K nehmotnému majetku, převratným myšlenkám, ojedinělým řešením, nadčasovým pojetím problému se někdy chováme přímo macešsky. Jsme nepozorní, liknaví i líní je chránit, ať již ochrannou známkou, či přihláškou k patentu. Pouštíme své know-how do světa netuše, že nejen konkurence nespí. Jestli jsme majiteli řady firem, nebo jen podnikáme jako OSVČ, nemění to nic na tom, že bychom k „chytrosti“ vlastního počínání měli přistupovat zodpovědněji, tedy pomyslné dveře Úřadu průmyslového vlastnictví otevírat co nejčastěji. Významným pomocníkem nám může být patentový zástupce, člen Komory patentových zástupců České republiky. S jejím předsedou Ing. Romanem Bučkem jsem hovořila o poslání tohoto profesního uskupení:

Vláda České republiky schválila počátkem roku 2019 klíčový dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 (Country for the Future), který RVVI zpracovala v úzké spolupráci s týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Dokument vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by mělo Českou republiku do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. 

V listopadovém vydání Prosperity jsme vás zasvětili do evropského patentového systému. V tématu jsme se rozhodli pokračovat také v prosinci. Rádi bychom totiž vzbudili ještě větší zájem firem a organizací o řádnou ochranu duševního vlastnictví s tím, že je vhodné znát i náležité procesní postupy. Věřím, že pro všechny, kteří si pozorně přečetli článek předchozí, může být toto pokračování užitečné.

Sté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vstoupila v účinnost 1. ledna 2019. Hlavním důvodem změny zákona byla nutnost přenést do národní právní úpravy ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „směrnice“).

Jak získat patentovou ochranu v zahraničí za využití řízení podle mezinárodní Smlouvy o patentové spolupráci bylo naznačeno v článku, který byl na tomto místě uveřejněn minulý měsíc. Zdůrazněnými výhodami popsaného systému bylo zejména získání času na přípravu a rozhodování, zda, a ve kterých státech, usilovat na základě jediné podané patentové přihlášky o patentovou ochranu.