Při příležitosti 10. výročí uzavření Dobrovolné dohody mezi plynárenskými společnostmi a státem ČR připravil na 16. března Český plynárenský svaz setkání s novináři. Tématem bylo jak připomenutí zmíněného výročí a jeho význam pro podporu využití zemního plynu v dopravě, tak bilance nárůstu CNG vozidel u nás a očekávaný vývoj využívání CNG a LNG pohonu v nejbližších letech.

Jak připomněl Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), na základě evropské Směrnice 2014/94/EU byl v roce 2014 připraven a v listopadu roku 2015 schválen vládou ČR Národní akční plán čistá mobilita (NAP CM). Stanovil závazné cíle ČR pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, tedy i pro CNG a nově již i pro LNG. Česká republika se stala jedním z prvních východoevropských členů asociace NGVA Europe, která má v současnosti 150 členů ze 40 zemí světa a jejímž hlavním cílem je podpora využití zemního plynu a biomethanu jako pohonné hmoty v dopravě po celé Evropě. Podle doporučení NGVA Europe, jak se zmínil Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS, by měla být do roku 2020 vybudována alespoň jedna CNG nebo LNG plnicí stanice na 100 000 obyvatel a do roku 2025 pak na každých 200–300 km jedna stanice LNG. První z nich by mohla vzniknout v ČR již koncem letošního nebo začátkem příštího roku.

            Podle nejnovější studie Navigant Research by počet CNG vozidel mohl do roku 2025 přesáhnout 35 milionů. Z alternativních paliv je u nás největší zájem samozřejmě o „céengéčka“. Zatímco v roce 2006 u nás jezdily necelé tři stovky CNG vozidel, dnes je jich již více

než 13 000. Desetinásobně vzrostl podle Jiřího Šimka počet bezprašných plynových autobusů a další meziroční přírůstky jsou kolem 4000–5000 vozidel. Z původně devíti plnicích stanic jich do pěti let bylo 47 a dnes již mohou motoristé tankovat u 112 veřejných CNG stanic. Cílem je pak zvýšit počet veřejných „plniček“ do roku 2020 na 210.

            Pokud jde o spotřebu CNG, v letech 2010–2012 vzrůstala meziročně zhruba o 20 %. Největší rozvoj byl pak zaznamenán v uplynulých třech letech, kdy byly dosahovány až 40 % meziroční nárůsty spotřeby. Za deset let se tak zvýšila meziroční spotřeba CNG o 40 milionů m3. CNG zkrátka, jak se ukazuje v praxi, nemá z hlediska nabídky vozů, komfortu, ekologičnosti, úspory, bezpečnosti atd. na trhu alternativních paliv žádného soupeře.

            Členské státy EU musí každé tři roky předložit Evropské komisi zprávu o provádění vnitrostátního rámce politiky NAP CM, jako například přímé pobídky k nákupu dopravních prostředků využívajících tato alternativní paliva, předpisy ohledně parkování, daňové pobídky, vyhrazené dopravní pruhy atd. Aktualizace by se měla uskutečnit v roce 2018. Nyní probíhá implementace navržených opatření NAP CM a pokračování podpory CNG. Patří mezi ně i dotační programy IROP (Integrovaný regionální operační program), OPD (Operační program Doprava) a Národní programy ŽP (Národní programy životního prostředí). Celková předpokládaná alokace OP Doprava Rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva v silniční dopravě, Prioritní osa II. – veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu, je pro provozovatele CNG stanic 1,2 miliardy korun.

            Už v usnesení vlády z roku 2005 se také hovořilo o doporučení hejtmanům a primátorům měst s městskou hromadnou dopravou zavést krajské a městské příspěvky na pořízení vozidel na plynový pohon CNG, včetně autobusů pro městskou dopravu a veřejnou linkovou dopravu. Nejsilněji byla taková podpora poskytnuta v loňském a letošním roce. V roce 2015 a 2016 byly vyhlášeny miliardové programy na podporu nákupu autobusů na alternativní palivo. Potvrdil se rostoucí zájem měst o poskytnutí dotací na výměnu nejstarších a životní prostředí nejvíce znečišťujících autobusů městské hromadné dopravy za ekologické bezprašné autobusy nebo midibusy na CNG. Důvodem je fakt, že autobusy na CNG neprodukují vůbec žádné prachové částice a provozovatelé ještě ušetří. Např. u podniků s 30 CNG autobusy představuje roční úspora částku přes deset milionů korun a rovněž pořizovací cena je výhodnější než při nákupu elektrobusů. Cena CNG autobusů se pohybuje kolem šesti milionů korun, dlouhé vozy přijdou na 8,2 milionu. Ministerstvo pro místní rozvoj v lednu 2016 již vyhlásilo další výzvu, dotace je z IROP s názvem Nízkoemisní a bezemisní vozidla a opět je možné čerpat více než 1,3 miliardy korun. Žádosti mohou podávat veřejné dopravní podniky do konce července 2016.

            Obce a kraje budou moci také už na podzim požádat o dotace v objemu 150 milionů korun na pořízení osobních CNG vozidel. Ministerstvo životního prostředí plánuje vyčlenit tuto částku z Národního programu Životního prostředí. Dotace bude stačit na nákup až 2000 aut na CNG. V neposlední řadě je součástí podpory CNG i osvěta a marketingová podpora, kterou zajišťují plynárenské společnosti, Český plynárenský svaz a státní správa. Nejnověji právě nyní ministr životního prostředí Richard Brabec schválil podporu z Národního programu ŽP na vzdělávací programy, které veřejnosti poskytnou informace o přínosech takzvané čisté mobility. Jejím hlavním cílem je snižování emisí z dopravy. O podporu na osvětu si zažádala a získala ji města Ostrava, Kladno, Zlín, Přerov, Olomouc, Prostějov, Most, Děčín, České Budějovice, Opava, Hradec Králové, Liberec, Brno a Jihlava aj.

            Na setkání s novináři nechyběli rovněž představitelé firem, které jsou členy Českého plynárenského svazu. Například Miroslav Bláha, vedoucí prodeje pro ČR ze Škoda Auto informoval nejen o počtech již vyrobených automobilů se CNG pohonem a zkušenostech z jejich prodeje, ale také dalších záměrech výrobce, pokud jde o CNG modely. Jindřich Kotyza, jednatel Linde Material Handl, přiblížil jak zkušenosti z provozu firemní flotily CNG vozidel, tak i zvýšený zájem o jimi dodávané vysokozdvižné vozíky se CNG pohonem, které se stejně jako elektrické mohou pohybovat při manipulaci s materiálem či výrobky i v uzavřených prostorách. Semilský dopravce BusLine, jak uvedl jeho statutární ředitel Jakub Vyskočil, provozuje již 16 % ekologických CNG autobusů ze své flotily čítající na 600 autobusů. Bezpečnost CNG technologie v autobusech se prokázala při několika dopravních nehodách, kdy všechny ochranné systémy pracovaly správně. CNG osobní i dodávková vozidla se plně osvědčují také ve společnosti DB Schenker, kde nyní testují rovněž nový typ CNG kamionu a ještě letos zde plánují investovat do nákupu automobilů s tímto pohonem.

            Také další hosté a členové ČPS, jako například Jiří Hartman, ředitel Santa Trans, ředitel AAA radio taxi Jiří Kvasnička a další, se podělili o zkušenosti z provozu CNG automobilů ve svých firmách. Hovořilo se rovněž o přetrvávajících potížích se zákazem parkování CNG vozidel v podzemních garážích, kde je v současnosti spíše problém v tom, že mnozí majitelé pro klid své duše raději CNG vozy z provozu vyloučí, ačkoli z technického či technologického, tedy bezpečnostního hlediska, parkování již nic nebrání. Potvrdil to také Vratislav Černovský, ředitel Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje. Zdeněk Kaplan, předseda jednatelů RWE Energo, přiblížil podíl RWE na rozvoji CNG a nastínil, co vše zde ještě tato významná energetická společnost chce vykonat, a není toho zrovna málo. Jen do konce letošního roku chce vybudovat 27 plnicích stanic. Sami v RWE obměňují dvoutisícový vozový park ve prospěch CNG vozů, a ty by výhledově měly tvořit 25 % celé flotily. Jde zejména o referenční a další automobily s velkým průběhem kilometrů.

            Pozvání k setkání s novináři přijal rovněž Marek Tomíšek a Petr Vomáčka z ÚAMK, kteří přiblížili podrobnosti z rekordní jízdy se CNG vozem, kdy s jedním naplněním tlakové nádrže plynem ujeli počátkem března neuvěřitelných 784 km.

            Jiří Novotný