Podáním tuzemské přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru Češi často mrhají potenciálem svých technických inovací. Přesto, že roste počet tzv. mezinárodních patentových přihlášek, Češi ještě stále jejich výhody nedoceňují. Konkurentům tak může spadnout do klína milionový nápad bez jakéhokoli profitu pro původce, varuje Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Pro úspěch a podnikání v technickém výzkumu a vývoji je třeba znát alespoň základní principy patentové strategie. Statistika Úřadu průmyslového vlastnictví za rok 2013 dokazuje, že Češi stále preferují tuzemskou ochranu průmyslového vlastnictví. Mezinárodních patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) bylo prostřednictvím Úřadu podáno 175 oproti více než 2500 technických řešení přihlášených pouze pro území ČR. Národní přihlášky jsou po zveřejnění k dispozici na internetu celému světu, přitom ochrana platí jen pro naše území.
    Malé a střední podniky zřejmě odrazuje především nesprávně interpretovaná finanční náročnost zahraniční patentové ochrany. Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl upozornil, že aktivní použití systému PCT přihlášek samo o sobě tak drahé není. Drahé je až následné usilování o získání patentu v zahraničí, to však až za takřka tři roky od podání národní přihlášky. Ne každý navíc zahraniční patent skutečně potřebuje, což mu však nebrání PCT přihlášku podat. „Pouhým podáním PCT přihlášky se totiž může výrazně zvýšit šance, že vás osloví solventní zájemce o vaše řešení, resp. potenciální investor. Firmy jsou často ochotny zaplatit nemalé částky již za řešení ve stadiu patentové přihlášky, v zahraničí jde o standardní praxi,“ podotkl Josef Kratochvíl.
    Výhodou PCT přihlášek je usnadnění procesu získání patentové ochrany v až 148 státech při současném zvýšení jistoty, že patent bude skutečně udělen. Systém je hojně využíván ale především k prodloužení času nutného pro strategická obchodní rozhodnutí a případnou nabídku řešení až na třicet měsíců od podání národní přihlášky.
    Poplatky, které právnická osoba musí za předmětné období zaplatit, jsou zhruba 80 000 korun, fyzická osoba z ČR jen přibližně 55 000 korun. „Tato relativně malá investice dobrý technický nápad zviditelní a poskytne 30 měsíců času na získání investora nebo kupce. Teprve poté se přihlašovatel musí rozhodnout, zda svému řešení věří natolik, že požádá o nákladnou patentovou ochranu v zahraničí.“
    Miliardové výnosy z prodeje licencí jsou ve světě silnou motivací pro celou řadu subjektů. Své jméno ve světě si vydobyla například společnost Dvořák, výrobce rádiově řízených svahových sekaček Spider. Konstrukční specifikace výrobků disponuje značným inovativním potenciálem. Unikátní pojezdový systém je patentově chráněn v Evropě, USA a Japonsku. „Náš cíl je vývoj strojů s vysokou konstrukční a estetickou úrovní. Proniknutím na zahraniční trh jsme dokázali maximalizovat naše výnosy a stát se rovnocennými hráči na globálním inovativním trhu,“ uvedl Lubomír Dvořák, majitel společnosti.
    Nikoli náhodou nejvyspělejší světové ekonomiky patří mezi nejinovativnější. Například v loňském roce prvenství v patentech připadlo opakovaně USA s více než 57 000 podanými PCT přihláškami. Druhé místo si drží Japonsko. Čína v počtu podaných mezinárodních přihlášek přeskočila Německo a stala se národem s třetí největší aktivitou v ochraně průmyslového vlastnictví v mezinárodním měřítku.
    „Nárůst počtu mezinárodních patentových přihlášek svědčí o významu duševního vlastnictví v rámci globálního inovačního systému,“ komentoval vývoj Francis Gurry, generální ředitel Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).     

(tz)