Bez svátků na konci roku si Češi neumí život představit, a to ať Vánoce uctívají jako křesťané, nebo mají vůči kultu  Ježíše Krista výhrady z ateistických důvodů. Narození božího syna 24. prosince je nejspíše jen vymyšlená legenda, se skutečností nemá mnoho společného. Tradice v našich končinách totiž sahá ještě do dob pohanských, kdy se lidé radovali ze zimního slunovratu. Den se opět začne prodlužovat a ve vzduchu visí naděje, že zima dřív nebo později skončí. Vánoční čas přináší i chvíli oddechu v každodenním kolotoči povinností a příležitost k zamyšlení. Na chvíli přestaneme bojovat s konkurencí, soupeřit s ostatními, ale přejeme všem lidem dobré vůle lásku, klid, pohodu a zdraví. Z tohoto důvodu jsou i dnes tyto svátky nezastupitelné. Proto si je užijme, protože jako všechno rychle utečou a před námi budou opět jen všední dny plné povinností.

Nedávno počastovala ČSOB novináře plechovým smaltovaným hrnkem s kresbami zachycujícími členy managementu včetně kontaktů na ně. Byl to dobrý nápad. Hrnek je tím předmětem, který vás provází stále, ať už z něj pijete nebo v něm máte tužky nastřádané během let. Hrnek je stále po ruce. I on může sloužit nejen jako nosič nápoje, ale jako nosič informace. A jak známo, nápoj a informace se stále hodí, ba co víc, svět nápojů a informací se tak nějak prolínají a doplňují. Tok jednoho svádí druhého. Jinými slovy a bez okolků: byl to dobrý nápad. Hrneček stojí na stole a nikam, na rozdíl od vizitky, nezapadne. A smalt je technologie, k níž se lidstvo opět vrací. Nesmaže ho slunce ani voda, myčka ani rez časů budoucích.

Silničáři se vždy stávají terčem vtipů, když v zimě zasněží a oni na změnu počasí nejsou připraveni. Jenže v letošním roce se situace na naší nejfrekventovanější silnici ještě zkomplikovala opravami. Italské konsorcium firem nestihlo svůj úsek mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem dokončit včas a přispělo tak k tomu, že řidiči zde strávili v koloně až 14 hodin. Dúvody, proč se to neopravilo v termínu, byly jistě „objektivní“. Není však bez zajímavosti, že na ostatních opravovaných místech D1 se práce zastavily podle plánu. Italové sice žádají další čas k dokončení oprav až do 3. ledna příštího roku, ministrovi dopravy Danielu Ťokovi ale už došla trpělivost a pohrozil vypovězením smlouvy, nebude-li okamžitě zjednána náprava. Proč se vládní úředník probudil až nyní? Protože se na neprůjezdnou dálnici naštvali nejen obyčejní motoristé, ale dokonce i poslanci a věc začali řešit ve sněmovně. Stát by měl všem Čechům za způsobenou újmu dát vhodnou náhradu, například by mohl zrušit na největším parkovišti v ČR, jak se někdy déjedničce říká, povinnost platit mýto. Ale tak daleko jistě nápravy škod nepůjdou, ani kdyby někteří naštvaní řidiči oblékli žluté vesty.

Byla v obálce, přišla poštou. Klasická vánoční novoročenka. Měla jsem z ní velkou radost. Nedorazila ani brzy ani pozdě, tak akorát. Zahřála u srdce, nebyl to formální pozdrav. Odesilatel si na mne vzpomněl a chtěl mne před Vánoci pozdravit a popřát mi pěkný vstup do roku s devítkou na konci. Vlídných pár slov. Jako by se čas zastavil u toho dobrého, co je třeba předávat dál. Jako by v té obálce připlul úsměv a špetka povzbuzení, poděkování za spolupráci, za všechno, co se nám společnými silami letos podařilo. Novoročenky v papírové podobě často přenechávají své kouzlo působení internetu. Mimo jiné také z ekonomických důvodů. I to lze pochopit včetně rychlosti, kterou má digitální komunikace k dispozici. Ale novoročenka na kartičce nabízí hřejivý pocit vztahu člověka k člověku, je na ni otisk lidské ruky, autentický podpis.

Největší studnici know-how najdete na internetu. Na příslušných webových stránkách se do detailu popisuje technické řešení všeho, co člověk vymyslel a rozhodl se patentovat. Kdo má zájem o tyto informace, může se s nimi seznámit a případně použít ve výrobě. V České republice je pouze 40 tisíc z nich chráněno patentem, a to ještě pouze na omezenou dobu. Nemusíte proto uplatňovat průmyslovou špionáž, abyste si osvojili poznatky, které vás zajímají. Pro mnohé, stejně jako pro mne, to bude překvapivé sdělení, ale za jeho korektnost ručí předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl. A to je člověk v tomto oboru nejpovolanější!

Stále patříme ke sklářským velmocem. I když skleněné výrobky milujeme, jde devět z deseti na export. Obor zasáhla finanční krize před deseti lety, ale opět zvedl hlavu a je úspěšný. Vyrovnal se rovněž s levnou asijskou produkcí stejně jako záplavou plastů. Dokonce se zdá, že tradiční materiály získávají stále víc na oblibě, zatímco výrobky z ropy jsou v defenzívě. Umu českých sklářů dokáže málokdo doma konkurovat. Ani tuzemské automobilky ne. Snad jenom pěstitelé marihuany a vařiči extáze a dalších drog na tom mohou být s prodejem svého zboží do zahraničí lépe. Ale v těchto nelegálních aktivitách hraje prim organizovaný zločin, skládající se především z cizích státních příslušníků.