Rada kvality České republiky již řadu let vyhlašuje Národní ceny kvality České republiky a Národní cenu České republiky za společenskou odpovědnost. Letos byla prestižní ocenění nejlepším firmám a organizacím předána v úterý 27. listopadu ve Španělském sále Pražského hradu.
Kvalita je pojem, který se vrací stále s větší intenzitou na scénu firem i organizací. Více a více souvisí s úspěchem na trhu, efektivností práce jako takové i jejího řízení, s hledáním cest, jak být první, žádaný, nejlepší. Odborníci, kteří pomáhají ostatním implementovat prvky kvality do praxe, na to mají řadu rozmanitých nástrojů, například motivaci prostřednictvím Národních cen kvality ČR nebo Program Česká kvalita. O nich a oboru stavebnictví jsem hovořila s osobností, která kvalitě věnuje velký kus svého profesního života, Ing. Alexanderem Šafaříkem-Pštroszem, ředitelem Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s.p.:
Česká chuťovka letos jako jubilejní 10. ročník soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2018 a Dětská chuťovka 2018, konaný pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha a ministra zemědělství Miroslava Tomana, zná své vítěze.
Soutěž jako motivace, inspirace, prostor k sebepoznání, výzva, jak poměřit síly s ostatními, zmapovat vlastní potenciál. I tak by se dalo charakterizovat poslání řady soutěží napříč různými odvětvími, profesními skupinami, organizacemi, firmami, odborníky, nadšenci, inovátory.
Česká společnost pro jakost je v posledních letech stále aktivnější v oblasti tvorby norem na mezinárodní a evropské úrovni a snaží se takto získané informace a zkušenosti promítat do svých produktů a služeb a zpřístupňovat je odborné veřejnosti v České republice.
Bez informací o České společnosti pro jakost si mnozí čtenáři nedokáží Prosperitu ani představit. Zvykli si na pravidelnou stránku číslo 12, kde najdou vždy čerstvé aktuality z dění v ČSJ. Ing. Petr Koten, výkonný ředitel, představil Českou společnost pro jakost jako činorodý tým, který má firmám i organizacím co nabídnout a z letošní činnosti shrnul to nejzásadnější:
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...