Žiji sice v malém, ale pěkném městečku v malebném na okraji křivoklátských lesů, rodišti svatého Václava. Když člověk sem přijíždí, dostane se mu informace, že máme v Evropské unii družební partnery, jednoho v Německu a druhého ve Francii. Zřejmě proto se radnice rozhodla vybudovat za domovem důchodců hřiště pro pétangue. Chodím denně okolo, ale ještě jsem nikdy neviděl nikoho, kdo by si tam hrál, ať dospělý nebo dítě. Asi u nás chybí ta pravá cílová skupina. Podobně to bylo v socializmu. Mezi disciplínami ve Sportce se objevily gorodky. Nikdo nevěděl, co to je, natož aby znal pravidla, tím méně, aby potkal člověka, který se jim věnuje. Možná je hráli sovětští lidé, když je krutá zima odřízla od povinností a jiné zábavy. Pétangue a gorodky mají společný ideový základ. Proto mám dojem, že se sice v našem životě hodně změnilo, některé konstanty však mají sloní život.
Pavel Kačer