V Libereckém kraji existují značné rozdíly mezi potřebami trhu práce a tím, co uchazeči o pracovní místa skutečně nabízejí. O tomto i dalších tématech diskutovali účastníci kulatého stolu s názvem Efektivní trh práce pro 21. století – další vzdělávání z pohledu zaměstnavatelů, který se uskutečnil 20. března v Liberci. Mezi účastníky akce se objevili nejen zástupci významných zaměstnavatelů v krajích, ale také představitelé Úřadu práce ČR či Krajského úřadu Libereckého kraje.

Chybí řemeslníci a opraváři, ale také řidiči

V úvodu vystoupil Karel Tichý ze společnosti Asistenční centrum, jež poskytuje strategické a ekonomické poradenství při získávání dotací a grantů, a prezentoval výsledky provedené analýzy disparit trhu práce v Libereckém kraji. Podle ní jsou nedostatky pracovního trhu v regionu dvojího rázu. Jednak existují oblasti, kde je příliš mnoho absolventů, kteří pak těžko nacházejí uplatnění – například gastronomie, hotelnictví, obory služeb. A na druhé straně se nacházejí oblasti, v nichž je naopak mnoho pracovních míst, ale absolventů je nedostatek. Mezi ně se řadí hlavně učňovské obory obecně, a z nich zdaleka nejvíce strojírenství a strojírenská výroba, ale dále třeba také textilní výroba a oděvnictví, což je určité regionální specifikum Libereckého kraje. Obecně lze říci, že mnohem vyšší poptávka je na trhu práce po absolventech učebních oborů než po absolventech maturitních oborů. To potvrdil i přehled nejvíce poptávaných profesí v Libereckém kraji, mezi něž patří především řemeslníci a opraváři (např. svářeči, páječi či nástrojáři) a také obsluha strojů, mj. obráběcích strojů, montážní dělníci či řidiči.

Výuka na učilištích je dražší než na gymnáziích

Karel Bárta z Krajského úřadu Libereckého kraje poukázal na systémové nedostatky financování středních i vysokých škol, zatímco Marie Seifertová z Úřadu práce ČR v Liberci vidí významnou příčinu současného stavu i ve faktu, že výuka na učilištích je dražší než výuka na středních odborných školách či gymnáziích, a tím pádem se hůře shání potřebné finanční prostředky. Zástupci zaměstnavatelů Eva Krausová z Grupo Antolin Bohemia a Jiří Halámek ze Severochemy potvrdili, že jejich firmy jen málo zaměstnávají absolventy, protože pracovník bez praxe představuje pro společnosti značné riziko i dodatečné náklady na doškolování. Naproti tomu Ondřej Šíp z Preciosy naznačil možnosti efektivní spolupráce: „Preciosa dlouhodobě spolupracuje se školami prostřednictvím vlastní nadace a také například formou soutěží, mimo jiné Mistr křišťálu pro mladé designéry, které se mohou zúčastnit všechny školy v ČR. Z řad účastníků těchto soutěží máme za poslední roky několik nových pracovníků, a to při minimálních nákladech."

Jak podobné neduhy trhu práce vyléčit? S řešením přichází nově budované systémy Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací, které ve své prezentaci představil Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Účastníci kulatého stolu se dozvěděli, že obě soustavy významně posílí smysl dalšího vzdělávání pro řešení struktury lidských zdrojů ve firmách, zpřesní komunikaci s Úřadem práce ČR a agenturami práce a pomohou účinněji koordinovat procesy rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem obou systémů je optimalizace profesní skladby zaměstnanců ve firmách, tak aby zaměstnavatelé měli vždy příležitost vyhledat potřebnou pracovní sílu. K tomu slouží aktuální katalog prací vytvořený v rámci NSP jako komunikační nástroj všech subjektů zúčastněných na trhu práce.

Více na www.nsp.cz