Tuzemské firmy si uvědomují výhody, které jim členství ČR v Evropské unii přineslo. Ze všeho nejvíce oceňují otevřené hranice a s tím související snazší mobilitu a volný pohyb v rámci Evropské unie. Zároveň ale podnikatelé vidí prostor, kde by se fungování Evropské unie mohlo do budoucna zlepšit. Od vstupu ČR do EU firmám ze všeho nejvíc vadí rostoucí míra regulace a narůstající byrokracie. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 139 firmami.
Otevřené hranice a s tím související snazší mobilita a pohyb zboží a osob. Pro 85 % firem je to ten největší přínos, který pro jejich business znamenal vstup České republiky do Evropské unie. Více než polovina podniků si váží také toho, že díky členství v EU může snadněji exportovat své produkty a služby. Na 35 % firem pak oceňuje, že je součástí silného a stabilního společenství a jednotného trhu. „Náš průzkum jasně ukázal, že české firmy si členství v Evropské unii většinou váží a oceňují jeho přínosy pro svůj business. Evropskou unii vnímají především jako místo, které jim zajišťuje bezpečí, prosperitu, jednotný a férový přístup,“ vysvětlil Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. V průzkumu například drtivá většina firem (89 %) potvrdila, že se jim díky volnému trhu EU daří lépe. Pro téměř polovinu podniků je také důležité, že můžou snadněji zaměstnat pracovníky z jiných zemí Evropské unie. Přesto firmy vidí i prostor, kde by se fungování Evropské unie mohlo zlepšit. „Firmám nejvíce vadí rostoucí regulace, byrokracie a zvýšení administrativy. Za největší negativa vstupu do EU je označily skoro dvě třetiny podniků. Kromě toho by firmy do budoucna uvítaly také posílení vnitřního trhu EU, zajištění svobod volného pohybu a usnadnění přeshraničního podnikání,“ řekl Jan Rafaj, prezident SP ČR.
Výhrady mají firmy také k samotné roli Česka v Evropské unii. Podle 82 % podniků není Česká republika na evropské úrovni dostatečně aktivní v prosazování svých zájmů. Část firem sice vnímá, že se situace mírně zlepšuje, mj. i díky předloňskému předsednictví v Radě EU, přesto by si podnikatelé představovali aktivnější přístup našeho státu. „Blížící se volby do Evropského parlamentu jsou ideální příležitostí, jak můžeme náš postoj a přístup k Evropské unii zlepšit. Chceme, aby Česko bylo sebevědomým, respektovaným a konstruktivním členem EU, který bude v Bruselu více hájit zájmy průmyslu a v důležitých otázkách se bude spojovat se stejně smýšlejícími partnerskými zeměmi. Ostatně, podobný přístup úspěšně prosazuje na evropské úrovni i Svaz průmyslu v rámci svého působení v konfederaci evropského podnikání BusinessEurope a dalších regionálních koalicích,“ připomněl Jan Rafaj.
Většina firem (77 %) je pro, aby Česká republika přijala euro. Hlavní výhody jednotné evropské měny vidí podnikatelé především v tom, že jim ubyde administrativa spojená s přepočty měn a evidenčními povinnostmi v různých měnách, sníží se jim náklady pro mezinárodní transakce a budou moci snadněji plánovat výnosy, náklady a investice. Více než polovina firem také očekává, že přijetí eura by jim přineslo stabilnější výhled kurzů a menší rizika pro cenovou konkurenceschopnost. Euro by zároveň Česká republika podle firem měla přijmout co nejdříve, ideálně do pěti let.
Šetření také ukázalo, že české firmy i jejich zaměstnanci využívají i některých výhod společného evropského trhu práce. Celkem 55 % firem má zkušenost se zaměstnáváním lidí z jiných zemí EU. Skoro třetina firem se setkala i s pracovníky, kteří absolvovali studium či stáž v EU pomocí programu Erasmus. Desetina firem se přímo do takového nebo jiného podobného programu dokonce sama zapojila. U zaměstnanců, kteří takovou stáží prošli, firmy oceňují především jejich jazykovou vybavenost, větší rozhled, lepší orientaci v mezinárodním prostředí a obchodu nebo větší sebevědomí, flexibilitu a komunikativnost.
Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil v únoru a zúčastnilo se ho 139 průmyslových podniků napříč odvětvími a regiony; 37 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 33 % středních firem s 51–250 zaměstnanci a 31 % velkých firem s více než 250 pracovníky.
(tz)