Mnoho firem a institucí nyní přehodnocuje potřeby fungování, zázemí a komunikace mezi zaměstnanci, které umocnila pandemie covid-19. Projevuje se to i v jejich požadavcích na podobu prostor. Cílem je vyhovět požadavkům zaměstnanců na zajištění dostatečných odstupů na pracovišti, ustupuje se od velkých společných kanceláří typu open space a mění se požadavky na vybavení. Trendem je větší diferenciace pracovních prostor.

Malé firmy mají v jednotlivých ekonomikách evropských zemí své nezastupitelné místo. Jak se ukazuje, velmi málo jich ale využívá možností v ochraně duševního vlastnictví. V článku jsou uvedeny skutečnosti, které dokládají, že malé a střední podniky se obávají dopadů covid-19.

Na obnovu hospodářství po pandemii bychom měli od EU získat přibližně 171 miliard českých korun z evropského záchranného fondu formou grantů. Další finance by si ČR mohla půjčit z rozpočtu EU. Česká vláda nyní pracuje na národním plánu obnovy, který je nezbytnou podmínkou pro čerpání.

Z Česka zmizelo 200 000 zahraničních pracovníků a program Antivirus podporuje pracovní místa, která již de facto neexistují. Zažíváme situaci, která je navýsost jedinečná spíše v tom špatném slova smyslu. Život většiny z nás se proměnil, získáváme však zkušenosti, o nichž jsme netušili, že vůbec kdy přijdou. S Martinem Malo, ředitelem české pobočky personální agentury Grafton Recruitment, jsme hovořili především o tom, jak na český pracovní trh dopadla rok trvající koronakrize.

Ke konci loňského roku bylo v ČR registrováno 522 312 plátců DPH. Jejich počet se meziročně zvýšil o 6 065, což představuje přírůstek o 1,2 procenta.

Se zhoršující se epidemiologickou situací se stále více firem z oboru zákaznických a podnikových služeb zapojuje do podpory a pomoci vládním či zdravotnickým organizacím, které zažívají v důsledku pandemie Covid-19 značný nápor.