Hospodářská komora pokračuje v prohlubování historicky velmi dobře fungujících obchodních vztahů s Indií. Česko-indického podnikatelského fóra, které se dnes uskutečnilo na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, se účastnily desítky firem z ČR i Indie. Fórum, které organizovala HK ČR, proběhlo za spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a EEPC India (Engineering Export Promotion Council of India).
Patnáctičlenná podnikatelská mise HK ČR, která doprovází náměstka průmyslu a obchodu Eduarda Muřického, dnes odlétá do Íránské islámské republiky. Během pětidenní návštěvy země se podnikatelé zúčastní například Mezinárodního průmyslového veletrhu TIIE 2016 (Tehran Industry International Exhibition) či podnikatelského fóra s následnými dvoustrannými jednáními jak v Teheránu, tak ve druhém největším městě Íránu Mashhadu.
Minimální mzda, zákoník práce a další instrumenty k „ochraně“ zaměstnanců jsou v ČR bohužel politicky zneužívány. Proces navyšování mezd se navíc neopírá o relevantní data a neobsahuje věrohodné analýzy budoucích dopadů na zaměstnanost. Vnější zásahy v této oblasti jsou pro české hospodářství přímo škodlivé. Podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou ČR jsou proto přesvědčeni, že se minimální mzda musí odpolitizovat.
Setkání Klubu Manažerů roku zorganizovala Česká manažerská asociace v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Cílem setkání bylo diskutovat o konkurenceschopnosti českého průmyslu a digitální společnosti. Téma reflektuje výsledky žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF). Na setkání, které zahájil prezident České manažerské asociace a mluvčí Klubu Manažerů roku Pavel Kafka, vystoupili Josef Taušer, děkan Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické a Zdeněk Pilz, generální ředitel Fujitsu a místopředseda představenstva ICT unie. Za Klub Manažerů roku se zúčastnili finalisté minulých ročníků soutěže MANAŽER ROKU – například generální ředitel společnosti Veskom Petr Bureš, generální ředitel Agrostroj Pelhřimov Lubomír Stoklásek, Olga Kupec, ředitelka a majitelka společnosti Abydos, Josef Hendrych, ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby, Zdeněk Bílek ze společnosti Sika, Miroslav Václavík, generální ředitel VÚTS, Radomír Zbožínek ze ZPS Zlín a další.
Klastr českých nábytkářů se ve dnech 29.9. – 2.10.2016 účastnil mezinárodního veletrhu nábytku a interiérů a bytových doplňků FOR ITERIOR 2016 v Praze Letňanech, kde ve společné expozici prezentoval kvalitní a zajímavý design výrobků svých členů. Návštěvníci se mohli seznámit s produkty členů KČN, které vznikaly na základě výsledků společných projektů KČN. Na stánku své exponáty vystavovali a prezentovali svoji portfolio výrobků tito členové KČN:
Potravinářská komora ČR a Agrární komora ČR se důrazně ohrazuje proti tvrzení, že růst cen syrového mléka, které jsou placeny zemědělcům, bude příčinou růstu cen mléka a mléčných výrobků na pultech obchodů. Trváme na tom, že nastavené obchodní přirážky u mléka naprosto nerespektovaly v průběhu uplynulých dvou let razantní pokles cen mléka pro zemědělce, tudíž pro jakékoliv zvyšování spotřebitelsých cen není nejmenší důvod.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...