Se sousedy bývá potíž. Jeden druhému vidí až do kuchyně a navzájem si lezou do zelí. Tím, že si jsou tak „na ráně“, musí spolu neustále něco řešit. Platí to nejen mezi lidmi, ale i státy a národy. Tentokrát dvě země nehandrkují o metry čtvereční půdy, ale o potraviny. Poláci k nám dovážejí mnoho potravinářských výrobků ve značném množství. Na českém trhu si nachází zejména spotřebitele, kteří víc než na kvalitu hledí na cenu. A občas se stane, že někde něco uletí. Jako teď například maso. Hovězí bylo zkažené, vepřové se salmonelou. Pro konkurenci je to vítaný argument, proč zboží z dovozu nekupovat. Proto se aférka rozmazává. Jenže problém má dvě mince. Chceme vyvážet své produkty, a to i do Polska. A pokud na hranicích, které v rámci Evropské unie vlastně ani neexistují, budou probíhat drastické kontroly přepravovaného exportu a importu, bude to mít na vzájemný obchod devastující účinek. Poláci budou horko těžko prodávat u nás maso a masné výrobky, my u nich pivo. A proto si myslím, že by bylo dobré vzít rozum do hrsti a nevylívat dítě i s vaničkou. Ostatně ať si zákazník sám zvolí, co mu chutná a co ne!

Vláda zjišťuje, že přicházejí horší časy a místo rozdávání je třeba šetřit. Nic proti tomu, odpovědný hospodář se vždy natáhne tak, jak mu, podle starého českého přísloví, stačí postel. A my teď můžeme sledovat, kdo si utáhne opasek víc a kdo míň, případně vůbec. Ministryně práce a sociálních věcí, sociální demokratka Jana Maláčová by ráda zvyšovala důchody, peníze na ně vidí v resortu dopravy. Tam loni studenti a důchodci dostali 75procentní slevy z jízdného, což přijde státní pokladnu ročně na šest miliard korun. Jenže jak by to vypadalo, kdyby o tuto výhodu cestující po necelém roce přišli? Asi by se jim to moc nelíbilo. Škodné by bylo hnutí ANO, jemuž patří doprava, finance a premiér, zatímco ČSSD by si u voličů – důchodců jistě napravilo dojem. Ministr dopravy Ťok se proto hned nechal slyšet, že o zrušení slev se neuvažuje. Zbývá se jen ptát: A co důchody v příštím roce?

Na stole je opět zákon o regulaci otvírací doby. Část poslanců si přeje, aby obchody mohly mít otevřeno bez omezení, tedy i o státem uznaných svátcích. Pokud jde o voličskou veřejnost, ta si v drtivé většině přeje totéž. Nejde jen o to, že dnes člověk neví, kdy která prodejna zavírá a kdy ne, ale legislativní zásahy do svobodného podnikání z principu měly skončit s totalitou. Při omezení prodejní doby se údajně vycházelo z práva zaměstnanců na odpočinek. Ne všech, pouze ve velkých obchodech. U těch s menší prodejní plochou nikoli stejně jako v jiných oborech činnosti. Všichni víme, že v této zemi platí zákoník práce, který jasně říká, kolik hodin musí lidé pracovat. Kdo chce být na pracovišti o svátcích, může, ale musí však dostat k základní odměně i náležitý příplatek. Proto mnozí pracovníci víkendové a sváteční směny vyhledávají. Skutečným důvodem omezení prodejní doby obchodních řetězců byla snaha zvýhodnit menší domácí prodejce. Jenže to nikdo veřejně nepřiznal, byla-by to zřejmě nepovolená podpora určité skupiny podnikatelů, kterou EU nedovoluje. Jestli zvítězí zdravý rozum a budeme moci nakupovat, kdy se nám zachce, nebo jen tehdy, kdy to povolí úředník, se brzy uvidí.

V Praze se otevřel první nevěstinec, v němž nenajdete živé dámy, ale jen umělé panny. Jaký bude zájem o jejich služby, které vůbec nejsou levné, se ještě neví. Ale dá se předpokládat, že vzhledem k současným trendům by mohl být natolik velký, že podnik s robotkami bude prosperovat. Lidé utíkají stále častěji do virtuální reality a reálné věci a vztahy je přitahují stále méně. Silikonové nevěstky jsou po estetické stránce dokonalé, odpadají i problémy s hygienou. A jak tvrdí reklama, styk s nimi nelze považovat za nevěru. V tomto bodě bych však nejprve udělal průzkum mezi manželkami a milenkami, do jaké míry jsou ochotny tolerovat partnerovy úlety v „silicon valley“. Možná, že i ženy propadnou stejnému kouzlu a budou chtít, aby byly zaveny i podobné erotické salony pro ně.

Ve vzduchu už je cítit. Odborníci nás začali připravovat na další krizi. A to od té minulé neuplynulo ještě ani deset let. Že se hospodářský růst zastaví, přijdou vážné problém, to už nějaký čas naznačují měkké a tvrdé ukazatele, prostě tradiční indikátory, které citlivě reagují na to, když se s podnikáním něco děje. Po zkušenostech z minula víme, že po tučných letech vždy přichází útlum, a to zpravidla o to větší, oč více se předtím ekonomika přehřívala. Navíc tu máme okolnosti, před nimiž nelze zavírat oči – Brexit, předluženost a ochranářské tendence států, ekologické hranice růstu... A kdyby toho nebylo málo, i pesimistické předpovědi analytiků mají samonaplňující účinek, tedy působí jako jeden z nejsilnějších faktorů recese. Nezbývá, než se připravit na to, že příští léta zřejmě nebudou pro nikoho snadná.

Direct pojišťovna přišla se zajímavým benefitem, který nabízí lidem ve firmě neomezené volno. Novinka funguje jednoduše: Pokud má zaměstnanec potřebu zůstat doma, nepřijde do práce. Po roce testování se ukázalo, že systém funguje velmi dobře. Navíc nad rámec dovolené se spotřebovalo 441 hodin, možnost využila třetina zaměstnanců. Většinou si volno vzaly ženy o vánočních svátcích nebo muži při stěhování a dalších mimořádných situacích. Potvrdilo se několik věcí. Pracovníci nemají zájem benefit zneužívat, naopak si váží důvěry, kterou jim pojišťovna dává. Jsem přesvědčený, že neomezené volno upevňuje vztahy uvnitř firmy a v důsledcích vede k větší spokojenosti zaměstnanců i k vyšší prosperitě. Podle mého soudu se rozšíří do dalších podniků, avšak nikdy zřejmě nebude rozšířen všude. Nedovedu si například představit, že by do zaměstnání najednou nenastoupila třetina řidičů nebo poštovních úředníků. Naopak delší nepřítomnosti šéfa si často nikdo vůbec nevšimne.