S Ing. Davidem Vykydalem, Ph.D., odborným asistentem na Katedře managementu kvality VŠB – Technické univerzity Ostrava jsem se setkala na jarní konferenci o kvalitě v Ostravě, kterou pořádal DTO CZ, s.r.o. Vystoupil tam s příspěvkem, který mne zaujal. Hodil mi udičku, jak se říká. Uvědomila jsem si, že kvalitáři jsou opravdu velcí srdcaři.

Tato disciplína totiž není vůbec jednoduchá. Proč? Protože ke kvalitě dospějeme nejen tím, že ji vyžadujeme, ale jen tehdy, když pro ni také něco uděláme. VŠB Technická univerzita Ostrava a její Katedra managementu kvality má na této cestě jasné postavení:

Jak se prosazuje management kvality ve vysokoškolském prostředí?

Kvalita v terciálním vzdělávání se stala již před několika lety významným a často opakovaným tématem mnoha diskuzí na různých úrovních. Tento trend je výsledkem rostoucího důrazu na efektivitu vzdělávání a související vědecké činnosti, a s tím souvisejících snah o transformaci vysokých škol a univerzit. Cílem je adaptace na nové formy učení a podpora inovací a technického pokroku v souladu s měnicími se potřebami trhu. Významným milníkem, který zvýšil tlak na kvalitu terciálního vzdělávání a výrazně podpořil rozvoj managementu kvality na vysokých školách, byla novela zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách z roku 2016. V tomto zákoně se uvádí, že vysoká škola má zajišťovat kvalitu vzdělávací činnosti a související tvůrčí činnosti a dalších souvisejících činností, a následně provádět i vnitřní, resp. vnější hodnocení kvality. Zajišťování kvality se opírá o činnosti, které například známe ze systémových standardů pro management kvality: definování odpovědností a pravomocí, poskytování potřebných zdrojů, zpracování standardů a postupů (dokumentace) pro činnosti zajišťování kvality a pro vnitřní hodnocení kvality, realizace nápravných a preventivních opatření přijímaných za účelem zlepšování apod. Vnitřní hodnocení kvality pak obsahuje zaměření se na různé aspekty, jako je hodnocení předmětů, hodnocení učitelů, měření a hodnocení spokojenosti studentů, úspěšnost absolventů na trhu práce, efektivita studijních programů, hodnocení tvůrčích a dalších souvisejících činností. Tímto způsobem se vysoké školy pokoušejí nejen splnit standardy akreditace (vydané Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství – NAÚ), ale také aktivně pracovat na zlepšování, které je zásadní pro budoucnost vzdělávání a výzkumu. V globálním kontextu se také projevuje tlak na internacionalizaci vzdělávacího procesu, což dále podněcuje debatu o kvalitě a jejích ukazatelích.

Funkční systém zajišťování kvality na vysoké školy je nezbytným předpokladem pro udělení institucionální akreditace. Ta představuje pro vysoké školy možnost samostatně vytvářet, schvalovat a uskutečňovat studijní programy v určité oblasti vzdělávání. Přístupy ke konkrétní podobě realizovaných systémů zajišťování (managementu) kvality zákon o vysokých školách, případně navazující standardy, neurčuje a jejich zavedení a rozvoj je čistě v rukou vysokých škol. Například u nás na VŠB – Technické univerzitě Ostrava vycházíme pro zajištění systému managementu kvality z normy ČSN EN ISO 9001 a pro vnitřní hodnocení kvality z adaptovaného EFQM modelu. Od roku 2007 je naše univerzita držitelem certifikátu ISO 9001.

Má šanci proniknout více do výuky jako předmět?

Myslím si, že má, ale určitě není prosazování managementu kvality ve vysokoškolském prostředí nezbytným předpokladem pro výuku předmětů vztahujících se ke kvalitě. Na řadě vysokých škol se v různých studijních programech vyskytují předměty, které mají vazbu na zajišťování kvality. Na některých vysokých školách, zejména technického zaměření, jsou akreditovány studijní programy s vazbou na kvalitu. Poměrně jedineční jsme v tomto u nás na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, Fakultě materiálově technologické, kde realizujeme studijní programy Management kvality a řízení průmyslových systémů v bakalářském i navazujícím magisterském studijním programu (specializace Management kvality). Na úrovni doktorského studia vzděláváme studenty ke kvalitě ve studijním programu Řízení průmyslových systémů. Při studiu specializace managementu kvality studenti získají hluboké vědomosti o systémech managementu kvality a o přístupech a metodách managementu kvality a aplikované statistiky při plánování, řízení a zlepšování kvality produktů. Tyto vědomosti mohou uplatnit na vedoucích pozicích představitelů managementu pro systémy managementu kvality, manažerů kvality, auditorů kvality nebo specialistů pro aplikaci nástrojů managementu kvality, což jsou velmi žádané pracovní pozice. Absolventi této specializace mají velmi dobré uplatnění v různých oblastech průmyslu a služeb. Od podniků z praxe registrujeme o naše studenty dlouhodobě zájem.

O čem vypovídají vaše dosavadní zkušenosti, jak vnímá mladší generace kvalitu? Z jakého úhlu pohledu na ni nahlíží?

Zajímavá a strašně komplikovaná otázka. Ono je to asi dost individuální a nejsem schopen dát jednoznačnou odpověď. Na základě komunikace s potenciálními budoucími studenty a nově nastupujícími studenty si troufám tvrdit, že mezi mladými je malé povědomí o tom, co je potřeba udělat pro dosažení požadované kvality a co management kvality obnáší. Myslím si, že úhel pohledu každého studenta na kvalitu se různí s ohledem na jeho hodnoty, zkušenosti, životní styl a také na jeho povědomí o kvalitě. Někdy mám pocit, že kvalitu mladší generace chápe více jako samozřejmost. To mohou potvrzovat i výsledky průzkumů zpětné vazby od studentů. U nás na univerzitě se snažíme získat názor studentů na kvalitu poskytovaného vzdělávání a dalších souvisejících služeb a je zřejmé, že jejich nároky neustále stoupají. Postupem času je i vidět, že mladší generace se nebojí projevit v průzkumech svůj názor.

Chystáte na Technické univerzitě Ostrava v tomto směru něco nového?

Aktivit ke zlepšování kvality ve všech aspektech souvisejících s činností univerzity, které realizujeme nebo je plánuje realizovat, je mnoho, proto si netroufám začít některé z nich vyjmenovávat. Nerad bych zapomněl na některé z těch významných, nicméně doporučuji sledovat naše webové stránky (www.vsb.cz) a sociální sítě.

Čím vás tento fenomén oslovil a kdy jste o kvalitě začal přemýšlet jako o směru své profesní dráhy?

Víte, já už v této oblasti (management kvality) působím poměrně dlouhou dobu a už přesně nevím, co byl ten hlavní podnět, který mě oslovil. Když tak nad tím přemýšlím, tak jeden z nejdůležitějších faktorů, který mě přiměl začít rozvažovat nad tím, že kvalita je tou oblastí, kterou se chci profesně zajímat, byla osobnost profesora Jaroslava Nenadála. Dodnes si pamatuji, jak navštívil jednu z přednášek z předmětu (v roce 1993), který se nevztahoval ke kvalitě a jehož název si již nevybavuji. Tehdy se nám snažil přiblížit, v čem studium oboru management spočívá a že dává smysl začít tento obor studovat. Tehdy jsem se poprvé dověděl o managementu kvality a kombinace informací o kvalitě a nadšení pro tuto oblast na straně profesora Nenadála mě přesvědčila. A jsem rád, že jsem se rozhodl změnit v té době preferovaný studijní obor a další studium a profesní kariéru jsem spojil s managementem kvality a prací na Katedře managementu kvality naší VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Kde kvalitu v roli spotřebitele hledáte zejména?

Tady naopak můžu odpovědět hned a jistě, že prakticky všude. Kvalita neodmyslitelně patří ke každému aspektu lidského konání, a zejména pak k poskytovaným produktům, ať už produkt představuje hmotné výrobky, nebo služby. Samozřejmě v některých oblastech přikládám kvalitě vyšší význam, což závisí na mých osobních potřebách a očekáváních, ale nedovedu si představit, že bych se někde spokojil se špatnou kvalitou.

A co si představit pod pojmem kvalita života?

Někde jsem se dočetl, že kvalita života souvisí s celkovým stavem a prožitky jednotlivce nebo skupiny osob ve společnosti. Že kvalita života zohledňuje různé momenty, které ovlivňují pohodu a spokojenost lidí. Mezi ty prvky patří samozřejmě zdraví, jak fyzické, tak psychické, sociální vazby, ekonomická situace, uspokojení z práce, kulturní a volnočasové aktivity apod. S tímto v podstatě souhlasím a myslím si, že stav každého z nás, který souvisí s kvalitou života, je velice subjektivní a závisí na celé řadě faktorů, zejména je to rodinné a kulturní zázemí, životní zkušenosti a osobní hodnoty jednotlivců. Každopádně, jen my samotní jsme ti, kteří si můžeme zhodnotit, jaký život vedeme nebo jsme vedli.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi