Česko nebo Česká republika? Jak se má naše země prezentovat navenek? Právě o tom je druhý díl CzechTourism Podcastu, který má premiéru právě teď.

Občané si prostřednictvím systému Czech Point pořídili v roce 2022 přes 2,52 miliónu výpisů. Za celých téměř 16 let existence služby šlo o nejvytíženější rok – ve srovnání s předcházejícím rokem byl nárůst přes 21 % a oproti doposud rekordnímu roku 2016 čísla narostla o více než 14 %.

Letos v listopadu bylo v Česku založeno 2 476 firem, o 101 více než v říjnu. Zároveň jich zaniklo 1 384, o 245 více oproti předchozímu měsíci. Celkem tak v listopadu přibylo v České republice 1 092 firem. Od začátku roku ke konci listopadu u nás přibylo celkem 13 076 firem, což je o 1 064 méně než ve stejném období v minulém roce. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. „Předpokládáme, že do konce roku již nedojde k výraznějším změnám a celý letošek tak bude opravdu oproti loňsku slabší ve smyslu čistého přírůstku firem. Nicméně je potřeba zdůraznit, že celkový počet firem v Česku stále roste, byť pomaleji, takže k ústupu firemního podnikání rozhodně nedochází,“ komentuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.Nejvíce obchodních společností vzniklo od začátku roku v Praze (12 753), v Jihomoravském (3 167) a v Moravskoslezském kraji (2 011). Ve všech krajích došlo oproti loňsku ke snížení počtu nových firem, a to kromě Královéhradeckého kraje, kde tento počet stagnuje.Nejvice firem zaniklo v posledních 11 měsících opět v Praze (6 736), v Jihomoravském kraji (1 306) a v Moravskoslezském kraji (986). Oproti minulému roku se v jednotlivých krajích vyvíjely počty zaniklých firem různě. Nejvíce se snížil počet zaniklých firem v Plzni, a to o 217 (-35 %) na 396 a v Karlovarském kraji, kde letos zaniklo o 193 (-53 %) méně firem, celkem tedy 174. Výrazně více firem letos zaniklo v Moravskoslezském kraji, a to o 199 (+25 %) na 986.V průměru připadá v Česku na 10 zaniklých firem 20 nově založených, cože je o jednu méně než loni, ale o tři více než v roce 2020. Nejrychlejším tempem roste počet firem na Vysočině, kde připadá 40 nových firem na 10 zaniklých, následuje Olomoucký kraj s 33 novými firmami na 10 zaniklých a na třetím místě je Zlínský a Pardubický kraj, kde připadá shodně 29 nových firem na 10 zaniklých. Jediným krajem, kde firem ubývá, je Ústecko, kde na 10 zaniklých firem připadá pouze 9 vzniklých. Snížil se zájem o podnikání s nemovitostmiNejvíce firem vzniklo od začátku roku v odvětví nakládání s nemovitostmi (4 688), v odvětví obchodu (4 314) a ve zpracovatelském průmyslu (3 085). Oproti loňsku se nejvíce zvýšil počet nových firem v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství, a to o 500 (+40 %) na celkových 1 752 a ve zpracovatelském průmyslu, kde vzniklo 3 085, tedy o 322 (+12 %) firem více než loni. Největší snížení zaznamenalo odvětví nakládání s nemovitostmi, kde vzniklo 4 688 firem, tedy o 706 (-13 %) méně než loni. Nejvíce firem zaniklo v odvětví obchodu (4 136), v odvětví nakládání s nemovitosmi (2 636) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (1 620). Oborem, ve kterém roste počet firem nejrychleji, je zemědělství, lesnictví a rybářství. Připadá zde 63 nových firem na 10 zaniklých. 39 firem na 10 zaniklých pak najdeme v oboru informačních komunikačních činností a 31 v dopravě a skladování. Stagnaci pak zaznamenalo odvětví obchodu, kde ke konci listopadu vzniklo a zaniklo přibližně stejné množství firem. Graf 1: Počet vzniklých a zaniklých obchodních společností během prvních 10 měsíců 2017-2022 Zdroj: CRIF Graf 2: Počet vzniklých obchodních společností na deset zaniklých 2017-2022 Zdroj: CRIF Graf 3: Čistý přírůstek obchodníh společností během prvních 11 měsíců v jednotlivých letech Zdroj: CRIF Profil společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. Společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a. s je součástí celosvětové skupiny CRIF. Poskytuje svým klientům aplikaci Cribis, která obsahuje informace o více než 10 milionech podnikatelských subjektů a fyzických osobách z České a Slovenské republiky čerpající z více než 43 informačních zdrojů. Volitelným modulem aplikace Cribis je mezinárodní služba SkyMinder umožňující exportérům a dalším společnostem prověřování finančního zdraví, varovných informací a majetkových vazeb u více než 200 milionů společností z 230 zemí a území světa.Společnost také poskytuje komplexní řešení pro oblast řízení úvěrových rizik a pod značkou iRating pokročilé nástroje pro hodnocení ekonomického stavu společností nebo také municipalit. Společnost CRIF je zároveň organizátorem největších českých úvěrových registrů, Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Jejich prostřednictvím si zejména banky, stavební spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky. Oběma registrům CRIF – Czech Credit Bureau zajišťuje i technický servis. Široké veřejnosti nabízí možnost získat úvěrovou zprávu na klientských centrech obou registrů a nově také prostřednictvím bezpečného on-line přístupu do webového portálu www.kolikmam.cz, díky kterému získá uživatel aktuální přehled o svých závazcích z pohodlí domova nebo kanceláře.Zároveň provozuje registr finančních poradců ELIXIR, který nabízí komplexní data o profesní historii finančních poradců.Nově také provozuje registr REPI sloužící pro sdílení platebních informací mezi jednotlivými členy, společnostmi, které poskytují svým klientům nějaký druh služby, založené na splátkách – půjčku, nákup na splátky, nebo nákup na fakturu s odloženou splatností. Registr je určen rovněž pro poskytovatele úvěrů, e-shopy, společnosti pronajímající nemovitosti, poskytující telekomunikační nebo datové služby a poskytovatele kabelových televizí.Webový odkaz: www.crif.czPortál www.informaceofirmach.cz Portál slouží k bezplatnému prověřování finanční výkonnosti, míry varovných informací a vlastnických vazeb u českých a slovenských firem. Obsahuje výběr obchodních informací o 4 milionech podnikatelských subjektů, které čerpá prostřednictvím profesionální aplikace Cribis z více než 40 hlavních informačních zdrojů. Na portálu si uživatel může zdarma prověřit sledovanou firmu z více hledisek. Kromě základních informací užitečných pro její identifikaci má uživatel po bezplatné registraci k dispozici také sadu varovných informací vztahujících se přímo k dané firmě anebo ke skupině společností napojených na vyhledanou firmu. Užitečnou pomůckou pro rychlé prověření podnikatelského rizika hledané firmy je barva vícezdrojového Semaforu Cribis ukazující míru vážnosti známých varovných informací k danému subjektu. Přehlednou orientaci o vazbách na vyhledanou firmu poskytnou uživatelům tabulkové přehledy subjektů napojených na danou firmu sestavené z několika desítek různých informačních zdrojů. Pro zjištění finanční situace hledané firmy je na portálu zveřejněn graf ukazující vývoj jejích tržeb a zisků nebo ztrát od roku 2011 do současnosti.Webový odkaz: www.informaceofirmach.cz

Od 1. ledna 2023 se stane novou ředitelkou Privátního bankovnictví Komerční banky Dita Pasquier. Dosavadní ředitel Petr Slabý se rozhodl svoji kariéru v Komerční bance po 35 letech ukončit k 31. lednu 2023. Privátní bankovnictví KB je samostatným útvarem banky s celostátní působností a obsluhuje klienty, jejichž finanční aktiva překračují 30 milionů korun. Dita Pasquier a Petr Slabý se na personální výměnu připravovali společně více než rok, aby byla zachována kontinuita, kvalita a výjimečná péče o klienty.

Každou třetí listopadovou neděli si Česko i celý svět připomíná den věnovaný všem, jejichž život vyhasl na silnicích. Den obětí dopravních nehod letos připadá na 20. listopad. Během prvních deseti měsíců si provoz na tuzemských komunikacích vyžádal 390 lidských životů, o 11 více než loni. Společnost Vindicia upozorňuje, že nárok na odškodnění mají nejen lidé, kteří se při nehodě zranili, ale i pozůstalí po osobách, které kvůli bouračce o život přišly.

Jsem asi stará škola. Různé zákaznické linky a call centra mne děsí. Ne proto, že by se mi od nich nedostalo patřičné pomoci, ale vždy, než s nimi začnu komunikovat, tak se bojím, že se nikam nedovolám, že bude stále obsazeno a že ztratím spousty času. Možná pár zkušeností z minulosti, anebo prostě smůla. Moderní superkomunikační centrum však nabízí jistě nespočet výhod, které mu slouží ke cti. V době digitalizace si budeme muset zvyknout na jeho benefity a náležitě jich využívat. A vnímat jako úžasnou možnost zavolat kdykoli a kamkoli. Roboti totiž spát nemusí, nemusí mít ani přestávku na oběd. A jsou tak chytří, že dokonce vědí, nač se budeme ptát. O tom, jak se zrodila firma Conectart a.s., v čem může pomoci rozvíjet obor, který se zabývá projektováním call center a službami pro ně, a jak toto odvětví bude za čas vypadat, jsem hovořila s Petrem Studničkou, ředitelem: Vaše společnost je největším tuzemským provozovatelem call center. Jaký nápad stál za zrodem tohoto cíle? Nápad vznikl ve společnosti, která provozovala informační linku 1188. Díky know-how v oblasti zákaznické péče jsme věděli, že můžeme poskytovat služby call centra i ostatním firmám. V roce 2016 se Informační linky spojily s klasickým outsourcingovým call centrem Dircom, a vznikl tak Conectart, a to s cílem stát se největším na trhu. Později došlo k řadě akvizicí, během nichž jsme se řízeně slučovali s dalšími call centry, a tím pádem rozšiřovali své portfolio služeb i klientů. V posledních letech došlo i k vlastnickým změnám a nyní jsme součástí investiční skupiny Genesis Capital. Z pohledu projektů, na kterých jsme participovali, pro nás byly zlomové roky 2020 a 2021, kdy jsme se začali podílet na zvládání pandemie covid-19 a pomáhali krajským hygienickým stanicím s trasováním a následně informačně zaštiťovali projekt Českého statistického úřadu Sčítání li-du 2021. Pokud bych to měl nějak shrnout, řekl bych, že rosteme organicky a stabilně, což je i má dlouhodobá vize. A co to vlastně znamená provozovat call centra? Že dáváte směr a podporu těm stávajícím? Nebo že jejich služby pronajímáte firmám, vašim zákazníkům? Pomáháte zakládat nová? Vlastně všechno, co jste vyjmenovala. Klienti si u nás mohou vybrat ze široké palety služeb – dokážeme pro ně vytvořit kompletní externí call centrum nebo jen poskytovat podporu interních informačních linek v nejvytíženějších hodinách. Vše závisí na individuální domluvě, nově třeba nabízíme i možnost školení od našich odborníků, kteří operátory v interních call centrech učí vystoupit z vyjetých kolejí a dívat se na věci ze širší perspektivy. Zkostnatělá struktura a neefektivní procesy jsou totiž často problémem interních call center, které jsou součástí korporátních firem. Díky tomu, že má Conectart k dispozici řadu expertů, nejnovější technologie a na míru nastavený model, jsme schopni klientům poskytnout i odborné poradenství v rámci služeb péče o zákazníka. Na jakém principu dnes takové moderní pracoviště funguje? Označení call centrum se snažíme dlouhodobě vymýtit a nahradit ho širším označením kontaktní centrum. Nejde totiž jen o telefonickou komunikaci – odbavujeme veškeré kanály, kterými naši klienti se svými zákazníky komunikují. Například odpovídáme na e-maily, na zprávy na sociálních sítích, děláme podporu chatbotům, fungujeme i na infolinkách nebo Whats­Appu firmy. Třeba u klienta Samsung se naši operátoři během konverzace s klientem mohou dokonce připojit do chytré televize v jejich domácnosti a pomáhají s odstraněním problému. Záleží ale vždy na klientovi, pro jaké komunikační kanály se rozhodne. S tím jde samozřejmě ruku v ruce i značná technologická náročnost. Náš obor je úzce napojen na nejnovější inovace a automatizace. Takže na některých našich linkách se zákazníky již komunikuje například voicebot. Nejsou odpovědi operátorů příliš anonymní? Má šanci se zájemce dovědět přesně to, po čem prahne? A poměrně rychle? Kvalitu odpovědi operátora ovlivňují nejen jeho znalosti, ale podstatný je i samotný obsah dat, který nám klient poskytne. Je pouze na něm, jaké informace chce, abychom jeho jménem se zákazníkem řešili. Zároveň využíváme technologie znalostní báze, která zajišťuje operátorům okamžitý přístup k odpovědím, které zákazník požaduje. Ty moderní znalostní báze mají schopnost naslouchat hovoru a na základě jeho obsahu „našeptávat“ operátorovi správně odpovědi prostřednictvím dialogového okna na obrazovce. Rychlost odpovědi záleží zejména na kapacitách na lince, které je potřeba efektivně řídit. Lze si opět pomoct moderními technologiemi. Loni jsme zavedli řešení SmartIVR, které dokáže od zákazníka zjistit potřebné informace již během čekání na lince, samotné odbavení hovoru s operátorem se poté mnohonásobně zkracuje, protože získané informace má operátor ihned k dispozici. Nejde ale jen o to, aby roboti byli funkční. S českou IT firmou spolupracujeme na tom, aby byly v hlase voicebotů patrné emoce – soustředíme se například i na celkovou tonalitu rozhovoru nebo na to, která slova má umělá inteligence zdůraznit, aby zněl co nejpřirozeněji. A aby takový hovor byl pro zákazníky příjemnou zkušeností. Jaká je budoucnost zákaznických linek? Nastoupí roboti? Nebo bude vyhledávanější (a dražší) lidský faktor, odpověď člověka člověku? Myslím, že některou monotónní či procesní práci rozhodně zastanou roboti, ostatně to z části můžeme pozorovat již dnes. Nicméně lidský faktor by měl nejen v konceptu call center, ale i dalších službách zůstat. Jsme společenská stvoření, lidé se proto potřebují socializovat a být v kontaktu s jinými lidmi. Lidský kontakt je jednou z přidaných hodnot služeb, které se podle mě budeme jen těžko vzdávat. Co se týče kontaktních center, člověk je zde nezbytný i z toho důvodu, že musí fungovat jako případná podpora umělé inteligence. I když tyto komunikační umělé inteligence ušly ve vývoji velký kus cesty, stále nejsou schopny fungovat jako běžní lidé – v případě ironie či sarkazmu u nich zatím nepochodíte. To samé může nastat i v jiných situacích, kdy umělá inteligence zkrátka není schopna na otázku odpovědět. V tu chvíli by měl správně být připraven reálný operátor, na kterého zákazníka s dotazem přepojí. Přibývá v České republice call center? Jaký je výhled? Určitě nová call centra vznikají, ale současně jich přirozeně i řada zaniká. Což je běžný koloběh na trhu všech firem. S dozráváním trhu kontaktních center také dochází ke konsolidaci jednotlivých subjektů, kdy se mnohá centra spojují do větších. To vnímám jako aktuální trend na tuzemském trhu. I my se tohoto procesu velmi aktivně účastníme, protože díky spojování s dalšími call centry můžeme stabilně růst bez jakýchkoli kvalitativních výkyvů. Ve větším celku pak můžeme lépe aplikovat inovace, které v konečném důsledku zefektivňují poskytované služby, třeba typicky zákaznickou linku, a zároveň tak pomáháme zvyšovat spokojenost volajících. Co v současné době call centra trápí, a čím se naopak mohou pochlubit? Minulý rok většinu informačních center zasáhla zpráva o schválení novely zákona o elektronických komunikacích, která má významný dopad na náš obor. V některých částech je zákon bohužel trochu nešťastně formulován, a to do velké míry komplikuje jak jeho výklad, tak jeho faktickou aplikaci. Asi nejstěžejnější změnou je odklon od dosavadního principu „opt-out“, kdy musí spotřebitel aktivně vyjádřit nesouhlas s tím, aby byl za účelem telemarketingu kontaktován. Ten byl nahrazen principem „opt-in“. Tedy aby mohla firma telemarketing provozovat, musí od spotřebitele obdržet výslovný souhlas s marketingovými hovory. V západní Evropě je spíše běžný princip „opt-out“ a podle mého názoru to má své zásadní důvody. My v Conectartu vítáme všechny snahy o kultivaci tržního prostředí, a to nejen v oblasti telemarketingu. Jsme členy asociace ADMEZ, která v tomto smyslu již řadu let působí. Novela zákona je platná od 1. ledna 2022, ale teprve od 1. července, kdy skončí přechodné období, začala platit naplno. Myslím, že důsledky se ukážou teprve časem. Dopad bude mít jistě na celý trh. Způsob získávání nových zákazníků v oblastech, jako je energetika, telekomunikace nebo třeba pojišťovnictví, dozná jistě významné změny. V Conectartu jsme na to ale připraveni. za odpovědi poděkovala Eva Brixi