K nehmotnému majetku, převratným myšlenkám, ojedinělým řešením, nadčasovým pojetím problému se někdy chováme přímo macešsky. Jsme nepozorní, liknaví i líní je chránit, ať již ochrannou známkou, či přihláškou k patentu. Pouštíme své know-how do světa netuše, že nejen konkurence nespí. Jestli jsme majiteli řady firem, nebo jen podnikáme jako OSVČ, nemění to nic na tom, že bychom k „chytrosti“ vlastního počínání měli přistupovat zodpovědněji, tedy pomyslné dveře Úřadu průmyslového vlastnictví otevírat co nejčastěji. Významným pomocníkem nám může být patentový zástupce, člen Komory patentových zástupců České republiky. S jejím předsedou Ing. Romanem Bučkem jsem hovořila o poslání tohoto profesního uskupení:

Jakou úlohu plní vaše komora?

Komora patentových zástupců České republiky je právnickou osobou – samosprávným profesním sdružením všech patentových zástupců v ČR zřízeným ze zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích. Komora je garantem profesní zdatnosti patentových zástupců, vede Rejstřík patentových zástupců, který je dostupný na webových stránkách Komory (www.patzastupci.cz/). Patentoví zástupci jsou do tohoto Rejstříku zapisováni po splnění zákonných podmínek, o čemž také Komora vydává patentovým zástupcům osvědčení pro výkon činnosti.
Komora v zásadě plní dvojí úlohu, protože jednak chrání a prosazuje zájmy patentových zástupců a jednak prostřednictvím svých volených orgánů dohlíží na řádný výkon činnosti patentového zástupce. Na tento řádný výkon činnosti dohlíží Komora zejména v rámci disciplinárního řízení, v jehož rámci se také rozhoduje o případných disciplinárních opatřeních podle citovaného Zákona.

Kdo se může stát členem a za jakých podmínek?

Patentovým zástupcem se může stát každý, kdo je plně způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, získal vysokoškolské vzdělání a odpovídající odbornou praxi soustavným a pravidelným výkonem činnosti v oblasti průmyslových práv v délce trvání alespoň tři roky. Nebyl disciplinárně potrestán vyškrtnutím ze seznamu nebo na něhož se hledí, jako by mu nebylo takové disciplinární opatření uloženo, nebyl vyškrtnut ze seznamu z důvodu prohlášení konkurzu na jeho majetek nebo na majetek společnosti patentových zástupců, jejímž je společníkem nebo akcionářem, nebo z důvodu, že insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo z důvodu, že konkurz byl zrušen proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, pokud od vyškrtnutí neuplynula doba pěti let. A složil odbornou zkoušku patentového zástupce, a složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky a ostatní zákony, svědomitě plnit povinnosti patentového zástupce a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvím v souvislosti s výkonem této činnosti.“ Složením slibu se patentový zástupce zavazuje na svou občanskou čest a svědomí zachovávat Ústavu ČR a zákony, svědomitě plnit své povinnosti, zejména vůči klientům, a zachovávat mlčenlivost.
Patentový zástupce poté při své činnosti poskytuje odbornou pomoc ve věcech průmyslového (duševního) vlastnictví fyzickým i právnickým osobám. Posuzuje a radí, který druh ochrany je pro technické řešení nejúčinnější a podle předpisů i právních zvyklostí koncipuje nároky na ochranu a zpracovává požadované podklady. Patentový zástupce musí být pojištěn na odpovědnost za škodu způsobenou jinému v souvislosti s poskytováním služeb patentového zástupce, a to na pojistné plnění ve výši nejméně jeden milion korun, pokud zastupuje u českých orgánů, a nejméně na tři miliony korun, pokud zastupuje u zahraničních orgánů. Na rozsah dvou milionů pojistného plnění se vztahuje evropské pojistné krytí. Mnozí patentoví zástupci jsou však pojištěni na výrazně vyšší pojistné plnění.
Služby patentového zástupce také může poskytovat usazený zahraniční patentový zástupce, sdružení patentových zástupců, společnost patentových zástupců, případně „usazená“ zahraniční organizační forma, vždy však musí být tyto subjekty zapsány v příslušném Rejstříku vedeném Komorou. Služby patentového zástupce také může poskytovat advokát zapsaný v Seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou
Co se týká odborné zkoušky, zde je potřeba uvést, že odbornou zkouškou se ověřuje úroveň teoretických a praktických znalostí potřebných pro výkon povolání patentového zástupce, znalostí právních předpisů a mezinárodních smluv platných na území České republiky týkajících se ochrany průmyslového vlastnictví a schopnost jejich použití v praxi. Rozsah odborné zkoušky je přitom volitelný, protože uchazeč si může zvolit buď samostatnou zkoušku z oblasti ochrany práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti, nebo samostatnou zkoušku z oblasti ochrany práv na označení, nebo soubornou zkoušku z obou oblastí. Pokud vykonal uchazeč zkoušku pouze z jedné z těchto dvou oblastí, nesmí poskytovat služby patentového zástupce ve druhé oblasti. Rozsah složené odborné zkoušky je jedním z údajů zapisovaných do Rejstříku vedeného Komorou.

Přibývá v České republice patentových zástupců? Stačí ošetřit všechny požadavky na ochranu duševního vlastnictví?

Počet patentových zástupců se v ČR postupně, bohužel však relativně pomalým tempem, zvyšuje. Aktuálně má Komora 264 členů a jsme nejmenší profesní Komorou v ČR. A pokud jde o schopnosti patentových zástupců pokrýt požadavky na ochranu duševního vlastnictví, řekl bych, že tyto požadavky jsou patentovými zástupci plněny. Svou roli zde zcela jistě hraje i to, že služby patentového zástupce může poskytovat také advokát zapsaný v Seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

Chrání se podle vašeho názoru nehmotný majetek u nás dostatečně?

Ochrana nehmotného majetku, myšleno zde tedy průmyslového (duševního) vlastnictví, je podle mého názoru z hlediska nastavení systému a zákonných podmínek dostatečná. Z hlediska toho, jestli si firmy a fyzické osoby dostatečně chrání své duševní vlastnictví, je odpověď mnohem těžší. Existují obory, ve kterých je ochrana duševního vlastnictví základním pravidlem, stejně tak však existují obory, ve kterých je používání institutů ochrany duševního vlastnictví nepříliš využívaná. Co je však podle mého názoru velká škoda, je to, že v ČR téměř neexistuje fungující trh s licencemi k výsledkům výzkumu a vývoje, a přenos výsledků výzkumu a vývoje z výzkumných a vývojových organizací do praxe je pomalý, a často i neúspěšný. Důvodů pro tento fakt je celá řada, často je to např. zcela nereálná představa výzkumné a vývojové organizace o správné ceně licence, kdy právě požadovaná cena licence velmi často odradí případného zájemce o licenci od uzavření licence. Nicméně musím říci, že i v ČR je určitý počet subjektů, které jsou v poskytování licencí velmi úspěšné a jejich každoroční příjmy z licencí mohou být příkladem úspěšného přenosu výsledků jejich výzkumné a vývojové práce do praxe.

Co doporučit každé nově vznikající firmě právě s ohledem na ochranu jejího know-how?

Každá nově vznikající společnost, ale i podnikatel – fyzická osoba, by si podle mého názoru měl nejdříve položit otázku: Co od toho očekávám, co mě to bude stát, co mi to reálně může přinést a zda jsem ochoten vymáhat svá práva z duševního vlastnictví. Určitě je také rozumné zvážit, jestli je potřeba provést například rešerši na existenci starších práv apod.
S odpověďmi na výše uvedené otázky a problematiku, zdali podat „Přihlášku“, či nikoli, může pomoci patentový zástupce, který má určitý přehled o možných dosažených cílech, nákladech, výhodách, ale i případných nevýhodách různých forem ochrany know-how. Je potřeba zohlednit také to, jestli jde o ochranu značky či vizuálního provedení, nebo zda jde o ochranu technického principu. U ochranné známky nebo designu výrobku je totiž obtížné utajit něco o podstatě výrobku nebo služby, kdežto u technických řešení je někdy možné a výhodnější jít spíše cestou utajení výrobního postupu apod., než jít cestou podání např. přihlášky vynálezu na způsob výroby. Záleží totiž vždy na povaze dané „věci“ a zde podle mého názoru může pomoci alespoň konzultace s patentovým zástupcem, který je samozřejmě i v takových případech vázán profesionální
mlčenlivostí, včetně povinnosti odmítnout poskytnutí konzultace v případě, že v dané oblasti již zastupuje jiného. Podle mého povědomí navíc celá řada patentových zástupců, společností patentových zástupců atd., provádí tyto konzultace bezplatně nebo za symbolický poplatek, takže i z hlediska nákladů je taková konzultace rozhodně přínosem.
Zcela zásadní ale je nezveřejnit své řešení před podáním přihlášek k ochraně daného řešení, což se týká zejména vynálezů, užitných vzorů a průmyslových vzorů, protože zde platí požadavek celosvětové novosti řešení v okamžiku podání přihlášky a jakékoli zveřejnění řešení před datem podání přihlášky je překážkou
splnění požadavku novosti a překážkou platnosti ochrany. Jsou sice určité výjimky, např. u užitných vzorů je možnost podat přihlášku v ČR až do šesti měsíců po vlastním zveřejnění řešení, ale v případě následného rozšíření ochrany takového užitného vzoru do zahraničí již nastává problém s „předzveřejněním“. Proto velmi doporučuji zvážit poskytování jakýchkoli informací o řešení před podáním přihlášky nebo před tím, než jsem si jist, že řešení nechci chránit. Takové předzveřejnění se přitom může odehrát nejrůznějšími způsoby, tiskem, slovem, obrazem, v dnešní době velmi často zveřejněním na firemních webových stránkách, sociálních sítích apod.

Čím se budete zabývat v letošním roce především?

V letošním roce bychom chtěli prohloubit spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví, zaměřit se na rozvoj a podporu vzdělávání patentových zástupců a dále pak pokračovat ve snaze o omezení poskytování služeb patentového zástupce ze strany neregistrovaných subjektů, zejména různých internetových portálů, které sice nabízejí služby patentového zástupce, ale bez splnění zákonných podmínek pro poskytování takových služeb, jako je prokázaná kvalifikace, mlčenlivost, odpovědnost, bez garance zákonného pojištění atd.

A jakým způsobem spolupracujete s Úřadem průmyslového vlastnictví nebo s jinými profesními uskupeními, jako jsou například Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR nebo třeba Český svaz pivovarů a sladoven?

S Úřadem průmyslového vlastnictví spolupracujeme zejména v oblasti přípravy a provedení zkoušek patentových zástupců, při vzájemných konzultacích otázek rozvoje a vývoje ochrany duševního vlastnictví. Snažíme se tuto spolupráci prohlubovat a rozšiřovat v oblasti vzdělávání a informovanosti. Musím říci, že spolupráce s Úřadem průmyslového vlastnictví je na velmi vysoké úrovni, bezproblémová, rychlá. Snažíme se také spolupracovat s dalšímu subjekty, zejména ostatními profesními Komorami, protože principiálně máme celou řadu oblastí z našich činností podobnou. V zásadě se však nebráníme spolupracovat s jakoukoli další organizací.
Chtěl bych také uvést, že ochrana duševního vlastnictví, stejně jako respektování platné ochrany by mělo být zcela přirozenou součástí naší společnosti. Komora patentových zástupců ČR se snaží, aby nejen patentoví zástupci měli odpovídající podmínky pro poskytování svých služeb a byli hrdí na svůj titul „patentový zástupce“, ale aby také přihlašovatelé a spotřebitelé měli důvěru v profesi patentového zástupce stejně tak jako celá veřejnost.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi