Jak získat patentovou ochranu v zahraničí za využití řízení podle mezinárodní Smlouvy o patentové spolupráci bylo naznačeno v článku, který byl na tomto místě uveřejněn minulý měsíc. Zdůrazněnými výhodami popsaného systému bylo zejména získání času na přípravu a rozhodování, zda, a ve kterých státech, usilovat na základě jediné podané patentové přihlášky o patentovou ochranu.
České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.
V minulém čísle jsem se na tomto místě pokusila popsat dvě nejdůležitější patentové databáze, které se českým uživatelům zdarma nabízejí na internetu. Dnes bych vám ráda přiblížila některé další informační zdroje a služby, které jsou vám v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví online k dispozici.
Databáze průmyslověprávních informací jsou velice užitečným zdrojem znalostí. Jejich prostřednictvím lze získat údaje, které jen s obtížemi naleznete jinde. V některých případech dokonce platí, že tyto informace z jiných zdrojů vůbec získat nelze. Na následujících řádcích se o těchto poněkud nedoceněných pomocnících dozvíte více.
Výuka základů ochrany duševního vlastnictví, zejména se zaměřením na ochranu průmyslového vlastnictví, není ve vzdělávacím systému v ČR až na výjimky pevně a systematicky zakotvena. V tomto smyslu je třeba vyzdvihnout iniciativu představitelů škol a vyučujících na všech úrovních, kteří v rámci možností tuto výuku realizují a seznamují žáky, studenty a posluchače se základními principy ochrany duševního vlastnictví. Snahou Úřadu průmyslového vlastnictví je všemi dostupnými prostředky podpořit každou aktivitu v tomto směru formou konzultací, kurzů i výukovými materiály.
Majitelé zapsaných ochranných známek by ve vlastním zájmu měli na internetu monitorovat nově zveřejňované přihlášky. Nejde o nic nového, pouze kromě zaměnitelně podobných, je nyní zapotřebí sledovat i shodné. Prováděním pravidelných rešerší je možné zabránit spekulantům dosáhnout zápisu shodné nebo podobné známky.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...