace – na papíře nebo elektronicky – aniž by byl v důsledku této volby penalizován formou poplatku za poštovné. Kampaň se týká různých dokumentů typu daňové formuláře, bankovní výpisy, volební lístky, faktury a účty od poskytovatelů služeb. Cílovou podporovanou skupinou kampaně, jsou pak skupiny lidí (spotřebitelů) nebo jednotlivci, kteří odmítají elektronický styk. A dále občané, kteří tuto volbu ani nemají a jsou postaveni před hotovou věc. Kampaň je určená jak pro mladé, tak pro staré, bez rozdílu věku a nabízí všem občanům možnost volby získávat informace v papírově podobě, jako standardním nástrojem čili dejme veřejně najevo, že chceme získávat informace JEN POŠTOU CZ.

Přežije poštovní obálka rok 2020? Lze pevně doufat, že ano s tím, že si udrží svou prapůvodní formu přenosu informace. Buďme tedy všichni bdělí a jako spotřebitelé neplaťme za něco, co by mělo být standardem.

Obálky jsou a je jich dostatek. Společnost KRKONOŠSKÉ OBÁLKY s. r. o., která se je tradičním výrobcem poštovních obálek a tašek v České republice, se hlásí k podpoře této kampaně a chce se stát lídrem v obraně ohrožených skupin spotřebitelů v ČR. Historie výroby papíru a následně i obálek v Podkrkonoší je známá od minulého století. Firma vyrábí nejen bílé poštovní obálky, ale může je doplnit kvalitním ofsetovým tiskem dle požadavku zákazníka. Výrobní proces je certifikován dle norem ISO 9001 a FSC. Hodnotami firmy je rychlost, kvalita a flexibilita. Obálky jak v základním bílém, tak potištěném provedení si zákazníci mohou kdykoliv objednat i na e-shopu http://www.krkonosske-obalky.cz/shop/.

Ing. David Kotajný, ředitel