Svět se dynamicky mění. Inovace rozhodují o tom, jak se nám bude žít. Mnohé dokážou zachraňovat lidské životy, jiné přinesly násobně vyšší výnosy plodin, další nabídly textilie průlomových vlastností. Řada novinek je dílem členů Asociace výzkumných organizací.
Ti se netají kritickým pohledem na současnou podporu zejména aplikovaného výzkumu. Nový zákon o VaV, Metodika 17+ v praxi, rozpočet na VaVaI, hodnocení VO a odpočty na VaV – to byla hlavní témata panelové diskuze Byznys s inovacemi 2024 se zástupci poskytovatelů veřejné podpory na aplikovaný výzkum, kterou jmenovaná asociace uspořádala v dubnu v Praze.
Zúčastnil se jí ředitel odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR Mgr. Jan Radoš, vrchní ředitel Ministerstva průmyslu a obchodu Ing. Petr Očko, PhD., předseda TAČR prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., přítomni byli i zástupci Akademie věd ČR v čele s místopředsedkyní AV ČR RNDr. Ilonou Müllerovou.
Pokud jde o návrh nového zákona o podpoře VaVaI, shodli se diskutující v čele s Ing. Liborem Krausem, prezidentem AVO, na řadě nedostatků – například chybějící reprezentace podnikového výzkumu, nedořešená administrativní zátěž, nevysvětlení nepřijatých připomínek k zákonu, a především chybějící propracovaný věcný záměr zákona.
U Metodiky 17+ je stále nedořešené hodnocení aplikovaného výzkumu. Klíčový důraz je dále v procesu hodnocení pokládán na publikační výsledky. Kvalitu aplikovaného výzkumu však nelze posuzovat pouze na základě toho, často aplikovaný výzkum probíhá s podniky v režimu utajení, nejkvalitnější výsledky se tedy do systému hodnocení za stávajících podmínek nedostanou.
V návrhu rozpočtu na VaVaI pro rok 2025 diskutující poukázali na nebezpečí vzniku dlouhodobého deficitu podpory zejména aplikovaného výzkumu. Rozpočet v předchozích letech byl poznamenán výrazně inflačním vývojem a podpora v této oblasti dlouhodobě stagnuje. V rozpočtu na výzkum a vývoj již dnes chybí
15 miliard korun, kdyby byla naplňována schválená Národní politika, tak v roce 2025 již 40 miliard korun. Navíc se část rozpočtu na aplikovaný výzkum přesunula do institucionální podpory převážně vysokých škol.
Diskuzi moderoval viceprezident AVO RNDr. Jan Nedělník. Názory členů asociace na situaci ve výzkumu shrnul v následujících odpovědích:
Názory na vývoj české ekonomiky se liší. Jedni předpovídají, že bude určitě lépe po tom, čím si firmy i domácnosti nedávno prošly, ale jiní budoucnost nevidí až tak vesele. Třeba proto, že financí na výzkum a vývoj ze strany státu ubývá. Jak to hodnotí vaše asociace?
Naše asociace byla zklamána rozhodnutím ministryně Heleny Langšádlové snížit některým poskytovatelům na rok 2024 objem veřejných prostředků na výzkum. Týkalo se to především Ministerstev zemědělství a průmyslu a obchodu a částečně také Technologické agentury ČR. To, co je mi nejbližší, je rezort zemědělství, a tam došlo k meziročnímu poklesu o 100 miliónů korun. Praktickým dopadem tohoto, za mě velmi nekompetentního rozhodnutí, je plošné snížení výše institucionální podpory pro výzkumné organizace rezortu v řádu zhruba 9 %. A to podotýkám, že jde o snížení prostředků u schválených dlouhodobých koncepcí výzkumných organizací, a sníženy byly prostředky všem, včetně organizací hodnocených jako špičkové. Aby si čtenáři dokázali udělat představu: pro rok 2024 byl sice zachován celkový objem veřejných prostředků do českého výzkumného prostoru, ale byly provedeny vnitřní změny, včetně toho, že se některým kapitolám rozpočet navýšil. Šlo především o Akademii věd ČR. Pokud by úpravy rozpočtu byly podloženy daty ze systému hodnocení kvality práce výzkumných organizací, rezorty by v hodnocení dopadly hůře než např. AV ČR. Pak by nikdo neprotestoval. Špatné je, že šlo, dle mého názoru, o čistě politické rozhodnutí nepodložené žádnými fakty.
Tento rozhovor vzniká v době, kdy má být jmenován nový ministr pro výzkum a inovace a kandidát na tento post sám zdůraznil, že rozpočet na výzkum pro rok 2025 je jeho prioritou. Budeme mu držet palce a žádat, aby se podařilo zvrátit nepříznivý trend především v kapitolách podporujících aplikovaný výzkum. Při této debatě o rozpočtu navíc zcela pomíjíme neskutečně vysokou kumulativní inflaci za poslední období či nebývalý nárůst cen většiny základních vstupů – práce, energií atd. V otázce se ptáte také na optimizmus, či pesimizmus pro budoucí ekonomický vývoj. Osobně bych si přál proaktivní vládu, která nebude jenom hasit požáry, ale bude se snažit svou hospodářskou politikou stimulovat celkovou národní ekonomiku. Zatím kroky aplikující opatření konsolidačního balíčku např. ve skokovém zvýšení daně z nemovitosti jdou přesně opačným směrem.
Přesto, že povzbudivých zpráv není tolik, vaše členská základna se nemění a stále má zájem o to, aby domácí výzkum a vývoj nabízel řadu převratných výstupů. Kde berou nadšenci sílu, kde berou motivaci?
Jsme opravdu rádi, že členská základna zůstává relativně stabilní s drobnými meziročními výkyvy. Svědčí to o tom, že ještě stále existují pracoviště aplikovaného výzkumu jak ve formě výzkumných organizací, tak klasický firemní výzkum. Dle mého názoru je to doklad toho, že firmy potřebují pro svůj další rozvoj a udržitelnost na trhu neustálé inovace. Výzkum byl vždycky srdeční záležitostí a je dobře, že i v dnešní době takoví entuziasté jsou. Mnohé soukromé výzkumné organizace slaví v letošním roce 30 let od privatizace. Vybudovaly si svými výsledky prestiž a bylo by smutné, kdyby mělo dojít k nějakému otřesu zaviněnému vnějšími vlivy.
Oč vaše asociace letos usiluje především?
O stabilitu. O stabilitu sektoru aplikovaného výzkumu. Jak v oblasti financování, o kterém jsem se již zmínil, tak o stabilitu legislativního prostředí. Helena Langšádlová předložila návrh nového zákona o podpoře výzkumu a vývoje. V současné době se vypořádávají připomínky z mezirezortního řízení. Nechci příliš kritizovat systém tvorby návrhu zákona, byli jsme členy pracovní skupiny, ale základním nedostatkem bylo, že chyběl záměr, kam má zákon směřovat. Na druhé straně by bylo dobře, kdyby nový ministr zákon dokončil. AVO je opět připraveno k plné součinnosti. Rádi bychom také stabilitu systému hodnocení výzkumu, aby to opravdu do budoucna byl základ pro alokaci veřejných prostředků a rozpočet se nevytvářel pouze na základě dojmů.
Na konferenci Byznys s inovacemi 2024, kterou jste uspořádali v dubnu v Praze, se hodně hovořilo o naléhavém snižování administrativy a boji proti byrokracii při usilování o dotace, o zapojení se do projektů. Je reálné, aby se více konalo, než vyplňovalo?
Nekonečný příběh byl krásný film a pohádka z mého mládí. A nekonečným příběhem je také snaha o zjednodušení procesu. Zatím vždy zůstalo pouze u té snahy. V návrhu již zmíněného zákona je i návrh na sjednocení administrativy a mnohem větší využívání veřejných rejstříků. Skoro bych ale řekl, že někdy ještě horší jsou následné kontroly v průběhu řešení, kdy mnohdy nikoho příliš nezajímá, jaké jsou odborné výsledky, ale ztrácíme spoustu času nad administrativními záležitostmi. Nesprávná velikost loga, uvedení nesprávné barvy apod. jsou zásadními výsledky kontrol. Protože mám určité osobní zkušenosti s projekty na evropské úrovni, tak sice nerad, ale konstatuji, že pokud nejste mezinárodním koordinátorem těchto projektů, tak jejich administrace je mnohdy daleko jednoduší než administrace projektů národních. Přebujelá administrativa není dobrým předpokladem pro jakékoliv zjednodušování.
Co by ještě výzkumu a vývoji dnes nejvíce pomohlo kromě financí? Nezasloužili by si výzkumníci a vývojáři více celospolečenské prestiže? Místo čísel více zájmu o konkrétní novinky, dokončené práce, které často znamenají posun k efektivitě, produktivitě, novému pohledu na svět?
Výzkumné organizace pravidelně pořádají dny otevřených dveří, snaží se prezentovat veřejnosti svoji práci a výsledky. Je to ale jedna z našich slabých stránek, nedaří se nám trvalé propagační kampaně představující výsledky aplikovaného výzkumu. Je samozřejmě obtížné zaujmout veřejnost povídáním o nové odrůdě, nové technologii, ale určitě je v tomto směru co zlepšovat a vedení AVO se snaží stimulovat naše členy také k větší aktivitě i v této oblasti. Samozřejmě, že v období, kdy mnohé organizace bojují o zachování své činnosti, tak prezentační a propagační nadstavba jde trochu bokem. Proto si vážíme spolupráce s vaším časopisem.
Při jednání jste naznačili, že je svým způsobem v ohrožení aplikovaný výzkum. Jak z toho ven?
Mnohé již bylo řečeno v předchozích odpovědích. Z mého pohledu máme dost argumentů, a především realizovaných výsledků, které svědčí o tom, že veřejné peníze investované do aplikovaného výzkumu nejsou vynaložené zbytečně. Je třeba ale o tom přesvědčit politiky, a najít i určitou míru kompromisu mezi všemi hráči v českém výzkumném prostoru. Každá skupina, ať už jde o Akademii věd, vysoké školy, či aplikovaný výzkum reprezentovaný právě AVO, hájí primárně své zájmy, ale myslím, že k prospěchu celého českého výzkumu by prospělo více spolu hovořit. Zde dle mého názoru nevyužilo šanci ministerstvo pod vedením Heleny Langšádlové a nesnažilo se tuto debatu moderovat. Je to škoda. Na rozdíl od jiných hodnocení činnosti paní bývalé ministryně se osobně domnívám, že ne úplně zvládla roli koordinátora výzkumného prostoru a kroky především v oblasti ekonomiky byly chybné. Jsem životní optimista, a proto věřím, že firmy a organizace provádějící aplikovaný výzkum zůstanou zachovány. Velmi doporučuji svým kolegům větší orientaci na mezinárodní projekty, hledejme synergie mezi členy asociace a snažme se zvýšit spolupráci s podnikovým sektorem.
Mohl byste uvést příklady toho, co se některým členům AVO podařilo? Určitě se není zač stydět.
Z oblasti průmyslu bych rád zmínil první elektrické letadlo Alice vyvinuté společností VÚTS Liberec. Výzkumný a zkušební ústav Plzeň v rámci společného výzkumu a vývoje se společností Czech Airlines Technics, a.s., úspěšně validoval systém oprav pomocí unikátní technologie Cold Spray. Následně byl vyvinutý postup použit pro renovaci poškozených podvozkových dílů letadel Boeing 737 NG a Boeing 737 MAX. Tato moderní technologie umožňuje vývoj a realizaci oprav i v oblastech, kde ostatní technologie selhávají.
Mezi již aplikované výsledky zemědělského výzkumu patří nové odrůdy kmínu, konopí a lnu od společnosti Agritec Šumperk, které byly oceněny Zlatým klasem na výstavě Země živitelka. Výzkumný ústav bramborářský z Havlíčkova Brodu se může chlubit největší genovou bankou bramboru in vitro a také oceněním Zlatý klas za odrůdu brambor Valred s netypickou fialovou barvou. Zemědělský výzkum Troubsko zase v posledních dvou letech odrůdou svazenky Elizabeta a slézu Holina také oceněné Zlatým klasem. Všechny zmíněné výsledky jsou již vidět v praxi a podrobnosti si mohou zájemci přečíst na našich stránkách www.avo.cz.
za rozhovor poděkovala Eva Brixi