V uplynulém roce bylo v ČR registrováno přes 62 410 nových podnikatelů-živnostníků, což je o 2,2 procenta méně než v roce 2015. Celkový počet živnostníků dosáhl 2,1 milionů, nicméně podnikatelskou činnost vyvíjí jen 49 procent z nich. Třetina nových živností byla vydána v oblasti obchodu. Dvě pětiny nových podnikatelů tvoří ženy. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

Cash-flow neboli tok peněz ve firmě lze s lehkou nadsázkou přirovnat ke krevnímu oběhu lidského těla. Mít přehled, a hlavně pod kontrolou to, jak peníze ve firmě kolují, je pro život společnosti stěžejní. V opačném případě se může snadno stát, že účetnictví sice bude vykazovat dobré výsledky, podniku ale přitom dojdou peníze.

Míra zneužívání pracovního času v tuzemských firmách za minulý rok celkově vzrostla v meziročním srovnání o 3 minuty na 61 minut denně. Převedeno do průměrné hrubé mzdy jednoho zaměstnance, zaměstnavatel za vyřizování jeho soukromých záležitostí z firemního počítače nebo mobilu denně tratil 163 Kč[1], což je o 14 korun více než v předchozím měřeném období. Tyto částky vynaložily firmy na mzdách, aniž by byly podloženy reálnou prací.

Čeští studenti 4., 5. a 6. ročníků lékařských fakult v České republice plánují v 73 % případů hledat po ukončení studia  zaměstnání v České  republice.  Při  výběru  místa  budoucí  lékařské  praxe  zohledňuji  na  prvním  místě  jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační/specializační přípravu, na druhém pracovní kolektiv a na třetím plat. Naproti tomu 27 % respondentů plánuje vycestovat za prací do zahraničí. Plánovaná délka zahraničního pobytu se nejčastěji pohybuje od 2 do 5 let (tuto možnost uvedlo 42 % z celkového počtu respondentů české národnosti). Hlavními důvody pro vycestování jsou lepší platové ohodnocení, získání zahraničních zkušeností a zdokonalení v cizím jazyce. V rámci meziročního srovnání výsledků průzkumu všech respondentů (tj. bez rozdílu národnosti) byl zaznamenán mírný meziroční nárůst zájmu o práci v zahraničí, a to o 4 procentní body (tj. z 28 % na 32 %). Tyto závěry vyplynuly z průzkumu, který koncem roku 2016 realizovala organizace HealthCare Institute, o.p.s.

Podle sociologického výzkumu Libertariánského institutu vadí dotace zhruba dvěma třetinám obyvatel ČR. Respondenti se domnívají, že dotace podporují korupci, vytváří nekalou konkurenci a ohrožují demokratický systém. Stát nemá evidenci všech dotací a analogických transferů. Podle Libertariánského institutu existuje navíc podezření, že systém dotací je částečně v rozporu se zákonem, protizákonné mohou být dotace za mnoho desítek miliard Kč.

Nejasný výklad některých pasáží zákona, malá možnost oficiálních konzultací, ale také obrovské množství dezinformací v rámci komunitních diskuzí dalo v otázce elektronické evidence tržeb vzniknout celé řadě obecně přijímaných mýtů a polopravd. Pět z nich, provázejících start 2. vlny, zpracoval start-up Storyous, tvůrce stejnojmenného pokladního systému s komentářem provozního ředitele Petra Filipce.