Bující byrokracie, nadbytek administrativy, velký počet kontrol, složitosti týkající se dohod o provedení práce a o pracovní činnosti, pravidla pro home office, absurdity postihující hospodaření zemědělských podniků a spoustu dalšího až po evidenci roztrženého pytlíku s párky v hotelové restauraci...

Nebyl rok, aby neměli zaměstnavatelé co řešit. Zdá se však, že námětů, co a jak dát do pořádku v podnikatelském prostředí, přibývá. Velmi dobře na toto téma dokáže argumentovat například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Toho, co by si přála změnit, poopravit či uvést na správnou míru, je poměrně hodně. Ostatně to vyplynulo i z odpovědí jejího prezidenta Ing. Jiřího Horeckého, Ph.D., MSc., MBA, na otázky Prosperity:

Počínaje lednem jste se ujal vedení Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Čeho byste rád v této roli dosáhl? Kam napře Konfederace své síly?

Především bych chtěl pokračovat v práci, kterou přede mnou započal můj dlouholetý předchůdce Jan Wiesner. Ve vedení Konfederace tedy neplánuji žádnou „revoluci“. Spíše začínáme rozšiřovat některé aktivity, udělali jsme rebranding naší „značky“, připravujeme mediální plán, chceme zintenzivnit komunikaci navenek apod. V krátkém čase došlo také ke změně ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR i Hospodářské komory ČR, což byl trochu impulz ke znovuotevření či rozšíření různých forem spolupráce. Navíc máme třetí rok vlády a sněmovny, což je z pohledu kulminace legislativních návrhů vždy to nejhorší období.

Sdružujete už léta velmi významné zaměstnavatele a máte silné slovo v tripartitě. Váš předchůdce si ale často stěžoval na to, že i tak se právě zaměstnavatelům na­slouchá méně, než by si zasloužili. Čím lze přispět ke změně?

Přístup k tripartitě a jejím jednotlivým členům se také odvíjí od složení aktuální vlády. Některé politické strany inklinují spíše k odborům, jiné k zaměstnavatelům a další nepovažují sociální dialog za klíčový. Naše postoje, aktivity a přístupy však musí být, a myslím, že jsou, stabilní a profesionální. Jinými slovy, musíme být vždy slyšet, i když třeba někdy není ochota nám příliš naslouchat.

Co podnikatelskou veřejnost dnes trápí nejvíce a co brzdí radost ze seberealizace?

Stále rostoucí počet regulací, zákonů, povinností, a to jak v rámci České republiky, tak zejména těch na úrovni Evropské unie. A pak samozřejmě ekonomická situace, ceny energií, napjatá situace na trhu práce zejména ve smyslu nedostatku pracovní síly apod. Zvyšující se regulace je většinou znakem neschopnosti státní správy účinně a efektivně kontrolovat, tj. cíleně se zaměřit na rizikové oblasti, místa.

A nutno dodat, že podnikatele také částečně trápí dopady tzv. ozdravného balíčku, přicházející regulace práce na DPP a DPČ nebo enviromentální regulace.

Jaké místo v hledáčku pozornosti Konfederace má rozbujelá byrokracie? Je šance ji alespoň částečně zkrotit, zpomalit?

O snížení byrokratické zátěže se stále více mluví, než aby se něco skutečně dělo. A znovu s odkazem na moji předchozí odpověď – zásadně snížit byrokracii znamená jednak mít odvahu a sílu, jednak se nebát změnit i systém.

Víme, že státní správa sbírá spoustu dat a údajů, se kterými pak dále nepracuje. Víme například, že zdravotní sestry stráví 20–40 % administrativními úkony, a ačkoliv je zdravotních sester celosvětově veliký nedostatek, nic s tím neděláme. Pro mě osobně je v tomto smyslu zklamáním tzv. podnikatelský balíček, jehož cílem bylo původně citelné ulehčení podnikatelům. První návrhy vypadaly slibně, poslední, konečný návrh, je spíše vyjádřením vůle toho, co by se potenciálně mohlo změnit.

Příležitostí, jak snížit byrokracii a administrativu, je pak digitalizace, pokud se uchopí správně a včas.

Trh práce hodnotí firmy jako stále málo flexibilní k potřebám současnosti. Jaký názor prosazuje KZPS?

Stejný. Aktivně podporujeme aktuální „flexi­návrh“ změn zákoníku práce, a to včetně výpovědi bez udání důvodů (ačkoliv toto není součástí celého návrhu). Pokud se to podaří, po dlouhé době půjde o zásadnější změny v pracovním právu. Na druhou stranu hovoříme o necelých dvou desítkách změn, z nich některé jsou spíše technického či upřesňujícího charakteru. Jsem také rád, že se nám, tj. zaměstnavatelům, podařilo ještě přesvědčit vládu o jiném mechanizmu evidence a danění dohod mimo pracovní poměr.

K zákoníku práce možná ještě uveďme naši podporu zavedení automatického valorizačního mechanizmu zvyšování minimální mzdy a paralelního zrušení tzv. zaručených mezd. Byť i zde podle nás není konečný návrh ideální, spíše jde o jakýsi kompromis.

Máte již vizi na roky příští?

Je nutné rozdělit budoucí vizi na vnitřní a vnější. V případě vnitřní hovoříme o rozvoji a budování Konfederace. Zde mám dva scénáře budoucího rozvoje a případných změn Konfederace, ale prvně o nich chci hovořit s našimi členy.

V případě vnější, tedy směrem k našemu okolí, chceme letos v rámci přehršle novel a změn vybojovat maximum ve prospěch zaměstnavatelů. A to platí i o řadě strategických dokumentů, jako je např. Státní energetická koncepce nebo Národní hospodářská strategie apod. A pak samozřejmě komunikace s politickými stranami a hnutími ohledně jejich politických programů na další období, spolupráce s další vládou a sněmovnou atp.

Budete usilovat o příliv dalších členů?

Konfederace je novým členům spíše uzavřená a zatím na tom nechceme nic měnit. Připojit se tak je možné prostřednictvím členství v našich členských svazech. V příštích měsících otevřeme diskuzi ve věci rozšíření o přidružené členy.

Konfederace se opírá o spolupráci s dalšími zaměstnavatelskými subjekty. Kde byste své slovo ještě rádi uplatnili?

Jsme zastoupeni prakticky ve všech relevantních orgánech, tripartitních týmech, radách vlády, pracovních skupinách apod. Zintenzivnit bychom chtěli svůj vliv a aktivity na evropské úrovni. Mám v této oblasti již zkušenosti, zastupuji zaměstnavatele ČR ve třech evropských výborech pro sociální dialog, proto bych chtěl i tyto zkušenosti uplatnit v rámci tohoto rozšíření.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi