Automatický indexační mechanismus na zvyšování minimální mzdy má mít logické základy a stát by měl být schopen je veřejnosti vysvětlit.
Jestliže ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová znovu předkládá návrh na valorizaci minimální mzdy v soukromém sektoru tak, že se bude vypočítávat jako půlka průměrné mzdy za předloňský rok, měla by vysvětlit, proč zrovna přesně 50 % a proč zvyšování mezd nebude zohledňovat ekonomickou prognózu na následující rok.
„Automatický indexační mechanismus má vycházet z prognózy ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet. Pokud stát při zvyšování nejnižší zaručené mzdy nebude brát v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a bude pracovat výhradně se zpětnými ukazateli, minimální mzda poroste i v ekonomické recesi. Indexace má přitom být postavena na mediánovém příjmu místo na průměrné mzdě. Medián přece lépe vypovídá o skutečné úrovni mezd v ČR,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství. „Odtržení od reality je zřejmé i z toho, že další navrhovaná zákonná pravidla pro nastavení minimální mzdy jsou zkonstruována tak, že ani v krizových situacích, kdy mzdy v celé ekonomice poklesnou nebo výrazně poklesne HDP, nesmí být minimální mzda snížena,“ dodává Dlouhý.
Zároveň připomíná, že se ministryně práce a sociálních věcí už před dvěma lety snažila neúspěšně zavést mechanismus, podle něhož by se stanovila úroveň minimální mzdy od 1. ledna následujícího roku ve výši hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Koeficient 0,44 tehdy MPSV zvolilo, aby podíl minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce činil cca 40 %. „Otázkou tedy je, zda je to jen obava z větší inflace, co stojí za změnou názoru paní ministryně, protože nyní navržený koeficient 0,5 velmi připomíná odborářský požadavek, aby minimální mzda směřovala k polovině průměrné mzdy,“ poznamenává prezident Hospodářské komory.
Na nadstandardní vliv odborářských lobbistů na resort ministerstva práce, který paralyzuje snahy zaměstnavatelů a odborníků zpružnit český pracovní trh, Hospodářská komora upozorňuje dlouhodobě. Zaměstnavatelé jsou kvůli tomu zatěžováni dalšími regulacemi, administrativními povinnostmi a náklady, odborná stanoviska jsou potlačována demagogickými vysvětleními. A ačkoliv Ministerstvo práce a sociálních věcí má povinnost vyvažovat zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců, v posledních letech jednostranně postupuje proti zaměstnavatelům a v zájmu odborářské lobby.
Hospodářská komora už v minulém roce požádala ministryni práce a sociálních věcí, aby zrušila osm stupňů minimální mzdy, označované jako zaručené mzdy, a ponechala jen jednu minimální mzdu jako nejnižší ze zaručených mezd. A to s tím, že pokud veřejný sektor potřebuje při odměňování používat zaručené platy, nic nebrání tomu, aby se pro zaměstnance v soukromém sektoru sedm dalších nejnižších úrovní zaručené mzdy zrušilo. Institut zaručené mzdy navázaný na minimální mzdu je totiž pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců. Minimální mzda v osmé skupině je přitom pro rok 2020 státem stanovená na 29 200 Kč měsíčně. Zrušení zaručených mezd – úplné, anebo alespoň v podnikatelské sféře – ale ministryně odmítla.
(tz)