Nová myšlenka, zajímavý nápad, převratné řešení, patent, vynález, ale i drobnost, která dokáže ušetřit čas třeba při vaření oběda, to vše jsou kroky k lepšímu životu člověka. K jeho komfortu a nevyřčenému snu: investovat energii a čas do toho, co ho baví, rozvíjet tvořivé stránky svého já, a monotónní úkony či těžkou dřinu omezit na nejmenší zlo.
Místo toho mít více prostoru na seberealizaci, odpočinek, komunikaci ve jménu lepších mezilidských vztahů. Jednou z cest k naplnění této vize je činnost Technologické agentury České republiky. Její aktivity a zdroje vedou k uskutečňování snů výzkumných pracovišť, škol, firem a činorodých, odvážných jedinců. Na naše otázky při příležitosti významného výročí agentury odpovídal předseda TA ČR Petr Konvalinka:
Agentura byla založena na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Co si pod tím dnes představit? Stále to platí? Nebo je definice obšírnější?
Stále to platí, zákon, kterým se zřizuje Technologická agentura České republiky (TA ČR) se od roku 2009 nezměnil v tom smyslu, že by se mise agentury jakýmkoli způsobem upravovala. Ostatně, podobným způsobem jsou definovány mise mnoha dalších evropských agentur. TA ČR je již více než deset let členkou konsorcia evropských agentur (TAFTIE), podporujících výzkum, vývoj a inovace. A agentura, kterou reprezentuji, má v tomto konsorciu vynikající renomé, patří k jedněm nejprogresivnějších agentur konsorcia.
Jakým způsobem novátorské myšlenky a praxi TA ČR umocňuje? Jaké formy podpory jsou nejvyhledávanější?
Podporujeme výzkum, vývoj a inovace formou dotací projektů (z účelové dotace přidělené státním rozpočtem do kapitoly TA ČR), které jsou řešeny ve spolupráci výzkumných organizací a firem. A máme k tomu řadu nástrojů, kterými jsou naše vlastní a také rezortní programy, stejně jako tzv. Norské fondy nebo v současnosti realizovaný Národní plán obnovy a také program veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zapojujeme se také do evropské spolupráce formou tzv. cofundů a Evropských partnerství.
Vlastní programy TA ČR jsou zaměřeny na nejdůležitější oblasti výzkumu, jako jsou komercializace výsledků a transfer znalostí, podpora začínajících výzkumnic a výzkumníků, podpora společenskovědního, humanitního a uměleckého výzkumu, bilaterální a multilaterální zahraniční spolupráce, podpora dlouhodobých prioritních cílů a podpora energetiky. Rezortní programy jsou pak zaměřeny na výzkum, vývoj a inovace v oblastech průmyslu, dopravy, životního prostředí a obrany. Veřejné zakázky jsou cíleny na podporu ministerstev a dalších institucí státní správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ve všech těchto programech, s výjimkou veřejných zakázek, umožňujeme čerpání dotace v 90–100% výši výzkumným organizacím a ve 40–60% výši firmám. Zejména firmy se musejí podílet na řešení projektu vlastními prostředky v nemalém objemu.
A jaké formy podpory jsou nejvyhledávanější? Musím říci, že všechny. Máme obrovský převis návrhů projektů oproti možnostem jejich financování. Úspěšnost v programech se pohybuje zhruba od 10 % v některých soutěžích programu Prostředí pro život až po asi 30 % v programu TREND. Kolísá to samozřejmě s vazbou na státní rozpočet a možností účelové dotace.
Na trhu působíte již 15 let. Co se oproti roku 2009, kdy jste vznikli, změnilo ve vašem vztahu k výzkumu a inovacím?
Více cílíme na aplikovatelnost výsledků výzkumu, vývoje a inovací, vzniklých řešením projektů. Snažíme se o to, aby byly výsledky komercializovány a aby každý projekt měl reálný efekt pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy, a potažmo průmyslu nebo zlepšení společenských dopadů. Snažíme se příjemcům na jednu stranu usnadňovat administrativní zátěž určitou volností v nakládání s finančními prostředky, a naopak je více kontrolovat, jak uplatňují výsledky projektů v období implementace do svého podnikání.
Podařilo se za tu dobu navázat efektivní komunikaci mezi soukromými výzkumnými organizacemi a firmami?
Myslím, že ano. Komunikace probíhá oboustranně, a to nejen mezi soukromými výzkumnými organizacemi a firmami, ale také mezi univerzitami nebo veřejnými výzkumnými institucemi a firmami. Pořádáme před každou veřejnou soutěží workshopy, na kterých vysvětlujeme zadávací dokumentaci a odpovídáme na dotazy zúčastněných. V některých případech, a to se týká zejména zahraniční spolupráce, pořádáme domlouvací setkání hybridní formou (matchmaking), aby se mohly české subjekty spojit s těmi zahraničními, a domluvit se na spolupráci. Výrazně se změnil vztah mezi akademickou a podnikatelskou sférou. A to k lepšímu.
Nejste pro podnikatele admninistrativně příliš složití?
Nejsme, patříme k těm poskytovatelům, kteří snížili administrativní zátěž řešení projektů na možné minimum. Po uchazečích a později po příjemcích dotace požadujeme pouze to, co vyžaduje zákon. Uchazeči u nás nemusí dokládat to, co jsme schopni najít ve veřejných zdrojích, stačí nám jedno čestné prohlášení a ostatní si vyhledáváme sami. Příjemci také mohou provádět řadu změn v projektu (změna řešitelského týmu, přesuny prostředků mezi osobními a ostatními náklady a další) bez toho, že by změny museli předem hlásit. Stačí, když tyto změny uvedou v průběžné zprávě k řešení projektu. Vše, co jsem zmínil, hodnotí příjemci velmi pozitivně. Navíc toto vše probíhá v našem informačním systému ISTA, což zejména příjemci hodnotí velmi pozitivně. Je to uživatelsky příznivý systém, který je intuitivní a jednoduchý.
Má šance u vás uspět i mikrofirma, pokud se ukáže, že přišla s ojedinělým nápadem třeba na „výrobu něčeho“?
Samozřejmě má možnost uspět, uspět může dokonce i fyzická osoba se svým nápadem.
Spolupracujete s různými profesními uskupeními, například s Asociací výzkumných organizací. Co jim můžete nabídnout, v co vyústí tato spolupráce letos?
S Asociací výzkumných organizací spolupracujeme velmi úzce. Pravidelně se setkáváme při různých akcích, které organizuje, jako je například business forum, nebo na jednáních expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Informujeme AVO o harmonogramu veřejných soutěží a o připravovaných novinkách. Já osobně se účastním shromáždění AVO a představuji, co je v TA ČR nového.
Je v současnosti finančních prostředků na podporu výzkumu a vývoje ze strany státu více, nebo méně než v předchozím období?
Prostředků na výzkum, vývoj a inovace je méně než v předchozích letech, zejména aplikovaný výzkum se potýká s nedostatkem financí. A to dlouhodobě. Nepomohl ani Národní plán obnovy, což měly být původně finanční prostředky nad rámec národních prostředků, ale z velké části s jejich pomocí „sanoval“ národní rozpočet. Je to samozřejmě způsobeno konsolidací veřejných rozpočtů, energetickou krizí a válečnou agresí Ruska na Ukrajině.
Mohou plynout vaše finanční a jiné aktivity také směrem k vysokým školám, ať již státním, nebo soukromým?
Jednoznačně mohou a také ve značné míře plynou. Vysoké školy i některé ústavy AV ČR by bez prostředků TA ČR, ale i Grantové agentury ČR (GA ČR podporuje základní výzkum), nebyly schopné financovat svoji činnost při současném počtu zaměstnanců.
Jaký je inovační potenciál České republiky v porovnání s jinými zeměmi?
Inovační potenciál je velký. Jen ho je potřeba více rozhýbat. Jsme příliš konzervativní v některých věcech, ve kterých bychom měli být více odvážní a měli bychom umět riskovat Právě rizikový výzkum může dosáhnout mimořádných úspěchů, avšak samozřejmě také neúspěchů. S tím je ale třeba počítat. ČR se zatím tváří tak, že je neúspěch ve výzkumu někdy až traumatizován, a to vede k tomu, že se podávají projekty, které jsou málo odvážně, ale je téměř jisté, že splní průměrná očekávání.
Umělá inteligence obrací náš život naruby. Dá se predikovat, nakolik ovlivní výzkum?
Máte pravdu, umělá inteligence nás velmi silně ovlivňuje a bude ovlivňovat ještě více. Já bych si ale netroufl predikovat, nakolik ovlivní výzkum. Předpokládám, že hodně...
A bude to souboj největších světových firem, nejsilnějšího kapitálu, nebo bude mít šanci i malý český Edison? V jakých oborech se to projeví především?
Ani toto nejsem schopen odhadnout. Projeví se to zcela určitě ve všech oborech lidské činnosti, dokonce možná více v těch oborech, kde bychom to nejméně čekali...
za odpovědi poděkovala Eva Brixi