Podle statistik Českého statistického úřadu loni došlo k 44 933 pracovním úrazům, což představuje 8% nárůst oproti roku 2020. Drtivá většina případů si vyžádala pracovní neschopnost delší než tři dny. Společnost Vindicia, která se zaměřuje na odškodnění po nehodách a úrazech v zaměstnání, uvádí, že stoupla i průměrná částka kompenzace. Vyšplhala se na 548 372 korun. Na ještě vyšší odškodnění dal nedávno vyhlídky judikát Ústavního soudu.

Na výpadky elektřiny se firmy musí připravit. I přesto, že dodávky elektrické energie se po blackoutu v Praze v minulém týdnu podařilo relativně rychle obnovit, mnohé firmy nemohly ještě několik hodin poté fungovat. Pro Čechy a především české firmy znamenal tento výpadek opravdu velké varování a zároveň ukázal jejich nepřipravenost.

Dubnová data v plné síle ukázala na potíže v dodavatelském řetězci v souvislosti s válkou na Ukrajině i pandemií covidu, který kvůli lockdownům omezil produkci zejména v Číně, tedy v počátcích výrobního řetězce.

Pracovní síla v Česku je nedostatkovým zbožím. Firmy si stěžují, že na trhu chybí desítky tisíc pracovníků, kteří by pomohli růstu jejich businessu. České technologické, biotechnologické či jinak inovativní firmy by na svou expanzi potřebovaly posílit týmy kvalifikovaných odborníků. Shánějí je však marně.

Český trh práce hledá, kým by mohl nahradit chybějící pracovníky z Ukrajiny. Namísto 40 tisíc Ukrajinců, kteří se k nám kvůli válce a mobilizaci vůbec nedostanou, by firmy rády nabraly uchazeče z Filipín a postsovětských republik, jako je Gruzie, Moldávie, Kazachstán či Arménie.

Podle zjištění Banky CREDITAS je práci s dojížděním do zahraničí otevřena polovina lidí, kteří žijí v krajích sousedících s Německem a Rakouskem. Nejvyšší zájem je v chudším Karlovarsku, kde 7 % už takto pracuje a dalších 53 % by o to stálo, a na Ústecku, kde jde o 2 % a 59 %.