Ve čtvrtek 24. července přijme ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí Vietnamské socialistické republiky Pham Binh Minha. Podepíší memorandum o porozumění mezi ministerstvy zahraničních věcí, které bude základem pro další spolupráci ČR a Vietnamu.
Kromě ekonomické spolupráce, která může využít členství 92 milionového Vietnamu ve sdružení ASEAN, jenž zahrnuje asijské státy s celkem 550 miliony obyvatel, je potřebné rozvíjet i vzájemnou kulturní spolupráci. Bohužel ČR zatím nemá s Vietnamem uzavřenou smlouvu o kulturní spolupráci, která by pomohla k reciproční výměně umělců, kulturních subjektů i výstav uměleckých předmětů. Když totiž chceme někomu porozumět, musíme jej nejdříve poznat. Proto se Česko-vietnamská společnost veřejně ptá obou ministrů zahraničních věci: Kdy bude uzavřena smlouva o vzájemné kulturní spolupráci mezi ČR a VSR? Je také nutné zlepšit spolupráci i v oblasti cestovního ruchu. Přírodní krásy včetně 1300 km bílých písčitých mořských pláží a historické památky Vietnamu za to rozhodně stojí.
Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.