Podle aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA) můžeme v letošním roce očekávat mírné zrychlení hospodářského růstu, které se bude opírat především o domácí poptávku, a to jak spotřebitelskou, tak investiční. Hospodářský růst bude provázen velmi nízkou inflací a dalším mírným poklesem nezaměstnanosti. Rok 2015 by se tak neměl přliš odchylovat od kontur nastavených v roce 2014.

Spotřeba domácností bude i nadále podpořena růstem reálných mezd, kdy při téměř nulové inflaci bude růst průměrné reálné mzdy velmi blízký růstu průměrné nominální mzdy, který očekáváme kolem 3 %. Důvěru spotřebitelů upevní i zlepšující se podmínky na trhu práce. Lze očekávat další mírný pokles míry nezaměstnanosti (průměrná roční hodnota bude pod 7 %). Investiční poptávka, resp. hrubá tvorba fixního kapitálu posílí dle nové prognózy ČBA o 4,1 %. Sílící domácí poptávka generuje masivní dovozy, takže i při zlepšující se exportní výkonnosti bude zahraniční obchod působit na hospodářský růst zhruba neutrálně.

„Vzhledem k zastavení pádu cen ropy, která počínaje únorem začala mírně zdražovat, se česká ekonomika pravděpodobně vyhnula deflační epizodě. Cena ropy v současné době proto pro rok 2015 představuje spíše mírný proinflační impulz. Cenový vývoj společně s pokračujícím růstem svědčí pro to, že další uvolňování měnových podmínek není potřebné. V roce 2015 nečekáme žádné překvapující kroky měnové politiky. Očekáváme pro celý tento rok stabilitu hlavních úrokových sazeb,“ říká Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.

„Růst české ekonomiky zůstává podstatně slabší, než jsme byli zvyklí pozorovat v minulé dekádě, stojí ale na solidních základech. Ze strany domácí poptávky ho podporují spotřeba i investice. Daří se rovněž exportu, i když to je ale ve struktuře růstu HDP trochu maskováno zvyšujícím se dovozem, souvisejícím se sílící domácí poptávkou. Pozitivní vývoj pozorujeme také u řady dalších makroekonomických indikátorů,“ dodává Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Výhled pro evropskou ekonomiku

Od letošní lednové prognózy ČBA se neobjevila ani výraznější vnější rizika ani nové prorůstové impulzy, které by přispěly k výraznější změně výhledu na letošní rok 2015. Za zmínku stojí lepší než očekávaný vývoj v Německu, kde by se měl hospodářský růst v roce 2015 a 2016 přiblížit 2 %. Celkově výhled pro eurozónu zůstává velmi nesourodý, se zlepšujícími se výhledy Španělska a Irska, pomalým růstem v Itálii a Nizozemí a naopak zpomalením ve Francii či Rakousku.

Na jaře 2015 zahájila ECB ohlášené kvantitativní uvolňování. Euro začalo oslabovat již tzv. „signálním efektem“ brzy po zveřejnění programu a lze předpokládat, že tato tendence během následujících měsíců přetrvá. Posilování dolaru vůči euru by měl podpořit i fakt, že Fed letos velmi pravděpodobně přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb. Slabé euro společně s levnou ropou by mohlo evropskou ekonomiku podpořit. Výhled pro zahraničí, aktuálně relativně pevně zakotvené tendence hospodářského oživení a očekávaná domácí hospodářská politika, dávají velkou pravděpodobnost tomu, že se aktuální makroekonomický obrázek ve zbytku letošního roku ani v roce příštím nijak dramaticky nezmění.

Rok 2016: Makroekonomické prostředí bez zásadních změn

„V příštím roce by ekonomika měla dál nepatrně zrychlit a tempo růstu by se mělo mírně přehoupnout nad hranici 2,5 %, jinými slovy očekáváme nejvyšší růst české ekonomiky od roku 2008. Růst by stejně jako v letošním roce měla táhnout domácí poptávka, tedy spotřeba domácností a investiční aktivity firem,“doplňuje Petr Sklenář, halvní ekonom J&T Banky.

Spotřeba domácností by měla vzrůst o další 2,5 %, investice přibližně o 4 %. Je třeba brát v úvahu, že dynamika, která zůstane velmi blízká tempům roku 2015 již bude vycházet ze silnějšího základu. Prognóza se opírá o silnější hospodářskou aktivitu v eurozóně, kde by měl růst HDP dosáhnout 1,6 %. Dynamika českého hospodářství bude v roce 2015 i v roce 2016 vyšší než růst v nejvyspělejších evropských zemích, což znamená, že proces konvergence by měl v obou letech pokračovat. Míra registrované nezaměstnanosti dle prognózy dále klesne na průměrnou hodnotu 6,6 %, což znamená, že česká nezaměstnanost bude i nadále jedna z nejnižších v EU. Rovněž veřejné zadlužení bude i v příštích dvou letech patřit v evropském srovnání k nejnižším.

V roce 2016 odezní meziroční vliv nižších cen ropy na inflaci. Během roku 2016 by se růst spotřebitelských cen měl pozvolna přibližovat ke 2 %, tedy inflačnímu cíli centrální banky. Na stole tedy budou úvahy o ukončení kurzového závazku. Jeho načasování lze v současné době těžko odhadnout, ale druhá polovina roku 2016 je představitelná.Z domácího pohledu je načasování této zásadní změny jednou z hlavníchnejistot prognózy. „Inflace by nadále měla zůstat mírná a pravděpodobně opět zůstane pod 2-procentním cílem ČNB. Jedním z otazníků prognózy je, jak na tento vývoj bude reagovat měnová politika ČNB,“říká Petr Sklenář, halvní ekonom J&T Banky.

Bankovní sektor bude v obou letech operovat v prostředí relativně solidní hospodářské aktivity, ovšem stále v podmínkách extrémně nízkých úrokových sazeb a zpřísňující regulace. Banky budou i nadále podporovat hospodářskou aktivitu: očekáváme, že v roce 2015 i 2016 úvěry domácnostem vzrostou v průměru o 4,5 %, Úvěry čerpané podnikovou sférou porostou v roce 2015 jen nepatrně pomaleji než úvěry domácnostem a v roce 2016 očekáváme jejich další mírnou akceleraci na 4.5 %.

Nejistoty a rizika jsou vyvážená

Riziko dlouhodobějšího poklesu cen ropy pod hranici 60 USD za barel, které jsme v lednu označili za potenciální deflační impulz, se patrně nenaplní. Cena ropy tedy bude působit spíše proinflačně jak přímým dopadem na domácnosti, tak nepřímým prostřednictvím tlaku na náklady firem.

Nejistoty, kterým čelí vývoj eurozóny, jakožto regionu s dominantním vlivem na český zahraniční obchod, jsou nepochybně rizikem i pro českou ekonomiku. Slabý kurz eura a relativně nízké ceny ropy by nicméně ve výsledku měly převážit ve výhled hlavních hospodářských partnerů nad potenciálními problémy, které se opět mohou opět obnovit v souvislosti s Řeckem. Oboustranné jsou rovněž nejistoty spojené s rusko-ukrajinským konfliktem. Celkovému tržnímu sentimentu by napomohlo ukončení vzájemných sankcí mezi EU a Ruskem, což se však nejeví jako pravděpodobné s ohledem na nejistý vývoj, nevylučující naopak další eskalaci situace.