V těchto dnech si užíváme dosyta horkých slunečných dnů, léto je i ve znamení uzavírek silnic a ulic. Ještě nikdy se tolik neopravovalo na komunikacích hlavních i vedlejších, ještě nikdy nečekali řidiči tak dlouho v kolonách vozidel. Lze to považovat za nutné zlo, protože silničáři dohánějí manko z minulých let. České vozovky ani po třech desetiletích tržní ekonomiky stále neodpovídají západnímu standardu, i když těch kvalitních přibývá. Našly se peníze, zdroje, pracovní a technické, také jsou, takže můžeme sledovat nevídanou aktivitu stavbařů na cestách po celé republice. Prý by se mohlo opravovat a stavět ještě víc, ale to už by bylo nad momentální možnosti stavebních firem. Věřme, že opravené úseky budou brzy otevřeny a těm, co stále připomínají socializmus, brzy odzvoní hrana. Motoristé, cestující v autobusech, cyklisté i chodci se musí obrnit trpělivostí, protože to ještě bude “bolet”, než se vše uvede do řádného stavu, ale na to jsou v Česku všichni zvyklí.Pavel Kačer

Říká se o hrozném počasí, že bys ven ani psa nevyhnal. Letošní léto, co se počasí týče, je jako z katalogu cestovní kanceláře. Ale až moc. Slunce nemilosrdně žhne a už třetí měsíc nepřichází vysvobození. Většina lidí už má horka plné zuby a volí nejrůznější obrannou strategii, včetně nakupování. Někdo, jako já, vyhledává klimatizované prostory hypermarketů. Jiný nevytáhne paty z domu, kde odpočívá ve stínu. Kdo má navrch, nevím, ale e-shopy si už pochvalují růst obratu v letních měsících. Když nemůže zákazník k obchodníkovi, musí zboží ke spotřebiteli. Různé doručovací a kurýrní služby se teď musí hodně činit. Doufejme, že se neozvou politici nebo obory, aby označili práci v takové výhni jako porušování základních lidských práv – a vymyslí novou regulaci.

Nad horkými dny si nestýskám, zatínám zuby a vím, že to musíme všichni vydržet. Stejně nám nic jiného nezbývá. Nevím, zda mne někdo pochválí, že plním na 200 procent, asi ne. Očekává se, že je to samozřejmost. Přesto bych si však dovolila vyseknout poklonu všem těm, na které většinu roku hartusíme. Tedy řidičům tramvají a městských autobusů, dělníkům, co opravují dálnice a silnice, plynařům a energetikům, kuchařkám v restauracích a jídelnách, pekařům, i lékařům v sanitkách. Když většina z nás nemůže, oni prostě musí. Zahrávají si se zdravím víc, než je přírodě přípustné. My ostatní, kteří jsme zvyklí na značný komfort, otupme ostří svárů. Hledejme kompromisy tam, kde je to na místě. Buďme ohleduplní.

Největší švédská banka se rozhodla propustit šest tisíc zaměstnanců. Jejich místa nahradí roboty. Převezmou širokou škálu pozic od správy majetku po telefonní hovory s drobnými klienty. Podle vedení Nordea Bank je to jediná cesta, jak zůstat v budoucnu konkurenceschopní. Ohroženy jsou však téměř všechny pozice v nejrůznějších oborech. Jak se budou technologie dále zlepšovat, postavení člověka v ekonomice se bude nepochybně zhoršovat. Zůstane jen tam, kde se vyžaduje kreativita a adaptabilita na rychle se měnící pracovní podmínky a úkoly. A čím se budou zabývat ti, pro něž se uplatnění nenajde? Sýčkové tvrdí, že ztráta výsadního postavení ve výrobě a službách poznamená psychický i fyzický stav „nepotřebných“ lidí natolik, že všichni budou potřebovat intenzivní zdravotní a sociální péči. Práce tedy nezmizí, jen bude vypadat jinak než dnes. Nechme se tedy překvapit, doba velkých změn už klepe na dveře.

Spojené státy a Evropská unie dospěly k dohodě ohledně cel a zažehnaly rozpoutání obchodní války. Představitelé USA a EU si na závěr jednání podali ruce a mohli světu sdělit dobrou zprávu. Není pochyb o tom, kdo byl celou dobu v útoku a kdo se musel bránit. Prezident Donald Trump se totiž choval jako stoprocentní businessman. Nejprve si připravil vyjednávací pozici uvalením celních bariér na ocel a hliník i dalším vyhrožováním (cla na dovoz evropských automobilů), poté prosadil maximum možného. Evropané budou dovážet z Ameriky zemní plyn z břidlic, který je několikanásobně dražší než ruský nebo norský, a také hodně soji. Tu Unie nechtěla, protože je geneticky manipulovaná a potenciálně nebezpečná. A co získala? Hrozby vyřčené ještě nedávno Trumpem nebudou (zatím) naplněny. A obě strany budou společně pracovat na odstranění méně viditelných bariér mezinárodního obchodu, čímž se myslí především subvence na podporu výrobců aut i zemědělců a potravinářů. Pavel Kačer

Tak už je to tady! Palírny v České republice běží na plné obrátky – jak ty oficiální a legální, tak jistě i ty ostatní. A to ještě sezona ovoce ani pořádně nezačala. To je velmi dobrá zpráva pro všechny, kdo milují domácí pálenky a kteří v tom mají svůj business. Vždyť loňský rok se naprosto nezdařil, ke zpracování chyběly všechny druhy ovoce. Letošek si všechno chce vynahradit a plodů třešní, rybízu, meruněk a dalších nabízí tolik, že zbude opravdu pro každého. Prázdné sudy se opět začínají plnit a výsledný produkt bude díky dostatku slunce velmi lahodný. Pamětníci si nevzpomínají, že by v posledních dvaceti letech prožili něco podobného. Jistě se jednou bude říkat: Jó rok 2018, to byl rok slivovice!