Architektonické studio perspektiv, které za svou historii navrhlo přes 200 tisíc m² kancelářské plochy v tuzemsku i zahraničí, v rámci své kancelářské divize představuje vývoj v oblasti moderních trendů v kancelářích. Pandemie byla transformačním bodem v oblasti práce a požadavku na pracovní místa.

Zatímco od konce 80. let byla doporučená minimální plocha na osobu 10 m², před pandemií se v řadě kanceláří metrika vyšplhala až 20 m². Nyní je v rámci hybridního způsobu spolupráce standardem průměr kolem 14–16 m² a firmy se dnes ve svých kancelářích kromě míst pro spolupráci zaměřují stále více na udržitelnost, zdraví a pohodu zaměstnanců a technologické inovace.

Před pandemií
V 90. letech a na začátku nového tisíciletí byly kancelářské prostory optimalizovány pro efektivitu a náklady, což často vedlo k minimalizaci prostoru na zaměstnance, zejména v call centrech a administrativních odděleních. V kontrastu k tomu, firmy zaměřené na kreativní a technologické práce, jako jsou designová studia a IT společnosti, započaly před deseti lety trend zvyšování prostor na jednoho zaměstnance, a to až na z dnešního pohledu extrémních 20 m². Tento přístup reflektoval potřebu stimulovat kreativitu, inovace a týmovou spolupráci prostřednictvím inspirativního, pohodlného a prostorného pracovního prostředí. V tomto duchu se stále více zvětšovaly prostory pro spolupráci, kuchyňky a zóny pro odpočinek.

Dopad pandemie a budoucí trendy
Pandemie přinesla dramatické změny ve způsobu, jakým firmy přistupují k pracovnímu prostoru. Vzhledem k vyššímu využívání hybridního režimu práce začaly tuzemské firmy plošně redukovat kancelářskou plochu o přibližně 20 %. Na trhu se tak objevily vyšší desítky tisíc metrů kanceláří k podnájmu. V současné době se průměrná plocha na jednoho zaměstnance pohybuje kolem 14–16 m², přičemž firmy hledají rovnováhu mezi efektivitou a pohodlím pro zaměstnance.

„Hybridní model práce a flexibilní kancelářské prostory se staly normou, přičemž firmy dnes investují do technologií, zdraví zaměstnanců, udržitelnosti a designu, které umožňují přizpůsobení prostor aktuálním potřebám,“ říká Michaela Novotná, která má v perspektiv na starosti workplace konzultace.

V oblasti udržitelnosti se dbá nejen na samotnou výstavbu a minimalizaci dopadů na životní prostředí z pohledu energetické náročnosti provozu budov, ale i zlepšení pracovního prostředí pohledem zaměstnanců – zlepšení kvality vzduchu, regulace teploty a biofilní design, který přináší do kanceláří více zeleně. Ta má pozitivní vliv na duševní pohodu a pracovní výkony.

„Stále významnější roli hrají i tzv. chytré kanceláře, které díky IoT senzorům pomáhají optimalizovat využití prostoru, snižovat spotřebu energií a celkově zlepšit pracovní prostory. Zaměstnanci tak často nemusí ani regulovat teplotu v zasedačkách, o vše se postará chytrá budova,“ dodává Novotná.

(tz)