Úřad průmyslového vlastnictví dosáhl na poli řízení kvality vynikajících výsledků. Korunovány byly například loni oceněním Manažer kvality roku, jež loni udělila Česká společnost pro jakost Ing. Miroslavu Paclíkovi, Ph.D., řediteli odboru patentových informací a představiteli vedení pro integrovaný systém řízení ÚPV. Co všechno činnost související s kvalitou obnáší, jaký užitek Úřadu i jeho klientům dává a jakou inspiraci ostatním může poskytnout, o tom je následující rozhovor se jmenovanou osobností:
K nehmotnému majetku, převratným myšlenkám, ojedinělým řešením, nadčasovým pojetím problému se někdy chováme přímo macešsky. Jsme nepozorní, liknaví i líní je chránit, ať již ochrannou známkou, či přihláškou k patentu. Pouštíme své know-how do světa netuše, že nejen konkurence nespí. Jestli jsme majiteli řady firem, nebo jen podnikáme jako OSVČ, nemění to nic na tom, že bychom k „chytrosti“ vlastního počínání měli přistupovat zodpovědněji, tedy pomyslné dveře Úřadu průmyslového vlastnictví otevírat co nejčastěji. Významným pomocníkem nám může být patentový zástupce, člen Komory patentových zástupců České republiky. S jejím předsedou Ing. Romanem Bučkem jsem hovořila o poslání tohoto profesního uskupení:
Vláda České republiky schválila počátkem roku 2019 klíčový dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 (Country for the Future), který RVVI zpracovala v úzké spolupráci s týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Dokument vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by mělo Českou republiku do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy.
V listopadovém vydání Prosperity jsme vás zasvětili do evropského patentového systému. V tématu jsme se rozhodli pokračovat také v prosinci. Rádi bychom totiž vzbudili ještě větší zájem firem a organizací o řádnou ochranu duševního vlastnictví s tím, že je vhodné znát i náležité procesní postupy. Věřím, že pro všechny, kteří si pozorně přečetli článek předchozí, může být toto pokračování užitečné.
Sté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).
Novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vstoupila v účinnost 1. ledna 2019. Hlavním důvodem změny zákona byla nutnost přenést do národní právní úpravy ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „směrnice“).
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...