Současná krize na trhu s mlékem se i nadále prohlubuje - již nyní směřuje výkupní cena mléka k propastným šesti korunám, a chovatelé tak za více než 20 měsíců trvalého poklesu cen přišli o více než 9 miliard korun. Krize má ale mnohem širší dopady. S uvažovanou redukcí stavů dojeného skotu úzce souvisí také propouštění zaměstnanců. Jen v prvovýrobě je tak akutně ohroženo více než 10 tisíc pracovních míst. V navazujícím zpracovatelském průmyslu by toto číslo mohlo být velmi podobné. V případě rušení chovů a propouštění lidí tak státu hrozí také výrazný sociální problém.

Tato kritická situace vedla k tomu, že Agrární komora svolala na 16. května 2016 jednání zástupců chovatelů, odbytových družstev, výrobců krmiv a mlékárenského průmyslu s ministrem zemědělství k řešení stále více tíživé situace v produkci, zpracování a odbytu mléka. Cílem setkání bylo navrhnout a projednat opatření k systémovému řešení mléčné krize tak, aby chov dojeného skotu a zpracování mléka v České republice současnou situaci dokázaly v nerovných podmínkách jednotného trhu vůbec ustát a přežít. Již dávno totiž nejde o soutěž na jednotném trhu Evropské unie, ale o nerovný boj o místní trhy a spotřebitele, v němž bohužel rozpočty ekonomicky slabších zemí střední a východní Evropy prohrávají.

Situace na domácím trhu dospěla již do toho stádia, že dovoz mléčných výrobků se na naší celkové domácí spotřebě mléka a mléčných výrobků podílí téměř ze 43 %. Pro srovnání - v roce 2003 se dovozy na celkové domácí spotřebě podílely ze 13,5 %. V domácí spotřebě tak zkonzumujeme 43 % másla a 51 % sýru a tvarohů z dovozu. Tedy dovážíme výrobky, které jsme schopní (s výjimkou různých specialit) vyrobit sami!!!

Řešení současné „mléčné krize“ ať už na úrovni Evropské unie nebo na úrovni národní je podle zemědělců a potravinářů nedostatečné a nesprávné. Evropská unie odmítá smysluplně kompenzovat škody ze ztráty ruského trhu a zároveň odmítá zahájit vyjednávání o zrušení sankcí a odvetného ruského embarga. EU na místo toho dosud přijatými opatřeními podporuje především země bývalé EU 15, ve kterých dochází k masivnímu navyšování produkce, což zapříčiňuje další růst dovozů. Když k tomu připočteme agresivní a proti českému zboží nastavenou obchodní politiku zahraničních řetězců, získáme výsledek – další propady objemů a cen tuzemského zboží. 

Bohužel, ministerstvo zemědělství se k celé situaci staví více než laxně, takže jediné, co zemědělci zatím mají, jsou pouze přísliby podpory a financí. Ministerstvem několikrát proklamované odškodnění za sucho ve výši 600 miliónů korun dostanou zemědělci nejdříve na konci června, tedy téměř rok poté, co ke škodám došlo, navíc v pětinové výši odhadnutých škod. Veškerá, od srpna loňského roku avizovaná opatření na podporu mléčného sektoru a ve svém důsledku na podporu celé živočišné výroby existují pouze na papíře. Hledání nových exportních destinací ze strany ministerstva rovněž uvázlo na mrtvém bodě, neboť Senegal, Nigérii a Zambii rozhodně nelze považovat za destinace, které by zachránily českou živočišnou výrobu.

Jako Agrární komora ČR požadujeme po ministrovi zemědělství rychlá a konkrétní opatření k řešení krize v živočišné výrobě. Mezi ně patří urychlené zahájení politického jednání ke zrušení embarga potravin do Ruské federace, požadavek dalšího mimořádného balíčku od EU, dořešení problematiky systému vyplácení kompenzací za sucho, nové podpůrné programy na dobré životní podmínky zvířat, rychlé schválení a notifikace nových dotačních titulů na welfare a kvalitu masa pro sektor drůbeže a prasat, podpora exportu prostřednictvím dotačních programů, svolání jednání ministrů zemědělství, financí a vnitra na témata „zavedení systémových kontrol proti dovozu nekvalitních a nelegálních potravin“ a „dodržování platné legislativy zákona o cenách“ v souvislosti s obchodní politikou některých obchodních řetězců, či urychlené zřízení marketingového fondu a posílení marketingových aktivit v této oblasti a mnohé další.

Je zřejmé, že mléčná krize se sama nevyřeší, a to ani v řádu několika měsíců. Prognózy, které máme k dispozici, naopak ukazují na zhoršení situace. Postoje a názory samotných chovatelů, ale také zpracovatelů se radikalizují a roste nespokojenost s nečinností státu. V regionech se množí výzvy k masovým demonstracím, k blokacím řetězců, či jiným aktivním protestním akcím. Pokud nedojde k urychlenému splnění výše uvedených požadavků, pak je Agrární komora ČR připravena přistoupit k dalším, razantnějším akcím.

(tz)