Ve vzduchu už je cítit. Odborníci nás začali připravovat na další krizi. A to od té minulé neuplynulo ještě ani deset let. Že se hospodářský růst zastaví, přijdou vážné problém, to už nějaký čas naznačují měkké a tvrdé ukazatele, prostě tradiční indikátory, které citlivě reagují na to, když se s podnikáním něco děje. Po zkušenostech z minula víme, že po tučných letech vždy přichází útlum, a to zpravidla o to větší, oč více se předtím ekonomika přehřívala. Navíc tu máme okolnosti, před nimiž nelze zavírat oči – Brexit, předluženost a ochranářské tendence států, ekologické hranice růstu... A kdyby toho nebylo málo, i pesimistické předpovědi analytiků mají samonaplňující účinek, tedy působí jako jeden z nejsilnějších faktorů recese. Nezbývá, než se připravit na to, že příští léta zřejmě nebudou pro nikoho snadná.

Direct pojišťovna přišla se zajímavým benefitem, který nabízí lidem ve firmě neomezené volno. Novinka funguje jednoduše: Pokud má zaměstnanec potřebu zůstat doma, nepřijde do práce. Po roce testování se ukázalo, že systém funguje velmi dobře. Navíc nad rámec dovolené se spotřebovalo 441 hodin, možnost využila třetina zaměstnanců. Většinou si volno vzaly ženy o vánočních svátcích nebo muži při stěhování a dalších mimořádných situacích. Potvrdilo se několik věcí. Pracovníci nemají zájem benefit zneužívat, naopak si váží důvěry, kterou jim pojišťovna dává. Jsem přesvědčený, že neomezené volno upevňuje vztahy uvnitř firmy a v důsledcích vede k větší spokojenosti zaměstnanců i k vyšší prosperitě. Podle mého soudu se rozšíří do dalších podniků, avšak nikdy zřejmě nebude rozšířen všude. Nedovedu si například představit, že by do zaměstnání najednou nenastoupila třetina řidičů nebo poštovních úředníků. Naopak delší nepřítomnosti šéfa si často nikdo vůbec nevšimne.

Čeští zemědělci si moc nehledí toho, co je živí. Péče o půdu je totiž v našich zemích nedostatečná. Teď se k situaci vyjádřila dvacítka expertů, a nešetřila kritikou. „Naše zemědělské pozemky jsou druhově nejchudší v Evropě, máme největší lány polí s mrtvou půdou, ze které mizí úrodná ornice a ubývá voda, která je navíc kontaminovaná. Škoda dosahuje až 10 miliard korun ročně,“ cituji z jejich prohlášemí. Nemohu se ubránit dojmu, že stále sklízíme plody kolektivizace a chybně pojaté velkovýroby. Vytratil se vztah k přírodě, chováme se k ní jako k neživému a nezničitelnému stroji. I dlouho poté, co vlastnictví přešlo opět do soukromých rukou. A zůstává otázkou, jestli se tento nevyhovující stav dá změnit. Velkou ochotu nevidím a nemyslím si, že ho napraví změny v dotacích, jež mají platit po roce 2020.

Automaty a roboty se prosazují všude. Objevují se i tam, kde dříve nebylo myslitelné nahradit živou práci strojem, tedy v oblasti služeb. V mnoha velkých obchodech se zákazníci setkávají s „počítačovou obsluhou“. Zboží si mohou naskenovat a zaplatit sami bez účasti pokladních. Urychlí to nákup, pokud pochopíte a zvládnete systém a v prodejně se tvoří u pokladen fronty. Obchodníkům to zase umožňuje snížit počty zaměstnanců, resp. zvýšit produktivitu práce a optimalizovat mzdové náklady. Podle nedávného průzkumu však lidé stále dávají přednost lidem. Platí to obecně, avšak ve zvýšené míře u lidí starších a méně vzdělaných. To však nic nemění na tom, že rozšiřování samoobslužných pokladen bude dál pokračovat.

Bez svátků na konci roku si Češi neumí život představit, a to ať Vánoce uctívají jako křesťané, nebo mají vůči kultu  Ježíše Krista výhrady z ateistických důvodů. Narození božího syna 24. prosince je nejspíše jen vymyšlená legenda, se skutečností nemá mnoho společného. Tradice v našich končinách totiž sahá ještě do dob pohanských, kdy se lidé radovali ze zimního slunovratu. Den se opět začne prodlužovat a ve vzduchu visí naděje, že zima dřív nebo později skončí. Vánoční čas přináší i chvíli oddechu v každodenním kolotoči povinností a příležitost k zamyšlení. Na chvíli přestaneme bojovat s konkurencí, soupeřit s ostatními, ale přejeme všem lidem dobré vůle lásku, klid, pohodu a zdraví. Z tohoto důvodu jsou i dnes tyto svátky nezastupitelné. Proto si je užijme, protože jako všechno rychle utečou a před námi budou opět jen všední dny plné povinností.

Nedávno počastovala ČSOB novináře plechovým smaltovaným hrnkem s kresbami zachycujícími členy managementu včetně kontaktů na ně. Byl to dobrý nápad. Hrnek je tím předmětem, který vás provází stále, ať už z něj pijete nebo v něm máte tužky nastřádané během let. Hrnek je stále po ruce. I on může sloužit nejen jako nosič nápoje, ale jako nosič informace. A jak známo, nápoj a informace se stále hodí, ba co víc, svět nápojů a informací se tak nějak prolínají a doplňují. Tok jednoho svádí druhého. Jinými slovy a bez okolků: byl to dobrý nápad. Hrneček stojí na stole a nikam, na rozdíl od vizitky, nezapadne. A smalt je technologie, k níž se lidstvo opět vrací. Nesmaže ho slunce ani voda, myčka ani rez časů budoucích.