Letošní léto je ve znamení obchodní války mezi USA, Čínou, Evropskou unií a dalšími státy. Na jedné i druhé straně hranice vyrostly celní bariéry, aby se dovozům hůře pronikalo na domácí trhy. Poměry, které ve světové ekonomice panovaly dlouhé roky, změnil jako první prezident Donald Trump. Ti, jichž se vyšší cla dotkla, reagovali recipročním opatřením. Kdo z tohoto přetahování vyjde jako vítěz, zůstává hádankou. Zdá se, že prohrají obyčejní lidé, jimž se dovážené zboží zdraží. Ale nemusí tomu tak být. Světový výrobce motocyklů Harley Davidson se rozhodl, že nebude zvyšovat ceny pro evropské zákazníky, ale přesune výrobu do Indie nebo Brazílie. Věřme, že nejen cena, ale ani kvalita strojů H-D se nezmění.

Před třiceti lety vyjel z bran mladoboleslavské automobilky Škoda první favorit. Nový rodinný osobní automobil se stal na domácím trhu ihned obrovským hitem, každý ho chtěl a jen málokdo na něj tehdy měl. Protože se stal v socialistické ekonomice nedostatkovým zbožím, čekalo se na něj dlouho, nebo si zájemce musel připlatit na černém trhu. Favoritem si Československo chtělo vylepšit stále horší pozici exportéra. V podstatě však jen doháněl zpoždění, které čs. automobilový průmysl v 70. a 80. letech XX. století nabral. Ukázalo se, že to nešlo hladce a bez zahraniční pomoci. Design karoserie navrhli Italové, pohon přední nápravy Francouzi, karburátor pocházel z Německé spolkové republiky. Dodnes se stále diskutuje o tom, zda byl na místě výprodej našeho průmyslu po roce 1989 do cizích rukou. Favorit ukazuje, že nebylo zbytí. Teprve pod křídly koncernu Volkswagen se škodovka nadechla k dalšímu vzletu.

Firmy dnes mají velmi těžkou pozici na pracovním trhu. Lidé nejsou, a to už vůbec nemluvíme o tom, že chybí ti s určitými odbornými předpoklady a pracovními návyky. Zaměstnavatelé buď mají co nabídnout a přetahují se o pracovníky s konkurencí, nebo odmítají z kapacitních důvodů nové zakázky. Obecně je současný trend výhodný pro zvyšování platů a kultivaci podmínek práce. Co se stane, až se trend otočí a podniky budou propouštět? Odborníci jsou přesvědčeni, že platová úroveň zůstane vysoko a sotva bude klesat. Především však se udrží veškeré benefity, které se dnes zaměstnancům nabízejí. A to je dobrá zpráva. Personální krize, i když se to tak nemusí každému jevit, pomáhá kultivovat česká pracoviště.

Ministr zemědělství chce rázně zakročit proti nekřesťansky nízkým cenám mléka. Některé obchodní řetězce nabízejí totiž v akci litr za korunu. Podle ministra jde o znevažování práce chovatelů a navíc taková nabídka vede k plýtvání. Z logiky věci vyplývá, že stát opět zavede minimální ceny potravin, ještě předtím znovu otevře Státní cenový úřad jako za dob socializmu. Zajímavé je, že projekt Mléko zdarma do škol stejný úřad podporoval, i když bylo jasné, že mnoho dětí se nad tímto nápojem ušklíbne a krabičku zahodí. Můžeme tedy čekat, že cenotvorba v rukou státních úředníků povede ke zdražování jídla, abychom opět získali úctu k práci zemědělců, potravin si náležitě vážili a zboží aspoň třikrát v ruce obrátili, než ho vložíme do nákupního vozíku. Ve stejný den oznámila česká média, že poslancům se nelíbí, že ve sněmovní restauraci se jí příliš draho. Odhlasují se tedy nižší ceny pokrmů, protože, jak známo, právě oni mají hluboko do kapsy. Nedivte se, svět se stále točí, jako se vždycky točil - a pán není kmán!

Nadnárodní výrobce železničních vozidel Bombardier chce v České Lípě investovat skoro jeden a půl miliardy korun a rozšířit výrobu. Nabídne práci dalším šesti stovkám zaměstnanců. Dobrá zpráva, která má však své „ale“. Těch 600 lidí bude v Česku těžko hledat a sotva nějaké najde. Mají tedy pomoci „ruce ze zahraničí“. Toho se však obávají starostové měst a obcí v okolí. Vědí, jak se k horšímu změnila situace v Kvasinách, když tam škodovka dovezla cizí dělníky. A problém to bude stále větší. Slušných lidí se jaksi nedostává, takže nezbývá než se smířit s klesající kvalitou lidského potenciálu. A to platí nejen v České Lípě a našem státě, je to bolest celé Evropy. Nabízí se tedy otázka, kde brát a nekrást?

Kopíruje, pozměňuje a degraduje se za účelem zisku téměř všechno. Před očima se mění i tradiční potraviny. K nejvíce falšovaným v našich končinách patří český česnek. Lidé ho chtějí, rádi si za kvalitu připlatí, proto ho nabízí kdekdo. A tak se stalo, že se u nás prodá trojnásobek domácího česneku, než kolik se ho vypěstuje. Hojně se totiž zaměňuje za dovoz z Maďarska, Rumunska, nebo Španělska. Zákazník se nechá snadno napálit mazaným obchodníkem, respektive překupníkem. Pomoci může evropské značení. Potravinářská komora ČR usiluje o to, aby se čeští producenti česneku spojili a v Bruselu žádali o chráněné označení původu na své výpěstky. Pokud se to podaří – a Nošovické zelí nebo Všestarská cibule ukazují, že to jde – ,pak bude falšování této zeleniny mnohem obtížnější.