Menší společnosti využívají především neomezené tarify, ty velké si pak sjednávají individuální podmínky s maximálními úsporami. Vyplývá to z nejnovějších statistik nezávislé společnosti Tarifomat, které analyzují a srovnávají zákaznické chování menších a větších českých firem. Podle odborníků však v případě přijetí navrhovaných změn zákona o telekomunikacích může dojít ze strany podniků k odmítnutí úvazku k vyšší spotřebě a jejich útrata tak může paradoxně klesat.
Problémy s vysokokapacitním datovým propojením pracovišť, která jsou od sebe vzdálena i několik kilometrů, řeší bezdrátové spojení AirFiber, které v Čechách jako první začala úspěšně implementovat společnost Infinity a.s. Technologie AirFiber nabízí propustnost, která uspokojí i nejnáročnější požadavky, a zároveň eliminuje náklady na výkup pozemků i výkopové práce, bez kterých by se neobešlo klasické technické řešení (např. s využitím metalických nebo optických kabelů).
Senát Parlamentu ČR ve středu schválil novelu zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a zákon o poštovních službách. Díky schválené novele nebudou muset poskytovatelé služeb klienty informovat o zcela marginálních změnách typu změna sídla společnosti. Spotřebitelé se ale nemusejí obávat, že by v případě jakéhokoliv zhoršení smluvních podmínek nemohli vypovědět smlouvu bez sankce. V tomto ohledu se nic nemění.Návrh tak podle MPO snižuje zbytečnou administrativní zátěž podnikatelů, aniž by jakkoliv zhoršoval postavení spotřebitele.
České společnosti začínají využívat potenciál ekonomických úspor, jaký jim nabízí využití videokonferencí a následují tak velké a nadnárodní společnosti. A že nejde o úspory malé – podle velikosti firmy a typu podnikání může zavedení videokonferencí znamenat roční úspory v řádu statisíců až milionů korun. Nesporné jsou také další výhody - zintenzivnění týmové spolupráce, ať už s partnery, nebo uvnitř společnosti a zefektivnění spolupráce s dalšími firmami. Není divu, že o pořízení videokonference dle průzkumu společnosti Audiopro uvažuje každá třetí firma.
Podzim 2014 se v oblasti telekomunikací nejspíš zapíše jako černý pátek pro spotřebitele. Poslanci totiž odsouhlasili všechny navrhované změny zákona o elektronických komunikacích, které vychází vstříc výhradně operátorům. Podle odborníka Pavla Černocha z nezávislé společnosti Tarifomat změny značně oslabují ochranu spotřebitele a výrazně zhoršujípozici živnostníků a firem. Pokud úpravy finálně projdou přes senát i prezidenta, tak se výdaje i menších živnostníků mohounafouknout o statisíce. Navíc Česku hrozí sankce ze strany EU.
V Česku přibývají školy, v nichž se běžně používají tablety ve výuce. Roste i počet rodičů, kteří by byli ochotni tablet svým dětem kvůli výuce zakoupit. Zatímco někteří vyzdvihují jejich pozitiva a výuku si už bez nich neumějí představit, jiní jsou k dotykovým zařízením spíše skeptičtí. Podle odborníků ze Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze je nutné, aby student informace nalezené na internetu nejen uměl zpracovat, ale i uchovat v paměti. Navíc řadě škol chybí základní počítačové vybavení, tablety jsou proto vymoženost.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...