Každý rok roste[1] počet pasivních domů, certifikovaných domů, EPC projektů i objemy prodejů zateplovacích materiálů. Odvětví může brzy zaměstnat až 35 tisíc lidí ročně, pokud mu stát bude věnovat dostatečnou pozornost.

Během let 2009-2012 v Česku vyrostlo přes 700 pasivních domů, většina z nich byla podpořena z programu Zelená úsporám. Jen loni přitom program podpořil výstavbu dalších 800 rodinných domů v pasivním standardu. „Zaznamenáváme značný růst poptávky po pasivním bydlení. Odhadujeme přitom, že dalších 20-30 % domů vzniká bez dotací, v minulém roce tak bylo připraveno zhruba 1000 projektových dokumentací pro pasivní domy a domy velmi blízké pasivním. To je téměř 10 % všech novostaveb rodinných domů,“ komentuje situaci na trhu ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta.

Růst zájmu o energeticky úspornou výstavbu zaznamenávají v posledních letech i přes slabší roky během krize i další hráči na trhu. Každým rokem se například zvyšuje počet certifikovaných budov, tedy větších budov s určitou garancí nízké spotřeby energií a zdrojů či kvality užitých materiálů a prostředí pro uživatele. „Počet komerčních budov, které u nás v posledních letech dostaly certifikaci LEED, BREEAM nebo SBTool neustále roste. V současnosti už jejich počet výrazně převyšuje stovku. Jedná se o fenomén, jenž je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vyspělosti našeho realitního a stavebního trhu,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Také o samotné materiály pro energeticky úspornou výstavbu je stále větší zájem. To dokládá předseda sdružení EPS Pavel Zemene. „V posledních letech se, také díky dotacím, zvyšuje kvalita zateplení, což se projevuje ve zvyšujících se tloušťkách izolací a v častějším používání kvalitnějších izolantů, například šedého EPS. Tloušťky desek 14 nebo 16 cm jsou dnes na fasádách naprosto běžné. Množství šedého EPS, který má lepší izolační vlastnosti než bílý EPS, roste o desítky procent ročně.“

Do energetických úspor masivně investuje také státní správa. A stále větší oblibě se těší takzvané EPC projekty, tedy  energetické služby se zaručeným výsledkem úspor. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb už se na českém trhu díky aplikaci energetických služeb se zárukou úspor modernizovalo celkem 800 objektů za 2,5 miliardy korun. „Jen v roce 2014 bylo investováno do modernizace objektů přes 270 milionů korun, což je mírný nárust oproti předchozímu roku. Objem úspor za rok 2014 u dosud realizovaných projektů je přes 230 mil. korun,“ uvedl k tomu předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb ČR Ivo Slavotínek.

Podle Petra Holuba z Aliance Šance pro budovy, která hájí politické zájmy všech výše zmíněných asociací, je růst zájmu o energeticky úsporné bydlení a materiály logický. „Jde o obor, který má jen samé výhody. Kvalitní výstavba a renovace šetří majitelům peníze za vytápění a zlepšuje vnitřní prostředí a zdraví budov, kde každý trávíme 90 procent času svého života. Firmy a stát z energetických úspor zase těží díky růstu ekonomiky a snižování nezaměstnanosti a v podobě menší závislosti na dovozu plynu z Ruska,“ komentoval vývoj trhu Holub, podle kterého energeticky úsporné stavebnictví již brzy, co do objemu tržeb, dožene běžné stavebnictví.

Tento trend podporuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Náměstek Jiří Koliba ze sekce stavebnictví zdůrazňuje: „Energeticky úsporné stavebnictví využívá z velké části malé a střední firmy a většina práce a materiálů pochází z domácích zdrojů. Proto si podpora úspor energie zaslouží koordinovaný přístup jednotlivých resortů. Podpůrné programy jsou nyní administrovány třemi ministerstvy a magistrátem hlavního města. Jejich podmínky musí být koordinované, aby byly pro žadatele přehledné a snadno dostupné,“ říká Koliba.

Podobného názoru je i technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík: „Stavebnictví se po letité krizi začíná pomalu zvedat. Energetické úspory v budovách jsou určitě sektorem, který má jednu z nejlepších perspektiv. Ministerstva se musí dohodnout a zkoordinovat podmínky čerpání evropských fondů do této oblasti, abychom se za pět let nedívali zpět na promarněnou příležitost,“ myslí si Ševčík. 

[1] Český statistický úřad nyní nemá souhrnná data o vývoji oboru energeticky úsporného stavebnictví. Část z něj spadá pod výstavbu nových budov, část do specializovaných stavebních činností. Údaje členských asociací Šance pro budovy jsou tak unikátní.

Vývoj trhu energeticky úsporného stavebnictví

Vývoj počtu pasivních rodinných domů v ČR

Zdroj: Zelená úsporám a Nová zelená úsporám, Centrum pasivního domu

2009-2012

700 domů

2013

400 domů

2014

800 domů

+ dalších 20-30 % domů vzniká bez dotací

Vývoj počtu pasivních bytů v ČR

Zdroj: Centrum pasivního domu a průzkum Šance pro budovy

2011

Bytový dům Modřice - 7 bytů

Bytové domy Zavadilka České Budějovice - cca 25 bytů (Jelen)

2012

Vila Pod Altánem - 6 bytů (JRD)

Vila Augustus - 9 bytů (JRD)

Milíčovský háj – 14 bytů (SKANSKA reality)

Bytový dům Dubňany - 27 bytů - renovace (Úsporné bydlení s.r.o.)

2014

Vila Na výsluní - 16 bytů (JRD)

Ecocity Malešice I. etapa - 44 bytů (JRD)

KOTI Hyacint Modřany - 27 bytů (YIT)

Pasivní dům Brno-Musilova -  40 bytů (Musilka s.r.o.)

Dům pro Seniory v Modřicích - 41 bytů - pečovatelský dům (JM kraj)

2015

Park Hloubětín I. etapa - 40 bytů (JRD)

Viladům Uhříněves - 3 byty (JRD)

2016

Park Hloubětín II. etapa - 58 bytů (JRD)

Park Hloubětín III. etapa - 29 bytů (JRD)

Ecocity Malešice II. etapa - 66 bytů (JRD)

2017

Ecocity Malešice III. etapa - 80 bytů (JRD)

Rezidence Trilobit - 34 bytů (JRD)

(tz)