V prvním pololetí letošního roku v České republice zahájilo činnost 42 325 fyzických osob podnikatelů (FOP) a 46 366 jich svou činnost ukončilo. Ačkoliv je počet nových podnikatelů letos nejvyšší od roku 2011, počet těch, co podnikání ukončili, jej převyšuje.
Desítky tisíc tuzemských firem se každoročně musí podrobit kontrole účetní závěrky. Jejich počet ale může brzy klesnout. Spodní hranice ročního čistého obratu, která v současnosti činí 80 milionů korun, by se měla podle Komory auditorů České republiky zvýšit zhruba na trojnásobek.
Od 1. července vstoupily v platnost nové změny týkající se dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Mimo zvýšení minimální mzdy a rozšíření práv zaměstnanců pracujících na základě DPP a DPČ, například v oblasti dovolené a zaměstnaneckých výhod, přináší významnou změnu v podobě povinnosti zaměstnavatele oznámit každý měsíc DPP na ČSSZ. Tato povinnost bude mít na administrativu firem výrazný dopad.
Česká republika dlouhodobě patří k zemím regionu střední a východní Evropy s nejhorší morálkou publikování účetních závěrek podnikatelských subjektů. Zatímco sousední Slovensko či některé balkánské země se pohybují na hranici 80-90 %, v České republice jde dlouhodobě pouze o 35-50 % aktivních firem.
Paradox: přestože bioekonomika EU vytváří většinu pracovních míst (více než 50 %)1, podíl primárního sektoru na celkovém obratu zůstává nízký, stejně jako jeho podíl na hospodářských příjmech. Zdá se, že příčinou tohoto problému je nedostatek know-how a kompetencí na straně prvovýrobců v oblasti nakládání se zbytky biomasy a zpracování vzniklých vedlejších produktů.
Česká asociace interim managementu, která sdružuje mj. krizové manažery, upozorňuje na to, že není vhodné ani obvyklé, aby krizový manažer v takovéto urgentní situaci, jaká nastala na pražském letišti, nastoupil do firmy až za měsíc.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...