Zůstaneme-li u cestovního pojištění, byl zde v loňském roce zaznamenán vyšší počet složitých pojistných událostí spojených s hospitalizací a repatriací, vzrostl také počet událostí ve vzdálenějších destinacích. Europ Assistance zasahovala pro české občany ve 123 zemích světa, nejvyšší částka uhrazená asistenční službou za hospitalizaci činila 1,1 miliónu korun (v tomto konkrétním příápadě je jednalo o týdenní hospitalizaci našeho občana s mozkovou příhodou v USA a k nejvyšším rovněm patřily i náklady na jeho repatriaci leteckým speciálem se zdravotnickým doprovodem zpět do České republiky, které činily 2,1 miliónu korun). Průměrné náklady na jednu pojistnou událost hrazenou Europ Assistance představovaly částku 9000 Kč a tyto náklady byly hrazeny přímo danému poskytovateli lékařské péče. Pro klienta tak bylo ošetření provedeno "bezplatně" v rámci konkrétního sjednaného cestovního pojištění.
V návaznosti na zkušenosti z loňského roku by se klienti měli také více informovat o politické stabilitě dané destinace a zvážit, zda se vyplatí riskovat případný náhlý návrat. Také v případě cestování s malými dětí lze předpokládat větší riziko výskytu nejrůznějších zánětlivých onemocnění. Zvýšil se rovněž počet vitálních lidí v pokročilém věku, kteří tráví dovolenou v zahraničí, ovšem právě v této věkové kategorii mají případné zdravotní problémy větší důsledky. Nejvíce pojistných události bylo zaznamenáno v Egyptě, vzostl počet zásahů v Řecku.
Nejčastějšími zdravotnímu obtížemi bylo onemocnění trávicího traktu (25 %), drobé i vážnější úrazy, zlomeniny(20 %), třetí nejčastějším onemocněním byly infekce dýchacích cest a uší a na 4. místě byly nejčastější příčinou asistenčních zásahů problémy spojené se zavazadly a jejich pojištěním a další případy spojené s cestováním.
Repatriace, tedy urychlený návrat domů ze vzdálených destinací může být velmi komplikovanou a taské nákladnou záležitostí. Vždyť už jen člověk vysokou sádrovou fixací je zpravidla z komerční letecké dopravy vyloučen a letecký trasport zpravidla vylučují i některá onemocnění, předoperační či pooperační stavy. Proto některé transporty na menší vzdálenosti probíhají prostřednictvím sanitního vozu s lékařským doprovodem, lecky nelze přepravit pacienta jinak, než s použítím speciálního leteckého transportu. Jde o malý letoun s omezeným vnitřním protorem zařízený jako jednotka intenzívní péče (JIP) s lůžkem zpravidla pro jednoho pacienta a přísedící lékařský personál. Náklady se pak pohybují v milionových částkách. Nejdelší transport malými letadly probíhal z Kuby, USA či Srí Lanky, což se s ohledem na zdravotní hlediska neobejde bez několika nezbytných mezipřistání a přestávek. Ve všech těchto případech jsou však náklady posuzovány jako druhotná záležitost; prvořadý je zdravotní stav pacienta.
Z těchto důvodů bychom neměli v žádném případě nijak podceňovat otázku cestovního pojištění. Mělo by nás zajímat, co vše zahrnuje a co je vyloučeno, neriskovat cestování se zatajenou diagnózou, vystíhat se různých adrenalinových sportů a jiných nebezpečných a riskantních volnočasových aktivit v průběhu dovolené a vždy vědět, co je či není v rámci sjednaného cestovního pojištění možné. Jen tak lze omezit možnost vzniku velmi nepříjemných situací, které, pokud se stanou tisíce kilometrů od domova, v cizím prostředí, by nám velmi zkomplikovaly život.
(no)