Situace na trhu práce v ČR ještě nikdy nebyla tak příznivá pro zaměstnance a tak nevýhodná pro firmy. Nezaměstnanost klesla na historická minima, počet volných pracovních míst neustále stoupá (aktuálně na tři nezaměstnané připadají dvě volná pracovní místa). Co to znamená pro naši ekonomiku, pro občany i podnikání, na to jsme se ptali hlavního ekonoma ČSOB Martina Kupky.

Jak byste komentoval současný trh práce v České republice?

Pracovní trh považuji za napjatý, to však není totéž jako špatný. Z pohledu zaměstnanců vypadá velmi příznivě, protože tolik volných míst u nás se ještě nikdy nenabízelo. Nízká míra nezaměstnanosti určitě vylepšuje finanční situaci a pocit jistoty řady domácností, což se konec konců promítá i do maloobchodních prodejů. Pro ekonomiku je to určitě dobré. Na druhou stranu mají podnikatelé v některých oborech a regionech problém najít zaměstnance, kteří by dokázali uspokojit jejich rostoucí poptávku. Nízká nezaměstnanost se stává i bariérou hospodářského růstu. Zůstává otázkou, jak může vláda napomoci tomu, aby se podařilo využít rezerv, které dosud nejsou vyčerpány, ať už pocházejí z vlastních zdrojů, nebo z dovozu pracovníků ze zahraničí.

Domníváte se, že dosavadní trend bude pokračovat, nebo už jsme dosáhli určitého vrcholu?

Data zatím ukazují, že počty nabízených pracovních míst ve srovnání s koncem roku 2016 dál významně narostly. To znamená, že poptávka po produktech, potažmo po zaměstnancích, stále stoupá.  Myslím si, že tato situace přinejmenším do konce roku vydrží. Pro domácnosti je příjemné, že se promítá do vyšších, nejen nominálních, ale i reálných mezd.
Nabízí se otázka, proč se vytvořil takový nedostatek pracovních sil a tak značný přetlak volných pracovních pozic...

Můžeme si s hrdostí říci, že české podniky jsou mezinárodně konkurenceschopné. Naše ekonomika se vyznačuje tím, že je malá a otevřená, závislá na exportu do zahraničí. Ukazuje se, že souhrn faktorů, které se podílejí na konkurenceschopnosti, vychází pro nás příznivě, ať máme na mysli mzdovou úroveň, legislativu, úroveň infrastruktury, kurz koruny a tak dále. To nás činí zajímavými a dovoluje vyvážet. Avšak počet pracovních míst, která jsou volná, může znamenat i to, že ne všichni zaměstnavatelé dokáží využít pobídky, jež by umožnily zapojit do pracovního procesu ty, kteří dosud práci hledají, a z nějakého důvodu pro ně nabízená volná pracovní místa nejsou zajímavá. Mohou pro to být důvody objektivní, ale i subjektivní. Někdy se nedaří, aby se poptávka po kvalifikované pracovní síle setkala s odpovídající nabídkou. Když bude firma potřebovat cukráře, těžko najme řidiče. Musíme se ptát, jak do budoucna napomoci tomu, aby náš vzdělávací systém, včetně učňovského školství, produkoval zaměstnance, kteří budou svou strukturou vyhovovat potřebám ekonomiky.

A mají zaměstnavatelé lidem co nabídnout? Často může být příčina nezájmu příliš nízký plat, který nabídku doprovází.

Situace se bude podnik od podniku lišit. Když se podíváme na celou ekonomiku, zjišťujeme, že ziskovost firem se v posledních kvartálech výrazně zlepšila. Prostor pro to, aby část marží byla věnována na mzdový růst, v mnoha firmách nepochybně existuje.

Mzdy českých zaměstnanců, jak už bylo řečeno, skutečně rostou...

Navíc vidíme, že stoupají rychleji zejména u nízkopříjmových profesí. Přidáno nedostávají jen manažeři, ale i lidé v hůře placených pozicích. A ti tvoří největší skupinu obyvatel. Vyšší kupní síla Čechů má pak příznivý vliv na růst poptávky, na spotřebu domácností, na celou ekonomiku.připravil

Pavel Kačer