Kvalitní služby, garantované ceny a úsilí o maximální spokojenost zákazníka. Důkaz, že náročné podnikání, jakým je taxislužba, se dá v metropoli provozovat na vysoké úrovni a se solidním přístupem. To vše charakterizuje AAA Taxi, největší pražskou taxislužbu, která poskytuje spolehlivou a rychlou přepravu osob po Praze více jak čtvrt století. V Praze asi jen tak nepotkáte někoho, kdo by neznal „Áčka“. Vozidla taxislužby s jednoduchým a snadno zapamatovatelným logem představují symbol, jež se postupem doby stal legendou. Za celou svou historii prochází neustálou proměnou tak, aby si udržela své výjimečné postavení na trhu a přízeň zákazníků. Není to jednoduché - přes nárůst konkurence v posledních letech se firmě přesto daří držet výsadní postavení na trhu, přinášet technologické inovace i výhody pro zákazníky. Více o celé problematice vypovídá náš rozhovor s Jiřím Kvasničkou, ředitelem AAA radiotaxi s.r.o.:
Na snímku Jiří Kvasnička, majitel a ředitel AAA radiotaxi, s.r.o.
Pražská taxislužba prošla v posledních letech velmi dynamickým vývojem. Přibyla konkurence, silně se prosazují mobilní technologie. Přesto je stále hlavním cílem přepravit zákazníka z místa na místo v odpovídajícím čase a za férovou cenu. Spokojený by měl být řidič a hlavně klient – ten by si měl odnést z cesty dobrý pocit a opakovaně se vracet. Co je tedy základním předpokladem pro tuto spokojenost?
Základem všeho zůstává samotná služba a její kvalita. Můžete mít sebelepší aplikaci a sebevíc propracovaný systém objednávání, pokud však nedržíte kvalitu služby, zákazník si vás už příště neobjedná. „Áčka“ si v této oblasti za léta své existence dokázala vybudovat potřebnou reputaci. Díky rozsáhlé flotile se zastoupením různých typů vozů mohou garantovat nejrychlejší přistavení po Praze a výběr typu automobilu dle momentální potřeby klienta. Garance cenových sazeb, nepředražené jízdy a profesionální práce dispečinku je v této souvislosti samozřejmostí. To nejdůležitější tkví ve spolehlivé přepravě a rychlých dojezdech spolu s komfortem a pohodlím, jež klienti od taxislužby samozřejmě očekávají. Věřím, že v tomto jsme zákazníkům schopni nabídnout stále to nejlepší.
Nicméně trendy digitalizace, mobilní aplikace, požadavky cestujících i kroky konkurence vás jistě nutí neustále inovovat ...
Jistě. A řadu těch novinek jsme zákazníkům přinesli mnohem dříve, než některé, aktuálně protěžované, mobilní aplikace, jež se snaží na trhu uspět bez toho, aby si někdo lámal hlavu s dodržováním platné legislativy a prověřováním kvality svých řidičů. Již před pěti lety spustila taxislužba AAA jako první na trhu objednávkovou mobilní aplikaci pro Android a iOS. Tím jsme dali jasně najevo, jakým směrem se trh bude postupně ubírat, a jaký způsob objednávání bude pro zákazníky nejpohodlnější a zároveň nejrychlejší. AAA Taxi v nejbližší době vydá a zpřístupní zcela novou generaci aplikace, která ještě více zjednoduší a zrychlí proces objednávání a nabídne jejím prostřednictvím i bezhotovostní platby. Stávající aplikace patří mezi nejpoužívanější pražskými zákazníky. Nová nabídne maximum technologických novinek a nejjednodušší způsob mobilního objednávání na trhu. Věřím, že pomůže nalákat další uživatele a zároveň nás bude odlišovat od ostatních. Tím, že jdeme vlastního cestou a nikoho nekopírujeme, to bude opět unikátní aplikace, pro uživatele zajímavější a atraktivní.
A vylepšování nabídky služeb pro firemní klienty? Nároky se nepochybně rovněž zvyšují ...
Firmy si zvykly na luxusnější vozidla. Drahé a nedostupné parkovaní v Praze řeší čím dál více těchto klientů častějším využíváním taxislužby. Kvalitní taxíky využívají na obchodní schůzky, cestu do práce i jako bonusy pro své zaměstnance. Pro mnohé společnosti je využívání vozidel taxi v metropoli nákladově výhodnější, než vlastnit a provozovat větší firemní flotilu. Nejde ale jen o včasnou a spolehlivou přepravu formou taxislužby. Firemním zákazníkům nabízíme moderní platformu pro plánování a evidenci bezhotovostních jízd a hromadnou fakturaci. Zájem firem o náš program bezhotovostních jízd je enormní a růst v tomto segmentu se zvyšuje. Umocnil ho ještě problém s novými placenými parkovacími zónami, kde podmínky pro firemní auta a dojíždějící zaměstnance nejsou zrovna vstřícné.
Velkým letošním tématem, jež hýbe trhem pražské taxislužby, bylo vyhlášení a vyhodnocení výběrového řízení na dva nové taxi operátory na Letišti Václava Havla Praha. Vy jste se tohoto výběrového řízení nakonec rozhodl nezúčastnit. Proč?
Víte, to výběrové řízení bylo od začátku poněkud podivné. Plné vad a chyb, kterých bylo opravdu víc, než je akceptovatelné. Nemohu se účastnit výběrových řízení, jež mají, i díky těmto chybám, prokorupční potenciál, a jež mají navíc negativní vliv na cenu ve vztahu k zákazníkům. Já samozřejmě chápu, že vyhlašovatel zde nebyl v roli toho, kdo má dodavatelům platit, přesto se má takové výběrové řízení udělat transparentně a bez pochybení, jež ho doprovázelo. K jednotlivým vadám jsme se podrobně vyjádřili ve všech fázích tohoto tendru, každý si naše připomínky a právní i ekonomické analýzy může najít na našich webových stránkách. Mně třeba přijde divné, že postup do druhého kola byl v tomto výběrovém řízení umožněn i uchazečům, kteří nesplnili ani základní, státem dané zákonné povinnosti, mezi které například patří zveřejňování účetní závěrky v obchodním rejstříku. Rovněž doporučuji k posouzení tabulky s finálními nabídkami uchazečů v tzv. elektronické aukci. Jen trochu znalý pozorovatel si řekne, že se snad musí jednat o podobnost čistě náhodnou ...
Jak změna v provozovatelích letištní taxislužby zahýbe trhem, to se teprve ukáže. Téma rezonovalo v médiích, nabídnuté nájmy dle mého neodrážejí ekonomickou realitu. Není mým úkolem, abych hodnotil podnikatelské plány konkurence, jen jsem chtěl na jednoduchých počtech ukázat, že tady něco nesedí. My budeme přepravu z letiště samozřejmě poskytovat nadále. Od nového roku nabídneme stejný komfort za nižší ceny. Náš zákazník na změnách vydělá. Naše ceny nebudou od ledna 2017 zatíženy letištními poplatky, tedy výrazně klesnou. V blízkosti letiště bude vždy dostatek vozidel AAA k zabezpečení objednaných přeprav – počítáme se stálou flotilou 70 až 100 aut pro tento typ objednávek. Stačí využít mobilní aplikaci nebo nonstop dispečink. Zákazník nebude čekat na nějaké odbavení u stanovišť terminálů, prostě si taxi pohodlně objedná prostřednictvím svého smartphonu. Přistavovat vozy budeme na parkoviště P1 a P2 Express.
Takže v podstatě sjednocujete a zjednodušujete nabídku služeb i ceny, protože mezi tím, zda si objednat taxi po Praze nebo z letiště, již nebude rozdíl ...
Přesně tak, dochází ke sjednocení flotily a nabídky služeb. Kromě toho, jak jsem již uvedl, že na tom vydělá náš zákazník, to bude mít pozitivní dopad i na interní fungování, marketing a další rozvoj AAA. Jsem přesvědčen, že po této změně budeme na trhu ještě silnější.
Zastavme se u tématu, které je předmětem vášnivých debat, politických i právních. Mám na mysli legislativu a kontrolní mechanismy podnikání v taxislužbě. Z vašich mediálních prohlášení lze vysledovat, že vás trápí nerovné podmínky na trhu a nevyhovující legislativa. Co vám tu nejvíce vadí?
Situace na trhu pražských taxislužeb je dlouhodobě komplikovaná, i když některé negativní jevy jsou médii poněkud přeceňovány. Hlavní problémy představují nepoctiví taxikáři a nekalá konkurence, resp. neschopnost odpovědných orgánů tyto fenomény dlouhodobě řešit. Současné pokusy magistrátu a ministerstva dopravy o zvládání situace nepovažuji, bohužel, za příliš šťastné. Chystaná novela zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, pokud bude skutečně schválena v navrhovaném znění, může mít až likvidační dopad na podnikatele, jež dodržují platná pravidla a mají koncese. Tzv. alternativní taxislužby novela neřeší, jejich působení nadále zůstává v jakési šedé zóně. Dále existuje prostor pro alibismus, obcházení zákona a dvojí metr na řidiče, kteří provozují přepravu za úplatu, ale nedodržují platnou legislativu. Říkám to přitom stále dokola: všichni taxikáři působící na trhu musí mít pro své podnikání rovné podmínky. To by přeci měl být normální stav ve všech oblastech podnikání. Realita je bohužel jiná. Nepoctivce se úplně nedaří vytěsnit z trhu a služby tzv. sdílené ekonomiky fungují mimo legislativní rámec upravující podnikání v taxislužbě v jakémsi vakuu.
Městský soud v Praze ale nedávno ve svém, zatím nepravomocném, rozsudku konstatoval, že aplikace tzv. alternativních taxislužeb (či podle některých poskytovatelů spolujízdy) nejsou legislativou zakázány, a proto za jejich využívání nelze ukládat pokuty a další sankce...
Právní předpisy nezakazují působení nejrůznějších aplikací na zprostředkování přepravy, na druhou stranu ale legislativa určuje, jaké nároky musí legální dopravci a řidiči splnit, aby mohli provozovat taxislužbu. U „alternativních taxislužeb“ není udržitelné tvrzení, že by se jednalo o tzv. spolujízdu. To neodpovídá definici tohoto pojmu. Už to spojení „alternativní taxislužba“ je jakési chucpe. Právní úprava zná a definuje taxislužbu bez přívlastků. Máme snad „alternativní cestovní kanceláře“, kde jsou živnosti rovněž v režimu koncesovaných? Řidiči těchto tzv. alternativních taxislužeb přeci přepravují zákazníka z místa A do místa B dle jeho požadavku a za úplatu. O co jiného se tedy jedná, než o taxislužbu? Legislativa zde hovoří jasně. Přesto je dopřáváno sluchu argumentům těchto tzv. alternativních taxislužeb, že všechno je vlastně jinak, a že zjevná dvojkolejnost a dvojí metr je vlastně žádoucí, protože si to přeje zákazník. Dovoluji si tvrdit, že přímou nebo nepřímou podporu nelegálního podnikání a daňových úniků si zákazník ve skutečnosti vůbec nepřeje. Existuje zde ale zřetelný lobbing a politická objednávka nahnat co nejvíce řidičů do náruče tzv. alternativních taxislužeb. Obávám se tedy, že připravovaná novela zákona o silniční dopravě nevyřeší nejpalčivější problémy taxislužby a nedodá tomuto podnikatelskému odvětví jasná pravidla a předvídatelná očekávání. Některé návrhy naopak mohou postavení řidičů dále zhoršit – vybrané skupiny řidičů se podaří odstavit z trhu a jiné naopak zvýhodnit.
Na neznalého pozorovatele to může působit tak, že se bojíte nové konkurence, že přesně nevíte co pro vás tzv. alternativní taxislužby a taxi aplikace mohou v budoucnu znamenat. Anebo, že to naopak víte velice dobře, a proto se bráníte určitým změnám...
Nové konkurence se nebojíme, bereme ji jako normální a nutnou součást podnikání. Ale jen těžko lze souhlasit s tím, že zatímco nyní musí legální provozovatel taxislužby splnit několik poměrně netriviálních podmínek, působí na paralelním trhu „podnikatelé“, kteří tyto podmínky neplní. Navíc s možnou vidinou legalizace takové činnosti, pod záminkou podpory sdílené ekonomiky. Tzv. alternativní taxislužby přitom nepředstavují žádnou skutečnou revoluci a novum pro zákazníka. Využily výhod digitalizace služeb a nízkých nákladů, aby rychle expandovaly a vydělaly, to je v podstatě vše. My budeme poskytovat co nejkvalitnější služby a zavádět technologické novinky s respektem k platné legislativě. Té jsme se vždy přizpůsobili a bude to tak i nadále. Tzn. to, co prosazujeme, je férová konkurence, a co nám naopak vadí, je nekalá soutěž a nerovné podmínky.
Jak jste naznačil, do podnikání taxislužeb může výrazně zasáhnout novelizace zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, která počítá i s novými povinnostmi pro zprostředkovatele. Domníváte se, že ovlivní připravovaná novela i postavení a povinnosti právě tzv. alternativních taxislužeb a mobilních aplikací?
Zmíněný návrh novely je nešťastný hned v několika bodech. Nabízí například nové pravomoci obcím, jež na základě svého uvážení mohou stanovit technické požadavky na vozidla taxislužby takovým způsobem, jež určitou skupinu dopravců zvýhodní, jinou naopak z trhu vyloučí. Pro podnikatele obecně, silniční dopravu nevyjímaje, je důležitá předvídatelnost, a zde se dopravci bohužel mohou dostávat do ekonomického tlaku spočívajícího v nutnosti účelové obměny vozového parku, jež ale nebude podložena odpovídající rentabilitou jejich podnikání. Ze strany obcí tak může v podstatě docházet k rozhodnutím, jež budou ekonomicky iracionální. Platí to zejména v Praze, kde obec zároveň využívá stanovení maximální ceny taxislužby a tím ovlivňuje celkovou ekonomiku poskytovatelů. To u mnohých dopravců a řidičů vyvolává oprávněné obavy a otazníky.
A jak se novela dotkne zprostředkovatelů taxislužby?
Těm novela ukládá nové povinnosti, jež jsou při nastavení stávajících kontrolních mechanismů jen těžko vynutitelné. Činit zprostředkovatele odpovědného za zajištění, že konkrétní řidič daného dopravce má v každém okamžiku platná oprávnění, považuji za poněkud absurdní (pozn.: dle návrhu novely zák. č. 111/1994 Sb. má být zprostředkovatel povinen zajistit, aby a) poskytovatel přepravy byl podnikatelem v silniční dopravě a b) řidič, který přepravu provede, měl oprávnění řidiče taxislužby). Pokud stát ukládá a chce vynucovat plnění určitých povinností, měl by také zajistit, aby pro plnění těchto povinností existovaly odpovídající podmínky. Zprostředkovatel aktuálně nemá možnosti a nástroje jak věrohodně zjistit, že poskytovatel přepravy a řidič splňuje požadované nároky v reálném čase, tzn. v každém okamžiku, ve kterém je realizovaná přeprava. V této souvislosti je třeba minimálně zajistit fungování nového rejstříku podnikatelů v silniční dopravě, který měl být spuštěn už v roce 2013. Bez toho a dalších opatření si neumím představit, že by plnění nové povinnosti bylo uskutečnitelné, ale hlavně spravedlivé je požadovat.
Jak se k problémům alternativních taxislužeb staví Evropská komise?
Jak jsem již podotkl, postavení tzv. alternativních taxislužeb novela bohužel neřeší. Respektive, neřeší ho do té míry, pokud z definice a výkladu nebude zřejmé, že tyto sporné taxislužby nejsou jen „pasivní“ aplikace, digitální platformy, které pouze zprostředkovávají jízdy bez jakýchkoliv zásahů a odpovědnosti. U Soudního dvora EU se začal projednávat spor (pozn.: jedná se o věc C-434/15, žalobce: Asociación Profesional Elite Taxi, žalovaná: Uber Systems Spain, S.L.), jehož výsledek může zásadně ovlivnit právní úpravu členských států EU v otázce tzv. nových zprostředkujících platforem, která je zatím velmi roztříštěná a nejasná. Dle mého není možné, aby se tzv. alternativní taxislužby odpovědnosti zbavily na úkor ostatních zprostředkovatelů taxislužby. Znaky jejich podnikání jsou velmi podobné, resp. shodné jako u ostatních zprostředkovatelů, považoval bych za velmi neférové a škodlivé, kdy se měli z této odpovědnosti vyvázat. Bylo by to pokračování politiky dvojího metru a nerovných podmínek, o kterých jsem již hovořil. Z uvedených důvodů považuji za nutné posečkat s novelizací ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě dotýkajícího se taxislužby a odložit ji až do doby vydání rozhodnutí Soudního dvora EU a zahájení příslušné harmonizace, tj. dokud nebude vyjasněno a nově definováno postavení tzv. alternativních taxislužeb a zajištěno rovné postavení všech zprostředkovatelů na trhu.
Proti návrhu novely se zvedla vlna nevole ze strany koncesionářů i dispečinků. Vypadá to, že návrh novely zákona o silniční dopravě vznikl proti vůli taxikářské obce. Nedává mi příliš smysl navrhovat novelizaci zákona, proti které brojí drtivá většina těch, kterých se dotýká ...
Z branže neznám nikoho, kdo by neměl proti návrhu novely zákona č. 111/1994 Sb. zásadní výhrady. Byl vypracován návrh, který vznikl v reakci na chování zhruba patnácti, možná dvaceti, nepoctivých taxikářů, kteří od roku 1990 působí na stále stejných, obecně známých, místech v centru Prahy. Nebo jinak: taxikářů, kteří opakovaně porušují cenové předpisy platné na území hl. města Prahy a se kterými si pražský magistrát ve své kontrolní činnosti chronicky neumí poradit.
Jsou to přitom ti samí lidé, opakovalo se to pořád dokola. Když bylo na podzim roku 2014 zvoleno nové vedení Prahy, paní primátorka nelenila a chopila se vděčného tématu, na kterém si poměrně snadno může nahnat politické body. Taxislužba ji posloužila jako osvědčené téma, taxikáři pak, bohužel, jako rukojmí. Postupně vytvořila mediální bublinu proti všem taxikářům. Netušila, že kope i do svých vlastních řad.
Jistý šikovný reportér, v dobré víře, totiž natočil seriál „Praha vs. Prachy“ (pozn.: jedná se o reportéra Janka Rubeše a seriál pro videoportál Stream.cz), ve kterém právem poukázal na organizované nepoctivce v prostředí pražské taxislužby, kteří početně představují marginálii, ale na které je, bohužel, nejvíce vidět. Mimochodem samotný reportér ve svém seriálu opakovaně hovoří, cituji, o „hrstce podvodníků“. Zde mám zásadní otazníky nad tím, když je na ně tolik vidět a soustřeďovalo se na ně permanentně tolik mediální pozornosti a veřejného pohoršení, proč se je tak dlouho nedařilo kontrolovat, odhalit a zamezit jim přístup na trh? A zde je odpověď: léta selhávala kontrola. Je nabíledni, proč všechny kontroly dopadaly bez výsledků. Seriál totiž poukázal i na korupčníka na samotném magistrátu. Ukázalo se, že jistý úředník odboru dopravních agend (jestli byl skutečně jen jeden, nebo jich bylo víc, asi bude lépe vědět někdo jiný) za peníze vynášel a dodával informace a potřebné echo této organizované skupině. Kontrola taxislužby inkriminovaných taxikářů tak léta selhávala, zcela logicky.
Co si o tom myslíte?
Nikdo z předchozích primátorů zřejmě nedostal důkaz, že organizovaná skupina nepoctivých taxikářů v centru Prahy získává informace o připravovaných kontrolách přímo z magistrátu. Paní primátorka tyto důkazy dostala. Povedlo se to díky panu reportérovi Rubešovi. Poděkujme mu, že tento šlendrián odhalil. Ovšem na místo toho, aby se na magistrátu udělal pořádek, zavedly se vnitřní kontrolní mechanismy apod., tak vznikla dohoda vedení hl. města s ministerstvem dopravy na novelizaci zákona č. 111/1994 Sb. Dohoda, jež se vyhýbá viníkovi, který problémy zapříčinil. To nemá obdoby.
Připravil se návrh zákona, který ukládá povinnosti, jež nelze seriózně plnit a kontrolovat. Vytváří obrovský prostor pro korupci a vedle toho neřeší nerovné podmínky a postavení tzv. alternativních taxislužeb, jak jsem již popsal. Prokorupční prostor vzniká jak v oblasti výkonu zkoušek řidičů, tak v pravomocích obcí stanovovat a měnit technické požadavky na vozidla taxislužby. Vybrané skupiny dopravců to může zvýhodnit, ostatní to vymaže z mapy. Šikanózní vůči taxikářům je i ustanovení o jiném přístupu k posuzování dodržování cenových předpisů oproti ostatním podnikatelům ve službách.
Ale zmíněná novela Zákona č. 111/1994 Sb. přece není jen o pražské taxislužbě…
Jistě, ale ačkoli je tato skutečnost v diskuzi často opomíjena nebo i vědomě zamlčována, měla by novela tohoto zákona upravovat pravidla pro podnikání v taxislužbě v celé ČR. Není možné, aby zákon obsahoval mnohá ustanovení šitá na míru zájmu aktuální politické reprezentace v Praze. Takto legislativní proces, jehož výsledkem má být kvalita a udržitelnost, fungovat nemá. Pokud bylo motivací se novelizací zákona vyrovnat se specifickými problémy v Praze, které však mají svoje řešení jinde, pak si myslím, že ta samotná motivace byla chybná, což se pak odrazilo v tom nešťastném výsledném návrhu. Domnívám se, že skutečným důvodem pro vznik této novely je snaha přesunout taxikáře bez koncesí pod křídla podnikatelských subjektů, jež se nekontrolují. Přesunout řidiče do jiné podnikatelské sféry v osobní dopravě, do zóny kde se v současné době podniká bez živnostenského oprávnění.
Jste mnohými vnímán jako důsledný a úspěšný podnikatel, který neuhýbá a umí si stát za svým i v náročných situacích. Taxislužba AAA přitom působí na trhu již přes čtvrt století. Mohl byste přiblížit, co vlastně stálo na začátku této dlouhé a úspěšné historie?
Historie často přináší různá překvapení. Nejinak je tomu u „Áček“, u kterých byl původní motiv vzniku trochu jiný, než další vývoj. Původní idea dispečinku byla vytvořit hlavně zázemí pro bezpečnost řidičů. Postupně se hlavním a logickým cílem stalo poskytnout rychlou, spolehlivou a co nejkvalitnější taxislužbu zákazníkovi. V minulosti jsem několikrát zmínil, že mým přáním bylo dělat muziku. Dispečink jsem na začátku vlastně dělat nechtěl. Kdyby mi někdo na počátku devadesátých let řekl, že se mi podaří vybudovat největší taxislužbu v Praze, a že auta s logem AAA budou brázdit pražské ulice i za čtvrt století, asi bych mu řekl, že blouzní. V roce 1990 začínalo pod vlajkou AAA Taxi 15 řidičů, postupem času si dispečink získával stále větší důvěru zákazníků a ročně přibývalo 70 nových řidičů. Aktuálně jezdí po Praze a z Letiště Václava Havla Praha přes 1000 smluvních vozů s logy AAA. Taxislužba je náročný a tvrdý obor podnikání. Bez důslednosti a vynucování pravidel nelze udržet potřebnou kvalitu služby pro zákazníky, a o to mi jde vždy na prvním místě. Úspěch značky AAA se podařilo vybudovat na důvěře a každodenním úsilí o co nejkvalitnější službu. To je ohromná deviza, kterou nezískáte za týden ani za rok. Věřím, že naše zákazníky nezklameme a tuto hodnotu budeme nadále rozvíjet.
Za rozhovor poděkoval Jiří Novotný