Mezi nejšpinavější věci nepatří jen peníze, ale i nákupní vozíky. Proto Kaufland přichází s vítanou iniciativou. Zákazníci si mohou díky instalovaného čisticímu automatu své ruce otřít hygienickým ubrouskem a teprve pak sahat na držadla a zboží. Nejde o nic světoborného, je to o normální výchově. A výsledky za uplynulé čtvrt století už vidíme na kažkém kroku. Stále méně lidí se hrabe v prodejnách neumytýma rukama v pečivu nebo ovoci, děti se zablácenými botami se už nevozí s nákupem ve vozíku, k dispozici jsou všude jednorázové plastové rukavice. V době viróz a zvýšeného výskytu nejrůznějších bacilů si návštěvník obchodního střediska snadno infekci přinese domů, proto pozornost zvýšené hygieně se musí ocenit.Pavel Kačer

Nízké daně, které před volbami slíbil a nakonec prosadil prezident USA Donald Trump, přinášejí ovoce. Americké společnosti se začínají vracet domů. Naposledy to ohlásila firma Apple, inovativní výrobce smartphonů, tabletů a notebooků. Postaví nový firemní kampus a během příštích pěti let dá práci 20 tisícům Američanů. Kromě toho převede do Spojených států podstatnou část svých hotovostních rezerv. Apple není jediný z technologických gigantů, kteří přehodnotili své plány a začali hrát na vlasteneckou strunu. Nejde tady ale o falešný patriotizmus, jde o ekonomické uvažování. Ono se jim to vyplatí. Neúměrně vysoká daňová zátěž neprospívá nikomu, nejméně pak těm, v jejichž zájmu je údajně nutné daně zvyšovat.Pavel Kačer

Největší on-line obchod Alza otvírá prodejnu budoucnosti. Nebude v ní žádný personál. Přesto obslouží denně až tisíc zákazníků. Není třeba se ptát, co s volnými prodavači. Žádní nejsou, respektive spousta pracovníků chybí ve všech oborech. Na otázku, zda čtvrtá průmyslová (digitální) revoluce nepřipraví člověka o práci, nám Alza dává jasnou odpověď. Ještě by mě zajímalo, zda prodejny bez živé obsluhy budou moci mít otevřeno i o svátcích. Vsadím se, že ne, i když uzavření prodejen zdůvodňovali poslanci snahou dát zaměstnancům v obchodě alespoň někdy volno. Ale to byla jen výmluva, že?Pavel Kačer

Nejrychleji rostoucí měna v loňském roce – bitcoin – není výtvorem žádné banky ani státu. Proto její hodnota v loňském roce přímo raketově stoupala. Jak známo, jedná se o počítačovou kryptoměnu, již nelze na rotačce tisknout do nekonečna. Vznikla právě proto jako reakce na tzv. kvantitativní uvolňování, naprosto zběsilé vydávání dolarů, eur a dalších peněz do oběhu. To s bitcoinem jednoduše nejde. Nemá smysl, abychom všichni nakupovali bitcoiny, které si drží, případně zvyšují, svou reálnou hodnotu, a tím se snažili ochránit své úspory. Přáli bychom si, aby centrální banky nedělaly s našimi penězi podivné experimenty a vrátily se k obvyklé emisní praxi. Věřme, že rok 2018 bude znamenat návrat k rozumu a místo uvolňování budeme svědky utahování měnové politiky. Pavel Kačer

Koncem října jsem měla příležitost ochutnat vánoční cukroví od Penamu, tedy fabriky, která by pečivem dokázala zásobovat snad celou zeměkouli. Nebylo to samoúčelné, ale doslova nutností. Musela jsem. Bylo to při udělování cen Česká chuťovka, kam se Penam také přihlásil, a mimo jiné i svým vánočním cukrovím. Vedla jsem porotu, která udělovala novinářské ceny a povinností bylo ochutnávat a hodnotit. Přiznám se, na cukroví mám nos, peču ho sama ráda a ledascos z kulinářských kouzel jsem pochytila od mojí babičky, kuchařky a cukrářky vyhlášené i vystudované. Vánočního cukroví jsem smlsala za celý svůj život hodně a tak dokáži srovnávat. To z Penamu mi chutnalo náramně. Byla to klasika s vyváženými chutěmi, tvary i barvami. Cukroví pravé vánoční, klasika, která má políčeno na vaše smysly dřív, než na ni pomyslíte. Přesvědčila jsem se, že i velkovýroba může spotřebitele potěšit a nabídnout pečivo, na které člověk rád vzpomíná a pro něž se rád vrací. Na návštěvu i do prodejny. Eva Brixi

Předvánoční setkávání bývá vždy malým balzámem na duši. Člověk posedí, poslechne si, zeptá se, s tím i oním prohodí pár slov, ochutná cukroví, které ještě doma není napečeno, a domů odchází tak nějak jinak a vánočněji naladěn. Je to správné. Měla jsem tu čest potkat se s řadou známých tváří na takové sešlosti, již společně s TOP HOTELEM Praha uspořádal 29. listopadu Klub manažerek ČMA, který už 21 let vede PhDr. Lenka Tomešová. A musím potvrdit, že mi bylo báječně. Nejen proto, že jsem si mohla nazdobit svůj malý svícen z větviček, plátků suchého pomeranče, ořechů a skořice, okusit letošní první vanilkové rohlíčky nebo si vyměnit pár pozdravů se známými tvářemi. Toho večera, báječně zorganizovaného, si však vážím i proto, že se na něm sešly ženy, které to s časem vůbec nemají jednoduché, podnikatelky a manažerky, pro něž je toto období mnohonásobně náročnější, než pro jejich mužské protějšky. Je až neuvěřitelné, jak dokázaly být v pohodě, jak si společné chvíle užívaly. Jak dokázaly odložit myšlenky profesní, a ponechaly jen ty, které už voněly jehličím a kořením. Eva Brixi