V březnu bylo vyhlášeno historicky nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů za jeden měsíc od ledna 2008, kdy vstoupil v platnost nový insolvenční zákon. Celkový počet vyhlášených firemních bankrotů za březen vzrostl o 24 případů na 309. Maxima dosáhly také návrhy na osobní bankroty, kterých bylo podáno 2 092. Jejich nárůst mírně prodlužuje dobu od podání návrhu na jeho vyřešení. Upozorňuje na to aktuální analýza společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

V únoru maloobchodní tržby meziročně vzrostly o 1,6 %. Po očištění o vliv počtu pracovních a kalendářních dní však o 1,6 % poklesly. Růst tržeb tak připadá plně na vrub delšímu únoru. Na meziměsíční bázi se tržby o 0,2 % snížily. Nejvíce se dařilo prodejcům výrobků pro kulturu, sport a rekreaci a také prodejcům počítačů, kterým tržby meziročně vzrostly o 9,4 %, respektive o 8,5 %. Dále pokračoval výrazný pokles tržeb ve stáncích a nespecializovaných prodejnách.

Absolventi škol mají často problémy s uplatněním na trhu práce. Mnozí z nich si ale cestu za vysněným zaměstnáním znesnadňují sami. Například přemrštěnými platovými požadavky, nezralostí nebo slabou osobní odpovědností. Na nejčastější chyby mladých uchazečů o práci upozorňuje v tomto materiálu Ondřej Hlaváček, ředitel Neumann & Partners, poradenské společnosti pro oblast lidských zdrojů.

Počet insolvenčních návrhů u právnických osob a podnikatelů v březnu konečně stagnoval a byl srovnatelný s únorovými hodnotami. U fyzických osob nepodnikatelů růst počtu insolvencí pokračuje.

Žijeme v podivné době plné nevýrazných reforem a nepromyšlených změn. Nesystematičnost a při nejmenším zdánlivá chaotičnost připravovaných reforem je o to horší, že jsou opravdu nezbytné. Doposud samozřejmý standard služeb, které nám stát poskytoval, dnes mizí a my jako občané čelíme čím dál větší nejistotě. Kudy dál, na co se ještě lze spolehnout a co si od teď budeme muset obstarat sami? To dnes podle všeho nevědí ani samotní politici.

Evropská dluhová krize pokračuje. Její nejviditelnější příznaky se jen přesunuly z Peloponéského na Pyrenejský poloostrov. Čtvrtá největší ekonomika eurozóny, kde žije přes 45 milionů obyvatel, nezažívá právě nejlepší časy. Hospodářský boom Španělska, který vypukl po zavedení eura, se v posledních letech proměnil v těžké procitnutí.