Český byznys projevuje skepsi vůči současnému směřování civilizace a 4 z 10 firem se dokonce domnívají, že je nutná radikální změna a proměna ekonomického systému. Vyplývá to z výsledků výzkumu VIZE 2050 a udržitelný rozvoj společnosti IPSOS, který nechala provést Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Na otázky odpovídali manažeři 119 českých firem. Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat postoje představitelů a manažerů firem vůči VIZI 2050 a jejím pilířům a zjistit jejich názory na problematiku udržitelného rozvoje.

Ruská federace je pro české exportéry nejzajímavější vývozní destinací. Mezi TOP 10 zemí zájmu vývozců se však dostaly také Spojené státy, které se tak staly pomyslným skokanem roku. Lze k nim zařadit také Írán a Srbsko. Do TOP 10 zemí zájmu našich vývozců se však dostaly i země jako je Saúdská Arábie a Spojené Arabské Emiráty.

Podle průzkumu Asociace certifikovaných účetních (ACCA) v České republice se už více než 11 procent finančních profesionálů setkalo s neetickým jednáním přímo uvnitř firmy, přičemž většina z nich se musela buď podřídit stanovisku firmy, nebo se celá situace řešila odchodem z firmy.

Velká Británie je v kurzu tuzemských exportérů. Za první čtyři měsíce 2016 zlomila ostrovní země rekord a dostala se poprvé mezi tři nejvýznamnější destinace našich vývozců. Malé a střední firmy proto neberou případný odchod klíčové evropské země z EU na lehkou váhu. Pro každou jedenáctou firmu by tzv. brexit měl velmi významné negativní dopady, každý třetí exportér by odchod z EU pocítil částečně negativně. AMSP ČR a Komerční banka předkládají Analýzu obchodních a investičních aktivit mezi ČR a Velkou Británii, spojenou s rychlým průzkumem dopadů případného brexitu.

V květnu bylo vyhlášeno 70 bankrotů obchodních společností (o 10 méně než v dubnu) a 654 bankrotů fyzických osob podnikatelů (o 36 méně než v dubnu). Z celkového počtu bankrotů fyzických osob mělo 92 % formu oddlužení. V květnu bylo podáno 161 návrhů na bankrot obchodních společností (o 15 více než v dubnu) a 814 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů (o 25 méně než v dubnu).

Česká republika opět poskočila v mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti švýcarského institutu IMD World Competitiveness Center a obsadila 27. místo z 61. Oproti loňsku si polepšila o dvě příčky. Česko získalo opět nejlepší hodnocení ze zemí Visegrádské čtyřky, druhé Polsko skončilo v žebříčku na 33. místě. Česko je jedničkou také mezi novými členskými zeměmi EU, na druhou Litvu má náskok tří příček.