Bohužel z jednání nevzešel žádný konkrétní výstup v podobě jasné deklarace toho, že ministerstvo je připraveno aktivně hledat tyto úspory, které se nabízejí, a že by hodlalo za tímto účelem v dohledné době nasadit všechny zdroje.
Zástupci RegioJetu byli pouze odkázáni na postupné soutěžení rychlíkových spojů na vybraných tratích a na konci jednání zazněl neurčitý příslib uskutečnění diskuse formou kulatého stolu za účasti dalších dopravců na téma provozování dálkových vlaků v ČR.
Ministerstvo se nicméně nijak aktivně nepostavilo k řešení základní otázky:
Existuje-li nabídka provozovat dnes dotované spoje bez dotací (jakýmkoli dopravcem), je ministerstvo dopravy připraveno využít této nabídky a podniknout veškeré kroky vedoucí k úspoře těchto peněz?
Odpověď na tuto otázku se zástupci RegioJetu na setkání nedozvěděli. Naopak ministerstvo dopravy staví celou věc do role, že se musí určit, koho na danou trasu pustí.
Ale toto je nesmysl, ministerstvo neurčuje v rámci liberalizovaného trhu dopravy, kdo jakou linku bude na vlastní podnikatelské riziko jezdit – toto je zcela v režimu svobodného podnikání.
Ministerstvo pouze určuje, které spoje bude dotovat. A zde požadujeme rozhodnutí, zda i přesto, že na stole leží nabídka provozování vlaků EC, IC bez nároku na jedinou korunu dotací, hodlá ministerstvo dále dotovat provoz těchto vlaků.
Dotování spojů EC, IC vlaků, které by šlo provozovat bez dotací, jde přitom na úkor rušení klasických rychlíků a meziregionálních spojů, které bez dotací nejsou schopny fungovat a jsou klíčové pro dopravní obslužnost v regionech.
Stát tak na jedné straně laxně dotuje spoje, které dotace nepotřebují (a do roku 2006 ani dotovány nebyly) a na druhé straně ruší rychlíky, které zajišťují základní dopravní obslužnost.
(tz