V květnu bylo vyhlášeno 70 bankrotů obchodních společností (o 10 méně než v dubnu) a 654 bankrotů fyzických osob podnikatelů (o 36 méně než v dubnu). Z celkového počtu bankrotů fyzických osob mělo 92 % formu oddlužení. V květnu bylo podáno 161 návrhů na bankrot obchodních společností (o 15 více než v dubnu) a 814 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů (o 25 méně než v dubnu).

Česká republika opět poskočila v mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti švýcarského institutu IMD World Competitiveness Center a obsadila 27. místo z 61. Oproti loňsku si polepšila o dvě příčky. Česko získalo opět nejlepší hodnocení ze zemí Visegrádské čtyřky, druhé Polsko skončilo v žebříčku na 33. místě. Česko je jedničkou také mezi novými členskými zeměmi EU, na druhou Litvu má náskok tří příček.

U příležitosti 20. výročí založení zveřejnila Francouzsko-česká obchodní komora (FČOK) výsledky svého průzkumu mezi členskými firmami FČOK a francouzskými firmami v ČR. Průzkum se zaměřil na to, jak vnímají českou ekonomiku, vývoj za posledních 20 let, její potenciál a překážky růstu do budoucna.

V žebříčku evropských metropolí podle ceny vodného a stočného patří Praze podle analýzy poradenské společnosti EY deváté místo. Se svými 85 korunami za metr krychlový o 10 korun převyšuje průměr zemí Evropské unie. Nejvíce za vodu platí obyvatelé dánské Kodaně (148 Kč), nejméně v bulharské Sofii (24,5 Kč). Cena vody v celé ČR v uplynulých deseti letech vzrostla téměř o 85 %, což je dvojnásobek průměru Evropské unie.

Podle 14. mezinárodního průzkumu EY zaměřeného na podvody a korupci volá podnikatelská sféra v době rostoucího geopolitického napětí a nestability kapitálových trhů po větší transparentnosti. Eskalující hrozba kyberkriminality, financování terorizmu a rovněž nedávné odhalení možného masivního zneužívání offshoreových společností jsou faktory, které nutí vlády jednat.

V posledních letech se pekařům podniká čím dál hůř, vlastně už to horší téměř ani být nemůže: podpora státu směrem k malému a střednímu podnikání se mění na byrokratickou zátěž a nekompromisní tlak na ceny ze strany velkých obchodních řetězců dělá z pekařiny ztrátové podnikání. Uvědomují si spotřebitelé, tedy všichni občané České republiky, kteří alespoň jednou denně konzumují rohlík, chléb, koláč či bagetu, že tím vším netrpí jen nějací „naši pekaři“, ale především oni sami? Neúměrný tlak na ceny pekařských výrobků může totiž negativně ovlivňovat jejich kvalitu.