Vláda České republiky schválila počátkem roku 2019 klíčový dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 (Country for the Future), který RVVI zpracovala v úzké spolupráci s týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Dokument vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by mělo Českou republiku do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. 

Strategie sestává z devíti pilířů: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje, Inovační a výzkumná centra, Národní start-up a spin-off prostředí, Polytechnické vzdělávání, Digitalizace, Mobilita a stavební prostředí, Ochrana duševního vlastnictví, Chytré investice a Chytrý marketing.

Úřad průmyslového vlastnictví je spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu odpovědný za jeden z pilířů strategie Ochrana duševního vlastnictví. Doposud byla ochrana duševního vlastnictví opomíjena, nebyla nikterak ani systémově řešena v následujících řídicích dokumentech České republiky: Národním programu reforem 2019 a Country report, Národní politice výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016–2020, Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci České republiky (dále jen RIS 3).

Na nedostatečné využívání ochrany duševního vlastnictví upozorňuje i zpráva NKÚ z července 2018 ve svém kontrolním závěru 17/15 Peněžní prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace, a každoročně nedostatečné využívání ochrany duševního vlastnictví uvádí Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím.

Inovační strategie ČR 2019–2030 (dále jen CFF) je historicky prvním strategickým dokumentem, který se na ochranu duševního vlastnictví výslovně soustředí. Právě ochrana duševního vlastnictví může sehrát významnou roli v zařazení ČR mezi inovativní lídry Evropy.

Inovační aktivita jednotlivých států je hodnocena různými indexy a vzájemně porovnávána. Jedním z inovačních indexů je tzv. European Innovation Scoreboard (EIS) definovaný Evropskou komisí, dle kterého je Česká republika v porovnání s ostatními evropskými státy zařazena do kategorie tzv. Moderate Innovators (graf č. 1, vyznačeno žlutě). Cílem CFF je posunout Českou republiku do kategorie tzv. Strong Innovators (graf č. 1, vyznačeno zeleně). Komplexní Index EIS je složen ze subindexů zahrnujících různé inovační aktivity států, přičemž jedním z těchto subindexů je subindex EIS Intellectual assests.

Zatímco se v celkové hodnotě indexu EIS Česká republika v roce 2018 pohybovala ve středu porovnávaných zemí na celkovém 14. místě (viz graf č. 1), v hodnotě subindexu EIS Intellectual assets je výrazně horší, a to až na 20. místě z porovnávaných zemí (viz graf č. 2). Tento stav je dlouhodobý, z čehož lze usoudit, že právě zvýšení využívání ochrany duševního vlastnictví má potenciál posunout Českou republiku mezi inovační lídry.

Pro doplnění podrobné analýzy dle EIS, kde jsou srovnávány evropské státy, je k dispozici i porovnání dle dalšího indexu – Global Innovation Index (GII), který definuje Světová organizace duševního vlastnictví a je v něm porovnáváno celkem 126 států světa. Dle indexu GII obsadila Česká republika celkově 27. místo mezi 126 porovnávanými státy. Podle tohoto ukazatele má Česká republika nadprůměrnou hodnotu indexu GII (48,75) v porovnání s průměrem ostatních evropských států (47). Index GII klade větší důraz na firemní investice do vědy, výzkumu a inovací než index EIS, proto podle něj v porovnání s ostatními státy vychází hodnocení České republiky lépe než podle indexu EIS.

Cíle a nástroje stanovené pro podporu ochrany duševního vlastnictví v rámci CFF byly stanoveny dle expertního odhadu zaměstnanců ÚPV, který vycházel z následujících tvrzení založených na dlouhodobé komunikaci se zahraničními partnery v oboru a aktéry veřejné i soukromé sféry v ČR.

Expertní odhad uvádějící některé z příčin nedostatečného využívání práv duševního vlastnictví v České republice:

• Nedostatečné povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve vzdělávacím systému (ZŠ, SŠ, VŠ)
• Nedostatečné povědomí o ochraně duševního vlastnictví v aplikační sféře – nedostatečné využívání duševního vlastnictví s komerčním potenciálem
• Nedostatečné využívání ochrany duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu
• Existující veřejná podpora ochrany duševního vlastnictví bez následné opory k následnému komerčnímu využití formou licencí
• Nedostatečná motivace vědeckých pracovišť k nastavení motivačních pravidel pro vědce tak, aby nedocházelo k nelegálnímu transferu, nedostatečná motivace k využívání licenční politiky
• Nevyužívání patentových informací při formulaci vědeckých, výzkumných a inovativních záměrů
• Nevyužívání patentových informací při posuzování programů a projektů podporovaných z veřejných prostředků
• Absence cílů a opatření podporujících ochranu duševního vlastnictví ve strategických a koncepčních dokumentech
• Absence specialistů na duševní vlastnictví při formulování podmínek podpor k ochraně duševního vlastnictví z veřejných zdrojů
• Přetrvávající přesvědčení některých firem nebo podnikatelů, že nebudou schopni financovat náklady patentové ochrany
• Na řadě „nečeských“ patentů jsou uvedeni čeští původci. Může jít o zaměstnance zahraniční firmy, která přihlášky podává v jiných zemích, a nikoli v České republice. Může jít o Čechy pracující v zahraničí. Další příčinou může být obcházení předpisů.

CFF pro řešení nedostatečného využívání ochrany duševního vlastnictví deklaruje řadu konkrétních cílů a nástrojů. K jejich plnění byla nastavena pravidla mezirezortní spolupráce. Právě mezirezortní spolupráce a spolupráce s vnějšími aktéry je pro zvýšení využívání ochrany duševního vlastnictví klíčová, neboť ochrana duševního vlastnictví se průřezově dotýká mnoha různých agend.

V rámci CFF byl odsouhlasen akční plán, na jehož základě již nyní ÚPV provádí aktivity k podpoře ochrany duševního vlastnictví. K těmto aktivitám patří např. deklarace podpory duševního vlastnictví do Národní politiky vědy, výzkumu a inovací 2021+ a aktualizované RIS 3. Dále se v nejbližší budoucnosti plánuje ve spolupráci se Vzdělávacím institutem Středočeského kraje zavést akreditované kurzy pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy se plánuje zanést ochranu duševního vlastnictví do rámcových vzdělávacích programů základních škol. V oblasti vzdělávání ÚPV počítá s poskytováním znalostního servisu pro případné zavedení výuky duševního vlastnictví na vysokých školách. Pro poskytování vzdělávacích služeb v oblasti duševního vlastnictví bude využit i operační program Jan Amos Komenský. V operačním programu zaměřeném na konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu se počítá s podporou ochrany duševního vlastnictví, a to zejména při registraci a správě průmyslových práv. ÚPV předpokládá napojení informačního systému na portál občana, nový portál ÚPV, úplné elektronické podání a zavedení prvků umělé inteligence do tohoto systému. ÚPV vytváří Koncepci ochrany duševního vlastnictví, zejména patentů, ve které budou uvedeny principy pro efektivní zacházení s duševním vlastnictvím jak ve veřejné, tak soukromé sféře. Tím by se mělo napomoci efektivnímu nastavení finančních podpor v aplikovaném výzkumu pro registraci a správu průmyslových práv.

Nastavení finančních podpor pro aplikovaný výzkum v technických a přírodovědných oborech by se mělo řídit uvedeným schématem. Je prospěšné, aby před zahájením jakéhokoliv aplikovaného výzkumu v technickém nebo přírodovědném oboru byl nejprve v dané oblasti zjištěn stav techniky a byla na uvedený stav techniky provedena patentová rešerše. Cílem je, aby z veřejných prostředků nebyl hrazen výzkum již světově vyzkoumané problematiky, využívání patentových informací lze vytěžit v přípravných fázích výzkumu a vývoje.

Na pracovní úrovni nyní probíhá analýza zavedení patent boxu. Jde o systém, v jehož rámci jsou příjmy pocházející z průmyslových práv (licenční poplatky a zisky z prodeje průmyslových práv) daněny sníženou sazbou. Cílem patent boxu je povzbuzovat a přitahovat výzkum a vývoj, a především motivovat k transferu výsledků výzkumu do praxe, motivovat podniky k lokalizaci průmyslových práv v zemi. Patent box funguje v polovině států Evropy.

ÚPV v souvislosti s implementací CFF očekává:

• Zlepšení ochrany výsledků vědy a výzkumu pro autory inovací – strategie napomůže zlepšit monetizaci výsledků vědy a výzkumu.
• Zlepšení ochrany výsledků vědy a výzkumu před nekalou konkurencí – financovat výzkumné aktivity by postrádalo smysl, kdyby dané výsledky mohla konkurence na trhu beztrestně a bezplatně použít.
• Budeme lídry našeho regionu – obdobné strategie na ochranu duševního vlastnictví provázané s inovačními strategiemi nejsou v našem regionu běžné, což ČR poskytne konkurenční výhodu.
• Budeme v klubu s těmi nejlepšími – inovačně nejúspěšnější země světa v posledních letech přijaly své strategie na ochranu duševního vlastnictví.
• Podporu přílivu zahraničních investic – zahraniční investoři raději investují do států, kde mají garanci návratnosti svých investic, včetně návratnosti licenčních poplatků.
• Ochranu národního bohatství a zajištění zpětného výnosu z investic veřejných prostředků do inovací – provázanost inovační strategie s Koncepcí ochrany duševního vlastnictví zajistí, že výsledky vědy a výzkumu zůstanou také u nás doma, tj. nebudou bez licence registrovány pouze v jiných jurisdikcích, kdy by následné příjmy nebyly zdaňovány v ČR.
• Zajištění podpory spolufinancování se soukromým sektorem – díky komplexní ochraně duševního vlastnictví v případě inovací bude méně rizikové přilákat spolufinancování vědy a výzkumu ze strany soukromého sektoru.

Ing. Martina Kotyková, Ph.D. 
Úřad průmyslového vlastnictví