Ukazuje se, že opatření vlády fungují. Díky mnoha restrikcím a povinnostem se mění zvyky českých štamgastů. Opouštějí hospody a míří do privátů. Vypovídá o tom statistika o spotřebě alkoholu. Z roku na rok vytočili hostinští o 4,2 procenta piva méně. Ale holdování pivu se lidé nevzdávají, pije se stejně. Jenže v restauraci si k pivu už cigaretu nezapálíte. A kvůli zavedení EET, kontrolních hlášení a dalších administrativních opatření otevřených pohostinství, a to hlavně na venkově, ubývá. Pivaři také nevidí důvod, proč vysedávat mezi poloprázdnými stěnami a zaplatit za to víc. Stát asi tento vývoj neočekával, alespoň politici byli optimističtí a tvrdili, že opak se stane skutečností, navzdory selskému rozumu. Zajímavé, že teď v předvolební kampani se už k těmto svým činům vládní koaliční strany nehlásí. Pavel Kačer
Výrobce čipů, americká společnost Qualcomm, dostala pokutu. Vyměřil ji Tchaj-wan ve výši 17 miliard korun kvůli tomu, že Qualcomm odmítl poskytnout licence třetí straně. Není to první finanční sankce, kterou firma utržila. Jižní Korea jí napařila pokutu 20 miliard a Čína dokonce 22 miliard korun. Přesto se Qualcommu vede dobře a vytváří zisk. I když vůbec nerozumím tomu, proč se má někdo dělit o výsledek své práce (výzkumu a vývoje) s konkurencí, fascinujeme mne výše pokut, které se ve světě rozdávají jako na běžicím pásu. Víme, že podobně dopadly nepoctivé automobilky, výrobci televizí a mnozí další, kteří zneužívali dominantní postavení na trhu. Zřejmě se to stále vyplatí, protože jinak by k porušování pravidel nedocházelo tak často a v tak obřím rozměru. Nebo se pletu? Pavel Kačer
Češi se učí nakupovat na e-shopech, a to nejen domácích, ale i zahraničních. Letos stoupne jejich obrat o víc než 13 procent, v minulých letech tomu nebylo jinak. Nakupující jsou sice konzervativní, ale postupně ztrácejí obavy z nebezpečí, která na něj číhají v cyber prostoru. Elektronický obchod totiž skutečně funguje, a mnohdy lépe, spolehlivěji a bezpečněji než kamenné prodejny. A přesto v našich končinách ještě zákazníky určitá část nedůvěry neopustila. Stále si zboží nechávají zasílat na dobírku, i když si za to připlatí. Peníze vydají z ruky, až když si mohou na objednaný balíček sáhnout. Platí to téměř u dvou třetin uskutečněných transakcí. V tom jsme, my čeští spotřebitelé, v Evropě i ve světě naprostým unikátem. Zřejmě se v tom odrážejí historické zkušenosti, který náš národ udělal s nejrůznějšími „obchody“, jež se mu nevyplatily. A proto se stále drží rčení, že lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.Pavel Kačer
Politické strany se s blížícími se volbami trumfují ve slibech, co všechno pro voliče udělají, když k tomu dostanou mandát. Vláda nemusí slibovat, může konat, a proto kromě zvyšování platů státním zaměstnancům a minimální mzdy vyrukovala i proti vysokým cenám. Premiér se nechal slyšet, že se musí prošetřit, zda je v současnosti tak drahé máslo způsobené situací v mléčném průmyslu nebo nenasytností těch, co s ním obchodují. Aniž bychom čekali na výsledek, jenž je předem jasný, musíme připomenout, že ceny se od dob socializmu u nás nestanovují direktivně úřadem. Nejde ani o ceny nákladové (náklady + přiměřený zisk), ale tržní. Není proti zákonu, aby dnes někdo prodával čtvrtku másla za 100 nebo 500 korun. Sotva však může očekávat, že si tak drahé někdo koupí. To jen politici jsou přesvědčeni, že občan je hlupák, za něhož musí myslet a rozhodovat. Pavel Kačer
Vláda, jejíž mandát brzy skončí, vypracovala státní rozpočet na příští rok. Opět nevyrovnaný, v r. 2018 máme hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Zdá se, že nikdo nechce snižovat zadlužení veřejných financí, naopak je tu obrovská chuť žít na sekyru. Zřejmě podle přesvědčení jednoho polistopadového premiéra, ekonomického experta, jenž tvrdil, že dluhy se přece neplatí. Ano, odborníci doporučují podpořit rozvoj deficitním rozpočtem. Zároveň však připomínají, že později musí stát tento trend otočit. Jenže šedá je každá teorie a zelený strom života. Zadlužovat se chce každý, utáhnout si opasek nikdo. A politici si neříkají spolu s bývalým komunistickým heslem, ať platí bohatí, ale myslí si, ať to zaplatí ti, co přijdou po nás. Že může přijít hospodářská potopa, s tím si teď opravdu nikdo hlavu nedělá. Pavel Kačer
Tak se jmenovalo setkání, jež se uskutečnilo 18. září v Praze z iniciativy agentury Helas, jež proslula organizováním originální soutěže Ocenění českých podnikatelek. Ta vyhledává a popularizuje osobnosti ženského businessu, firmy s českým kapitálem, jejichž majitelky jsou ženy. Téma onoho podvečera spojovaly čtyři příběhy, čtyři osudy těch, které našly odvahu a pustily se do podnikání po svém, originálně a bez předsudků. A co se za takovou odvahou skrývá? Nejen spousty času, osobní energie, odříkání, ale hlavně radost. Radost z nového poznání, výsledků, jež prokazují, že se věci i lidé dokáží dát do pohybu, pokud nechybí vůle, píle, chuť a sny. Obdiv patří ještě jedné maličkosti – že se tyto aktérky české podnikatelské scény nezdráhají mluvit o svých zkušenostech, pocitech, emocích před ostatními. Dar, který jim rozvazuje jazyk, posiluje totiž odhodlání spousty dalších, a to je moc fajn. Eva Brixi
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...