Hovoříme s ředitelkou Regionální agrární komory Jihočeského kraje ing. Hankou Hricovou.

Před sedmi roky  stála ředitelka RAK Jihočeského kraje Hana Hricová u zrodu regionálního projektu „Chutná hezky.Jihočesky“. Už od prvních ročníků se soutěž setkala se zájmem jihočeských zemědělských producentů a potravinářských výrobců a stala se vpravdě prestižní záležitostí.

V sedmém ročníku  regionálního projektu „Chutná hezky.Jihočesky“  uspělo v devíti kategoriích sedmadvacet výrobců. Považujete pro změnu  za svůj úspěch, že  vám  jako organizátorům letos přihlásilo třiačtyřicet jihočeských výrobců celkem 138 soutěžních výrobků?  Je to projev rostoucí prestiže CHHJ a jak ve srovnání s šesti předešlými hodnotíte letošní ročník?

Letošní pestrá paleta hodnocených  potravin podala jasné svědectví o velkém agropotravinářském potenciálu jižních Čech.  Nabídla přehlídku moderního návratu k tradičním recepturám, originálního pojetí obalového designu,  názvy podněcující sbíhavost slin i patriotismus. Přihlašovatelé podle jejich slov oceňují, že projekt CHJ jim přináší nejenom marketingovou podporu, ale soutěž je též  každoročně motivuje inovovat sortiment, dbát z hlediska receptur, názvů a použitých surovin na  zdůraznění místa původu. A když bychom rekapitulovali uplynulé ročníky řečí statistiky, vyšlo by nám, že se za těch sedm let zúčastnilo soutěže tisíc výrobků. Vyšlo nám to s letošními počty úplně přesně na tisícovku.  

Máte zpětnou vazbu od vítězů, jak jim značka pomáhá? Jaké konkrétní výhody přináší? A jakým směrem by se CHHJ měla v dalších ročnících, například ve vztahu k současné situaci v zemědělsko-potravinářském segmentu či v kontextu regionálních kol podobně zamřené celostátní soutěže Regionální potravina, vyvíjet? 

To je spíš otázka přímo pro dotčené výrobce. Každopádně subjekty už pouhým zapojením se do projektu „Chutná hezky.Jihočesky“ dostanou možnost konfrontovat se s regionální konkurencí. V rámci bedlivého komisního rozboru jejich produktů mnohdy od nezávislých expertů získají cenné rady a doporučení, jak kvalitativně nebo marketingově zboží vylepšit. Občas u některých soutěžících vzorků, zejména od malých výrobců,  zjistíme formální chyby ve značení a přátelsky apelujeme na zjednání nápravy legislativě nevyhovujícího stavu. To jsou přínosy i pro nezvítězivší potraviny. Oceněné výrobky mají zajištěnou inzerci a medializaci zdarma. Popularitu se jim snažíme zvýšit prezentací na webových stránkách, billboardech, na zemědělských i potravinářských výstavách ale též na veletrzích cestovního ruchu.

S cílem propagace letošního ročníku soutěže „Chutná hezky.Jihočesky“ vydáváme speciální brožuru. Přehledně, skrze fotografie  a příběhy, v ní  představujeme vítězné dobroty. V průběhu celého roku se všem účastníkům klání nabízíme nejrůznější školení, například k legislativě nebo marketingu. Také jim hledáme lukrativnější odbyt v retailových sítích, malých kamenných obchodech i farmářských trzích v našem kraji ale též hledáme poptávku v zahraničí. Usilujeme o jejich lepší uplatnění ve školních jídelnách v jihočeském kraji  např. prostřednictvím interaktivní Produktové mapy.

Může regionální agrární komora svým členům nějak pomoci? Radou, dotací. Jaký je vlastně zájem zemědělců a producentů řekněme o odborné vzdělávání?

 Jihočeská agrární komora svým členům, ale i uživatelům služeb Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Jihočeského kraje usnadňuje podnikání v zemědělství, lesnictví, rybářství, včelařství i potravinářství mnoha způsoby. Cíleným šířením informací ze sféry legislativy, pořádáním školení, kurzů, ale také individuálním poradenstvím. Provozujeme také pravidelnou odbornou poradnu k problematice evidence hospodářských zvířat nebo evidenci půdy. Zprostředkováváme právní konzultace, pomáháme hledat dodavatele i odběratele zboží i služeb v agropotravinářském sektoru a snažíme se spojovat zájemce o pracovní uplatnění v této sféře s potenciálními zaměstnavateli.

Jak v Jihočeském kraji, kde máme hned několik fakult Jihočeské univerzity spojených přímo se zemědělskou výrobou, rybářstvím  či přírodou, funguje vazba věda – výzkum - praxe?

Průměrný věk pracovníků v jihočeském zemědělství stoupá. Počet pracujících v odvětví trvale klesá. Více než 60 procent zaměstnaných osob v primárním zemědělském sektoru (z cca 18 tis. osob)  v JK je starších 45 let. S cílem zajistit a  udržet v jihočeském agropotravinářském sektoru dostatek  mladých kvalifikovaných pracovníků RAK JK na úrovni kraje podporuje zachování  minimálně současné struktury zemědělských, lesnických, rybářských i potravinářských středních i vysokých škol v JK. Rozvoj aplikované vědy a výzkumu s napojením na zemědělskou prvovýrobu a zpracovatelský průmysl v kraji vnímáme  jako důležité nástroje konkurenceschopnosti a příležitost pro uplatnění lidských zdrojů. Pro další rozvoj je zapotřebí podpořit rozvoj inovací v rámci celého  agropotravinářského komplexu. Dělá nám radost vysoká úroveň výzkumu například v rybářském oboru, podpořeným vznikem samostatné rybářské fakulty na Jihočeské univerzitě. Podporujeme výzkum jihočeského Biologického centra AV, umožňující konkrétní spolupráci zemědělských podniků s akademiky například v případě špičkového bádání v oblasti genetické modifikace polních plodin. Osobně jsem nedávno ráda poskytla záštitu Mezinárodní biotechnologické konferenci, která se bude z iniciativy Jihočeské agentury pro podporu inovací a podnikání  konat na podzim v Českých Budějovicích.

Ministr zemědělství Rusnokovy vlády  Miroslav Toman je původně zootechnik a též posledním prezidentem Potravinářské komory ČR. S představiteli agrární komory jednal na začátku srpna o nastavení podpor pro roky 2014 – 2020. Kam konkrétně, do jakých oblastí našeho zemědělství a zpracovatelského segmentu  by podle Vás měla cílit podpora především? A kdy se mohou v praxi ukázat její výsledky? V jaké formě se momentálně nachází český agrární sektor a co ho podle Vás čeká v horizontu dalších let?

Ve své funkci ředitelky úřadu RAK JK jsem  „přežila“ jedenáct ministrů zemědělství. Většina z nich před a po odstoupení z této funkce s agrární sférou již neměla mnoho společného. Miroslav Toman, bez ohledu na politickou situaci a funkci, byl a předpokládám, že i bude s agropotravinářským sektorem silně spjatý. Historicky na ministerstvu ve vysokém postu působil, takže nevstoupil do neznámého prostředí. Jako čelního představitele potravinářské komory jsem jej vždy vnímala coby tvrdého vyjednavače a obhájce spravedlivých pravidel pro české zemědělce a výrobce potravin na úrovni Společné zemědělské politiky EU, ale i jako bojovníka za umravňování nekorektního chování tržních řetězců vládnoucích  k významnou tržní silou.

Náš agrární sektor potřebuje odborně vzdělané mladé lidské zdroje. Dále posílit živočišnou výrobu, zvýšit přidanou hodnotu produkce, mít srovnatelné dotační podmínky na úrovni společného trhu EU. Kéž by se nám podařilo snížit byrokracii a vzájemnou kohoutí řevnivost mezi různými zájmovými skupinami na malém českém agrárním smetišti.

(tz)