Bez ohledu na obor či věk preferují čeští zaměstnanci nejvíce benefity, které znamenají příspěvek do rodinného rozpočtu či více volna. K nejžádanějším benefitům tak patří nejrůznější prémie či bonusy, 13./14. plat, dovolená 5 a více týdnů a flexibilní pracovní doba.
Znalost alespoň jednoho cizího jazyka je dle personální agentury Grafton Recruitment vyžadována u 4 z 10 pracovních nabídek. I přesto, že se u výuka jazyků zlepšuje, v jejich znalostech na profesionální úrovni patří Češi spolu s Francouzi, Poláky, Rumuny a Italy mezi nejhorší v EU. Horší než Češi jsou podle údajů Eurostatu pouze Italové.
Diskuse o znovuotevření českých hospod utichla a návrat hostů k jejich stolům je v nedohlednu. Dlouhodobým uzavřením podniků přitom netrpí pouze ekonomika, ale také uspokojování základní lidské potřeby, prostého setkávání lidí v oblíbeném prostředí.
Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro druhé čtvrtletí 2021 optimistické náborové plány. 13 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 5 % předpovídá jejich snížení a 79 % zaměstnavatelů nepředpokládá změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro druhé čtvrtletí 2021 hodnotu +8 %.
Mnoho firem a institucí nyní přehodnocuje potřeby fungování, zázemí a komunikace mezi zaměstnanci, které umocnila pandemie covid-19. Projevuje se to i v jejich požadavcích na podobu prostor. Cílem je vyhovět požadavkům zaměstnanců na zajištění dostatečných odstupů na pracovišti, ustupuje se od velkých společných kanceláří typu open space a mění se požadavky na vybavení. Trendem je větší diferenciace pracovních prostor.
Malé firmy mají v jednotlivých ekonomikách evropských zemí své nezastupitelné místo. Jak se ukazuje, velmi málo jich ale využívá možností v ochraně duševního vlastnictví. V článku jsou uvedeny skutečnosti, které dokládají, že malé a střední podniky se obávají dopadů covid-19.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...