Elektřina na burze je již několik týdnů na historických minimech. Aktuálně se cena pohybuje na 31,35 eur za megawatthodinu, což je při dnešním kurzu 854 korun. Vloni to bylo i nad hranici 36 eur za megawatthodinu (985 korun) a před čtyřmi roky se cena jedné megawatthodiny na celý následující rok dotkla úrovně 60 eur (1643 korun). Ve srovnání s rokem 2011 se jedná o výrazný pokles o více jak 50 procent. Společnost Virtuse Energy, která obchoduje s elektřinou, plynem a emisními povolenkami ve 22 zemích nepředpokládá výrazný nárůst ceny ani v druhé polovině roku.

Jednoznačně se potvrzuje, že pro malé a střední firmy je stále dominantním exportním teritoriem EU. Do jejích zemí vyvážejí téměř všechny firmy v tomto segmentu. Bezmála polovina z nich, tedy téměř dvojnásobek oproti roku 2012, ale exportuje také mimo oblasti EU. Stále silnou pozici si mezi malými a středními společnostmi i přes problémy v Rusku udržuje oblast SNS. Roste také zájem exportovat na Blízký východ a do dalších asijských zemí. Vývozní aktivity tvoří průměrně 45 % obratu firem. Průměrně 17 % objemu jejich vývozu míří do oblasti mimo EU, zatímco trh EU tvoří 83 %. U větších firem je podíl exportu do oblastí mimo EU o něco vyšší.

Volné finanční prostředky Češi stále směrují nejčastěji do termínovaných vkladů, spořicích účtů, stavebního spoření či penzijního připojištění. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro společnost ARBES Technologies, předního českého tvůrce a dodavatele informačních systémů pro bankovnictví a finančnictví, zpracovala agentura Yeseter. Z ostatních analýz a průzkumů (např. Eurostat) dále vyplývá, že ve srovnání s průměrem EU zaostává Česká republika v investicích do cenných papírů, měn nebo komodit. V roce 2013 se české investice do akcií pohybovaly okolo 1,5 procenta, ovšem průměr Eurozóny byl na 3,6 procenta z celkových investic domácností.

Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce“ ukazují, že zaměstnavatelé pro 3. čtvrtletí opět očekávají nárůst náborových aktivit.

Česká ekonomika roste nejrychleji za posledních osm let, nezaměstnanost klesá, ale mzdy doposud za tímto pozitivním trendem zaostávaly. A pro ČNB je to zásadní otázka, protože od rychlejších nominálních mezd si slibuje i silnější domácí inflační tlaky a ty ve finále mohou v budoucnu otevřít cestu k opuštění kurzového režimu. Na začátku roku rostly mzdy nominálně pouze o 2,2 %, a to především díky růstu platů v nepodnikatelské sféře. Jak dlouho budeme ještě čekat na rychlejší růst mezd?

Asociace certifikovaných účetních ve spolupráci s Institutem manažerských účetních ve své poslední studii sestavila žebříček pěti vlivů, které budou hrát klíčovou roli při proměně nejvyšší pozice finančního oddělení ve firmách. Těmi jsou kolísání ekonomiky, riziko ekonomického prostředí, množství dat, digitální technologie a přirozený talent.