Drtivá většina zaměstnavatelů (73 %) nesouhlasí se zrušením karenční lhůty. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Hospodářské komory ČR (HK ČR) mezi jejími členy, do kterého se zapojilo 1034 zaměstnavatelů. Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý stanovisko podnikatelů osobně tlumočil také předsedovi Senátu PČR Milanovi Štěchovi a vyzval ho a ostatní senátory i oficiálním dopisem, aby v Senátu PČR projednávaný návrh zrušení karenční doby nepodpořili.

V rámci účasti na summitu Atlantické rady (Atlantic Council) v Istanbulu se dnes ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek setkal s designovaným ministrem hospodářství Turecké republiky Nihatem Zeybekcim. Ministr Mládek ocenil zejména obnovený hospodářský růst Turecka, jeho stabilní bankovní sektor a příznivou bilanci vzájemného zahraničního obchodu. Ministr Mládek taktéž vyjádřil přesvědčení, že budou nadále růst investice českých firem v oblastech energetiky a infrastruktury.

Nová COOL karta od ČSOB se dá jednoduše přirovnat k dobíjecí kartě, na kterou stačí poslat peníze a následně ji využívat při placení v obchodě, přes internet nebo pro výběry z bankomatu. Výborně se hodí rodičům, kteří s ní mohou dávat kapesné svým dětem. Hodit se může i těm, kteří potřebují oddělit finance od svého běžného účtu – například kvůli nákupům přes internet nebo placení v zahraničí.

Asociace pro veřejné zakázky uspořádala dne 18. června 2015 v Praze 5. ročník odborné konference "Veřejné zakázky v novém kabátě, aneb co přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek v roce 2016". Konference se konala pod záštitou ministryně pro místní rozvoj, Karly Šlechtové, a předsedy ÚOHS, Petra Rafaje. Předseda ÚOHS v úvodním projevu vyjádřil naději, že nový zákon přinese svěží vítr do prostředí zadávání veřejných zakázek nyní zatíženého mnohdy nadbytečnými administrativními pravidly. Na druhou stranu upozornil, že aplikace nového zákona bude vyžadovat od všech zúčastněných aktérů, včetně ÚOHS, nový způsob uvažování. Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek vnáší do postupu zadávání veřejných zakázek daleko větší volnost, která však v žádném případě nesmí být na úkor zásady transparentnosti a ochrany hospodářské soutěže. Přínosy návrhu nového zákona shrnul Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek a koncesí MMR. Vyjádřil, že ambicí nového zákona není řešit veřejné zakázky komplexně a kazuisticky z hlediska všech kroků a úkonů zadavatele; zásada hospodárnosti a další aspekty investičního procesu musí být předmětem jiných norem. Cílem nového zákona je předně transpozice evropských směrnic a to ve smyslu vyvážené možnosti využití co nejširší škály institutů z nových směrnic. Na druhou stranu bylo přistoupeno ke zpřísnění a doplnění směrnicových pravidel v souladu s věcným záměrem zákona. Hlavními záměry MMR bylo snížení administrativní zátěže, posílení odpovědnosti zadavatele, zjednodušení a posílení flexibility podlimitního zadávání. K zásadám transparentnosti a nediskriminačního přístupu nově přibývá zásada přiměřenosti. Nová norma řeší řadu stávajících praktických problémů zadávacího procesu. Zadavatel bude mít např. možnost vyloučit dodavatele, který se v minulosti neosvědčil, nebo možnost stanovit si předem pravidla pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Škála nových hodnotících kritérií umožní lépe postihnout kvalitu nabízeného plnění. Procesním zjednodušením bude i to, že zadavatel nemusí pracně posuzovat a kontrolovat všechny obdržené nabídky. Nejsou žádné požadavky na vznik a jednání komisí, a je ponecháno na vůli zadavatele, zda komisi pro úkony v zadávacím řízení ustanoví. Josef Chýle z ÚOHS představil nová pravidla pro přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení a upozornil, že novým zákonem daná flexibilita postupu zadavatele klade vyšší nároky na jeho schopnost své kroky odůvodnit. Povaha nových rozhodnutí ÚOHS musí být věcná, ÚOHS bude rozhodovat pouze o tom, zda zadavatel porušil zákon či ne, a kontradiktorní ve vztahu k ochraně hospodářské soutěže. Jak vyplynulo z panelové diskuze, aplikace nové normy je spjata i s riziky. Zmiňovány byly nejasnosti vyplývající z některých nových institutů, např. možnost self-cleaningu vyloučeného dodavatele, jakož i schopnost zadavatele tento self-cleaning objektivně posoudit. Tomáš Machurek z MT Legal nastínil možné otázky týkající se nově pojaté horizontální a vertikální spolupráce. Adéla Havlová z Havel, Holásek & Partners se dotkla sporných momentů, jinak vítaného institutu, předběžných tržních konzultací. Viktor Vlček z ŘSD upozornil na otázku efektivnosti délky lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám a Marie Vebrová ze společnosti SWIETELSKY vyjádřila pochybnost, zda jsme v "českém prostředí" schopni takové změny náhledu, jaký návrh zákona vyžaduje.  

Tři pětiny podnikatelů žádají přinejmenším šestiměsíční přípravu na ostrý start elektronizace tržeb. K jednorázové slevě 5000 Kč na dani z příjmu na pořízení a provoz odpovídajícího technického zařízení má výhrady naprostá většina podnikatelů – téměř 84 procent, přičemž téměř polovina respondentů pak výši navrhované slevy považuje za nedostatečnou. Vládou zvolený odvětvový přístup pro postupné zavádění EET schvaluje jen necelá pětina podnikatelů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Hospodářské komory ČR k elektronické evidenci tržeb, do kterého se zapojilo 1100 firem a živnostníků ze všech krajů ČR.

Zkušenosti z praxe se státní podporou exportu, krize technického školství, hledání efektivních nástrojů, jak čelit rostoucí asijské konkurencinebo jak v podnicích dynamizovat inovační procesy. Právě o těchto tématech, která rezonují mezi českými podnikateli, budou diskutovat lídři českého průmyslu s představiteli profesních svazů, resortních ministerstev i Technologické agentury ČR na druhém ročníku Strojírenského fóra 11. a 12. března v Obecním domě v Praze. Konference proběhne pod odbornou patronací Svazu strojírenské technologie a Svazu průmyslu a dopravy České republiky.