Nehledě na způsobu výpočtu Dne daňové svobody, jsou to právě daňové úniky a podvody, které jeho toto datum posouvá o řadu dní dále. Délka období v roce, kdy vytváříme hodnoty, jež jsou rozdělovány prostřednictvím státního rozpočtu, by tak mohla být znatelně kratší, nebýt šedé ekonomiky. A také pokud by nadnárodní společnosti platili daně tam, kde podnikají, nikoliv v daňových rájích. Konkrétním dnem daňové svobody, ať už dle výpočtu různých institucí připadá na 10. června, nebo správněji na 27. června 2014, tak může zahýbat lepší výběr daní.

Kupodivu je to daňová správa, která by mohla posunout den daňové svobody o pár dní zpět k začátku roku, pokud by se jí lépe dařilo zachytit a identifikovat příjmy, které jsou dnes skryty v rámci šedé ekonomiky, tedy ty, co nejsou zahrnuty ve výši produktu. „A také pokud by daňová správa byla lépe schopna efektivně bránit příjmovou stránku státního rozpočtu proti daňovým nájezdníkům, kteří nic neprodukují, pouze se snaží část daní z našeho společného rozpočtu uloupit,“ dodává Ing. Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců ČR (na snímku).

Daňové podvody způsobují i nerovné konkurenční prostředí

 Ti, kteří své příjmy nepřiznávají, či při zdanění podvádějí, snižují daňový příjem státu a současně vytvářejí v rámci konkurenčního prostředí nerovné podmínky. Jsou to tržně nerovné podmínky, pokud požadujeme od středně velké stavební firmy z každé stavební zakázky 21 % daně z přidané hodnoty a 19% daň z příjmů ze zisků, pokud je v konkurenci se zedníkem, který příjmy z obdobné zakázky nepřizná a žádnou daní nezatíží.

„Obávám se, že jako obyvatelé této země ještě máme zcela jasno v tom, že chceme vyzývat vládu k pečlivějšímu výběru daně a současně aktivně nakupovat nezdaněné služby a zboží. Zřejmě jsme si nevšimli, že se obojí vzájemně vylučuje. Boj s daňovými nájezdníky je složitější, neboť na rozdíl od běžných daňových poplatníků jejich cílem není cokoli produkovat či obchodovat, ale obchod je pouze prostředkem jak ze státní rozpočtu uloupit především spotřební daň či daň z přidané hodnoty,“ vysvětluje dále Ing. Martin Tuček, prezident KDP ČR.

Dni daňové svobody by pomohly silné nástroje pro efektivní výběr daní

Proti těmto daňovým podvodům potřebuje státní správa silné nástroje a schopné funkční týmy složené z daňových úředníků, celníků, policie, právníků a IT specialistů. Komora daňových poradců považuje za velmi důležité, aby tyto silné nástroje v rukou státní správy byly využívány výhradně k obraně státního rozpočtu, nikoli jako běžné nástroje při správě daní u běžných daňových poplatníků.

Dnem daňové svobody hýbou i daňové ráje

Den daňové svobody značně ovlivňují i mezinárodní společnosti, které své zisky přesunují do daňových rájů. Přitom význam zdaňování globálních hráčů bude pro ekonomiky jednotlivých zemí dále výrazně stoupat. Pokud se podaří zabránit přesunu zisků z naší země, zvýší se produkt vykázaný v ČR a výběr daní, tedy den daňové svobody se posune pozitivním směrem. Primárním negativním vlivem v tomto směru je již skutečnost, že prohraný konkurenční boj domácího podniku s globálním hráčem se projeví v tom, že původní produkt zdaňovaný daní z příjmů ve výši 19 % na území ČR, může být (a také obvykle je) zdaněn ve zcela jiném státě. Daní z příjmů je zdaněn nikoli dosažený obrat na našem území, ale až samotný zisk podniků, přitom přesun těchto zisků do jiných daňových destinací je čím dál častější a sofistikovanější.

Není z tohoto hlediska podstatné, zda se zisky přesunou do daňových rájů, či do jiného státu Evropy či světa. Podstatné je, že přirozená snaha snížit daňovou zátěž nadnárodních společností, zcela shodná se snahou tuzemských podniků a každého daňového poplatníka) je v mezinárodním prostředí podstatně snáze realizovatelná. Technika je celkem jednoduchá – přesunou zisky do státu s nižším daňovým zatížením, nebo vytvořit taková schémata, jejichž výsledkem je celosvětové zdanění minimální či dokonce vůbec žádné.

„Byli bychom asi velmi překvapeni, kdyby byla dostupná data o skutečném čistém výnosu daně z příjmů v ČR z prodeje takových produktů, jako jsou zahraniční značky automobilů, televize, telefony či z prodeje zboží v obchodních řetězcích,“ řekl k tomu Ing. Martin Tuček, prezident KDP ČR.

Reálným daňovým výnosem pro ČR je především výnos z daně z přidané hodnoty dosažený při prodeji těchto produktů v rámci sítě mezinárodní skupiny spojených podniků, či odvod mezd a pojistného u zaměstnanců výrobního závodu umístěného v ČR. Je otázka, zda na výběr daně z dosažených zisků zcela rezignovat, či důsledně prověřovat převodní ceny mezi podniky a stavět bariéry převodům zisků. Samozřejmě je to dnes velmi aktuální téma na úrovni EU. Zdá se, že zatím rozvinuté ekonomiky USA a států EU s nadnárodními společnostmi prohrávají minimálně na body.

„V některých případech pod nátlakem vlády a veřejnosti zaplatily některé globální firmy daň z příjmů dobrovolně. To však není reálná cesta k výběru daní. Systém založený na zvážení morálních motivů či míry nebezpečí, že veřejnost přestane kupovat produkty konkrétní značky, nemůže být nikdy funkční,“ dodává Ing. Martin Tuček, prezident Komory daňových poradců.

Jaký bude ten další den daňové svobody, tak v podstatě záleží i na každém z nás. 

(tz)