Letos vznikne v České republice necelých 30 tisíc obchodních společností, o desetinu více než loni a podobně jako v roce 2019. Během prvních 11 měsíců už vzniklo 27 153 společností, což je téměř stejně jako v celém roce 2020.
Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro první čtvrtletí 2022 opatrně optimistické náborové plány. 36 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 23 % předpovídá jejich snížení a 35 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny.
Počet firem v ČR kontinuálně narůstá a jsou stále atraktivním artiklem pro zahraniční investory.
Přestože v uplynulých letech došlo k zásadním pokrokům v oblasti bezpečnosti práce, teprve po březnu 2020 se stala klíčovým tématem. Pandemie Covid-19 donutila firmy investovat do bezpečnosti svých zaměstnanců bezprecedentní sumy. O tom, zda jsou dnes podniky skutečně bezpečnější, lze ale pochybovat. Přesvědčeni o tom nejsou ani zaměstnanci. To vyplývá z výsledků britské studie německé společnosti Dräger.
Ještě v červnu to vypadalo, že ekonomika má dobře našlápnuto a že bude hravě umazávat ztráty z loňské covidové recese. Extrémní růst cen paliv a energií spolu se stále větším nedostatkem vstupů do výroby však udělaly své. V průběhu dalších měsíců začal opadat optimismus jak podnikatelů, tak nakonec i spotřebitelů. A nic na tom nezměnil ani říjen.
Letošní úroda brambor dosáhne okolo 815 tisíc tun, což je o 35 tisíc tun méně než loni. Pro pokrytí poptávky na trhu bude proto nutné ze zahraničí dovést zhruba 150 tisíc tun konzumních brambor, což se s největší pravděpodobností promítne i do výsledné ceny.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...