Ilja ŠedivýO čem asi přemýšlí hoteliér v okamžiku, když zamyká poslední dveře svého objektu, a tím i kus historie svého podnikání? Když na baru dopíjí poslední espresso a ví, že musí zavřít na neurčito? Co běhá hlavou investorovi, který dopředu tuší, že se nájemníci z jeho budov možná opozdí s platbami? Jaká hledá východiska k tomu, aby dál mohl v nejlepším slova smyslu vydělávat, platit lidi, motivovat tým k výkonnosti? Jak předcházet strachu z šíření koronaviru ve firmě? Jak se dívat do dalších dnů? Má vůbec smysl něco plánovat? Těšit se na dny, kdy se konečně hotely, restaurace, hospůdky, zase otevřou? Odvětví, které koronavirus nejvíce postihl, je hotelnictví, gastro, cestovní ruch. Někteří majitelé se rozhodli skončit, jiní se nezlomně těší na nové příležitosti a pevně věří tomu, že brzy navážou na to, co doposud vybudovali. Jedním z velkých optimistů je Ilja Šedivý, spolumajitel společnosti Regata Čechy, a.s.

Reprezentujete business, který byl letos nejvíce postižen opatřeními v souvislosti s koronavirem. Jak tento rok hodnotíte? A má vůbec smysl hodnotit?

Hodnotit má smysl vždycky, je nutné situaci analyzovat a následně se pokusit najít nejlepší řešení. Je to můj přístup k věci, a ten se mi mnohokrát osvědčil. Naše společnost se od svého založení zabývá dvěma hlavními činnostmi – správou a pronájmem nemovitostí a hotelnictvím. Spravujeme a pronajímáme nebytové prostory ve svých obchodních domech v Praze, které provozujeme pod značkou Obchodní domy Regata. Dále vlastníme a provozujeme dva hotely, Horizont v Peci pod Sněžkou a Port na břehu Máchova jezera, tedy hotel na horách a hotel u vody. Už z toho plyne, že je letošní rok pro nás opravdu komplikovaný, situace na trhu i ve společnosti se několikrát úplně změnila. Začátek byl velmi slibný, všem se dařilo, na horách jsme měli neobvykle dobré sněhové podmínky, očekávali jsme výborný závěr zimní sezóny, a najednou se skoro ze dne na den všechno zastavilo... Po první vlně epidemie a „jarním lockdownu“ přišlo pro nás úspěšné léto, hotely jsme měli plné, naši nájemci v obchodních domech byli spokojeni. Nyní máme druhou vlnu epidemie a „podzimní lockdown“... Ale zatím jsme si poradili a budeme si muset poradit i dál.

Bylo pro vás horší jaro, nebo podzim?

Na to asi není jednoznačná odpověď. Ač je nyní situace objektivně složitější, z mého osobního pohledu bylo horší jaro, kdy jsme netušili, co všechno můžeme očekávat, jak se epidemie koronaviru může vyvinout. O tom nyní už máme alespoň rámcovou představu. Co nám teď ale dramaticky chybí, jsou prognózy dalšího vývoje opatření v našich oborech. Hlavně v hotelnictví. Budou hotely otevřeny ještě před koncem roku? Při splnění jakých podmínek, kdy a v jakém režimu? To nás teď zajímá ze všeho nejvíce. Vím, že nejen nám se na to těžko hledá odpověď, ale čím dříve ji budeme znát, tím lépe se zorientujeme.

Říká se, že každé zlo je pro něco dobré. Přivedlo vás současné dění k určitému poznání, přehodnocení názoru, k inspiraci?

Bezpochyby, je to obrovský impulz a příležitost si od našich obvyklých činností odkročit, podívat se na ně víc z nadhledu, zamyslet se nad věcmi v širších souvislostech. Určitě se budeme snažit své stávající činnosti dál racionalizovat, zároveň hledat nové cesty...

Naznačil jste, že hotely Port u Máchova jezera i Horizont v Peci pod Sněžkou měly přes léto slušnou obsazenost, vracela se věrná klientela a zájem měli i nově příchozí. Co u vás lidé oceňovali především?

Neskromně si troufnu říct, že hlavně naši vlídnou péči. Oba naše hotely jsou na turisticky atraktivních místech naší země a nabízejí široké možnosti vyžití uvnitř i venku. A myslím si, že také velmi dobře vaříme, což je důležitá reference. Ale za nejsilnější stránku považuji náš odborně zdatný, a přitom velmi přívětivý personál a jeho přístup k hostům. Již léta si říkáme, že hosté by od nás měli odjíždět s dojmem, že dostali víc, než očekávali. A věřím, že právě tohle se nám daří. Velkou roli dnes také hraje pocit bezpečí. A nejen to, že v našich hotelích pečlivě dodržujeme všechny hygienické standardy a v některých případech jdeme nad rámec povinného. V případě tuzemských hostů, kterých máme většinu, o jejich emocích rozhoduje i to, že jsou u nás v dosahu domova, zkrátka, že v případě potřeby sednou do auta a v relativně krátkém čase mohou být zase doma. Ve svém známém „bezpečném“ prostředí. To je naší výhodou oproti zahraničním destinacím.

V současné době jsou oba objekty zavřené. Není to skličující pohled kopírující science fiction? Jak moc právě v této době chybí firemní klientela? Konference, semináře, večírky, obchodní jednání? A jaký očekáváte další vývoj?

Ano, je to problém, tohle dění nám chybí hodně. Firemní neboli korporátní klientela je pro nás velmi důležitým segmentem, a právě v tomto období by v obou našich hotelích hrála hlavní roli. I zde se situace v průběhu roku vlastně dvakrát změnila. Nejdříve firmy rušily své akce naplánované na jaro a ve většině případů pro ně hledaly termíny na podzim. Přicházely i další nové objednávky. A všechny se od začátku září zase znovu začaly rušit či v lepším případě překládat na příští rok.
První signály ze strany firem naznačují, že po odeznění současné epidemické krize zájem o akce v hotelích zase přijde. Předpokládám, že bude kladen ještě větší důraz na kvalitu, firmy si budou pečlivě vybírat, kde svá setkání uspořádají, a velmi pozorně hodnotit, jak byly jejich představy naplněny. Určitě bude i nadále posilovat důraz na dodržování hygienických pravidel. A bohužel asi v nejbližším období ubude opravdu velkých korporátních akcí.

V Praze vlastníte šest obchodních domů. Jak je poznamenala koronavirová krize?

Vlastníme a provozujeme je již déle něž dvacet pět let a za tu dobu máme složení nájemců, respektive prodejen a provozoven služeb v jednotlivých objektech stabilní. I tak na ně epidemická krize na jaře a nyní na podzim silně dopadla. V současné době máme uzavřenu více než jednu třetinu provozoven, na jaře na počátku této krize jich bylo ještě víc. Situace se ale liší v tom, že z jara jsme problémy některých postižených nájemců museli řešit k naší tíži, a nyní pro ně již od počátku běží státní podpora.
Na druhou stranu musím podotknout, že otevřené prodejny nemají o nakupující nouzi a období letních prázdnin bylo celkově úspěšné. Jako by se do našich menších objektů v docházkové vzdálenosti přesunula část zákazníků z velkých nákupních center.

Propouštěli jste?

Nepropustili jsme nikoho ze stálých zaměstnanců a ani se k tomu nechystáme. To by byl až nejkrajnější krok, a já doufám, že k němu nebude muset dojít. Po bezmála třicetiletém fungování naší společnosti máme pracovní týmy vyladěné a velkou většinu pracovníků osobně dobře známe. Vždycky jsme se o ně snažili dobře postarat a rád bych věřil, že to dokážeme i dnes.

Co budete dělat, když pandemie nepoleví?

Pandemie nakonec poleví. Je jenom velkou otázkou jak rychle a kolik nás to do té doby bude stát. Na druhou stranu chci ale zdůraznit, že i pomoc státu je výrazná a po prvotních zmatcích smysluplná.

A jaký připravíte program pro hosty, pokud bude možné hotely otevřít již před Vánoci?

Program na závěr roku v našich hotelích plánujeme s velkým předstihem. Tedy i na letošek ho máme již připravený a nyní je otázkou, zda vůbec a případně v jakém rozsahu jej budeme moci realizovat.
Vánoce u nás probíhají v tradičním duchu, v Horizontu je obvykle jejich součástí odpolední vánoční bazar a vyvrcholením je slavnostní servírovaná štědrovečerní večeře. Silvestry jsou u nás naopak laděny neformálně a tematicky. Letos to měla být „zlatá 80. léta“, a to včetně stylové živé hudby, kostýmů, tomboly, foto koutku a ohňostroje s hudbou. Tak uvidíme, co bude uskutečnitelné, zvládnutelné či co všechno budeme muset změnit...

Mnoho odborníků tvrdí, že se ekonomika s ohledem na novou historickou zkušenost změní. Zastáváte týž názor? O jaké změny půjde? Jedni předpovídají světlé zítřky službám, druzí predikují, že půjde nahoru průmysl a na trhu se uplatní jen to, co je k životu opravdu potřeba...

Ze svého pohledu to vidím asi takto: první i druhá vlna epidemické krize jako první zasáhla cestovní ruch, cestovní kanceláře, letecké společnosti a další dopravce turistů, hotely a restaurace. Souběžně i některé další služby, kadeřníky, kosmetičky... některé maloobchodní prodejce a samozřejmě kulturu. Na ně jsou ale navázány další obory a v konečném důsledku se se situací bude muset vypořádávat celé národní hospodářství. A jak z toho všeho co nejrychleji ven? Z pohledu podnikatele bych navrhl tři opatření v oblasti daní, a to snížení daňového zatížení práce, snížení daňového zatížení kapitálu a zrychlení odpisů.

Čeká cestovní ruch, včetně gastronomie, revoluční skok? Jsou vůbec nějaké vyhlídky? Budou lidé zase někdy cestovat? Nebo bude žít naše generace už jen virtuálně?

Určitě zase cestovat budeme, budeme znovu nadšeně chodit do restaurací, lidé budou dál chtít autentické zážitky. Je jenom otázkou, jak brzy to bude. Myslím si ale, že už se věci úplně do starých kolejí nevrátí, respektive vrátí jen tam, kde byly opravdu správně nastaveny. Mnohde se snad věci narovnají. Pro odlehčení uvedu imaginární příklad malé restaurace – už nebude mít na jídelním lístku dvacet jídel, bude jich třeba jenom deset, a to těch, o kterých budou přesvědčeni, že je umí připravit opravdu dobře. Kuchař nebude šetřit na hlavní surovině, například na mase, ale už nebude mít ambici použít 15 ingrediencí, použije jich třeba jen devět, ale o to víc vynikne hlavní chuť.

Hojnost vašich aktivit směřuje k Vysoké škole hotelové v Praze 8. Jak ta reaguje na změny ve společnosti a jak ty ovlivní její vzdělávací osnovy?

Ve prospěch Vysoké školy hotelové se angažuji od jejího založení, naše společnost je jedním z jejích generálních partnerů a já sám jsem dnes předsedou její správní rady. Na současnou situaci vedení školy reaguje operativně, přičemž v plné míře respektuje rozhodnutí a stanoviska nadřízených institucí, zároveň chce podat pomocnou ruku jak uchazečům o studium, tak stávajícím studentům i absolventům. Akademičtí pracovníci školy se podílejí na návrzích opatření směřujících k záchraně cestovního ruchu v ČR. Současné zkušenosti budou určitě při další výuce studentů zohledněny, avšak zásadní změny v učebních osnovách třeba nebudou. Globální hrozby a rizika podnikání v cestovním ruchu jsou v nich již nyní dostatečně zohledněny.

Gastronomie a hotelové služby stejně tak jako provozování obchodních domů jsou postaveny na osobní komunikaci se zákazníky, ne na talíři s rouškou. Jak se vám tedy jeví budoucnost?

Musíme být optimisté, epidemie dřív nebo později poleví a my na tu chvíli musíme být připraveni. Hotely udržet provozu schopné a pracovní týmy připravené nastoupit, jak jen to bude možné. V obchodních domech zajistit našim nájemcům maximální možný servis. Bude to náročné, ale jak jsem řekl již v úvodu, budeme si muset poradit...

otázky připravila Eva Brixi