Podle premiéra Andreje Babiše je největší problém domácí ekonomiky nedostatek lidí. S tím nelze než souhlasit. Přít se můžeme o to, zda za špatnou situaci odpovídají úřady práce. Nezaměstnanost dnes dosahuje rekordně nízké úrovně - 3,5 procenta. Pracovníků, kteří se ucházejí o práci, stejně jako volných míst, je přibližně čtvrt milionu. Mohlo by se tedy zdát, že stačí rozmístit žadatele do poptávajících podniků, a problém je vyřešen. Bohužel, není. V první řadě chybí nabídka některých profesí. A můžeme se ptát, kolik osob mezi uchazeči o práci skutečně pracovat chce a kolik nikoliv. Má-li dojít ke změně, nesmí být výhodné být nezaměstnanným a chodit na fušky. A změnit školský systém, aby připravoval žádané odborníky, nikoli v praxi nepotřebné absolventy.

Evropská unie leží mnohým Čechům v žaludku, protože vydává řadu více či méně nesmyslných zákazů a příkazů. Už dříve se museli smířit s tím, že nebudou moci koupit oblíbené pomazánkové máslo, slivovici nebo tuzemský rum. Když výrobci tohoto oblíbeného destilátu přišli v novým pojmenováním, vadí úředníkům EU sama aromatická rumová složka, údajně pro karcinogenní účinek. Že několik generací konzumuje „závadný“ alkohol, aniž by jim tresť v něm ublížila, prý není argument, nicméně Česká republika alespoň získala výjimku na pětileté období. Nic proti přísným zdravotním zásadám. Jen mi nejde do hlavy, že v EU mají prokazatelně škodlivé látky stále zelenou a nikoho to neznepokojuje. Na trhu jsou stále některé pesticidy, přestože se jedná o velmi nebezpečné endokrinní disruptory. Povolen v některých zemích EU zůstal i karbendazim, látka, jež má prokazatelně zhoubný vliv na vývoj lidského plodu. Že by Brusel měřil dvojím metrem podle toho, koho se jeho nařízení dotkne?

Zkušení ekonomové, věshlasní analytici i renomovaní prognostici, všichni nás ujišťují, že naše země dosáhla vrcholu hospodářského cyklu a daří se jí snad vůbec nejlépe v historii. Ano, pokud mají na mysli růst HDP, zvyšování mezd a životní úrovně obyvatel, nelze než souhlasit. Krize, která dopadla na českou ekonomiku před deseti lety, je už dávno zažehnána. Přesto mnozí zaměstnavatelé hovoří o vážné krizi – krizi personální. Projevuje se okřídlením rčením z doby socializmu: „Nejsou lidi!“ Což o to, lidí bychom se dopočítali dost, ale chybí odborně zdatní pracovníci. Hospodářská komora nedávno upozornila na predátorské praktiky některých firem při přetahování zaměstnanců a nedodržování zákonných norem z pracovního práva. Ano, tato personální krize skutečně zuří a limituje další rozvoj. Kdy skončí? Paradoxně tehdy, až přijde krize jiná – ekonomická. Zakázek bude méně, pracovních příležitostí také. Lidé si začnou práce víc vážit. Jen nikdo zatím není schopen říci, kdy nastane.

České traktory mají v mnoha zemích stále vynikající pověst. Také ve socialistickém Vietnamu pracují dodnes staré zetory a odvádějí skvělou práci. Po několikaleté odmlce brněnský výrobce opět zahájil export do VSR čtyř modelových řad s výkonem od 80 do 150 koní. Zetor má i dnes ve Vietnamu co nabídnout a navíc může těžit z nadstandardních vztahů mezi oběma zeměmi. V České republice žijí desetitisíce Vietnamců, mnoho dalších prošlo v minulosti českými školami a provozy a rozumí česky. Věřme, že naše traktory budou následovat další české výrobky. Vietnamský trh se dynamicky rozvíjí, je perspektivní, ale dostat se na něj a uspět záleží pouze na českých vývozcích.

Při přechodu na tržní hospodářství ucítili svou příležitost také prodejci ojetých vozů. Autobazary rostly jako houby po dešti, byly skoro v každé druhé vesnici. Úroveň služeb a kvalita nabídky byly dost žalostné, ale zpočátku to stačilo. Každý chtěl mít „fáro“ ze západu a příliš se nedbalo na to, v jakém je stavu. Postupně se však začalo oddělovat zrno od plev, některé velké autobazary se snažily nastavit laťku výš. Také poptávku se podařilo nasytit a český člověk si začal vybírat. Tento trend se stále prohlubuje. Podle Asociace prodejců použitých automobilů malé provozovny končí. Za posledních pět let jich ubylo šest set. A z ostatních se stávají technologické firmy. Už dávno totiž nestačí mít „na place“ jen dostatek zboží. Bez sofistikované inzerce a doplňkových služeb je firma bez šance uspět. Je to dobře. Trh se zkultivoval a přestože stále má k dokonalosti daleko, autobazar už není sprosté slovo a podvod už přestal být obvyklou obchodní praktikou.

Premiér Andrej Babiš potřebuje koaličního partnera, aby mohla jeho vláda získat důvěru ve sněmovně. Je už téměř jisté, že ho našel. Budou jím sociální demokraté, a záda jim budou krýt poslanci KSČM. Také už vidíme, čím se za to zaplatí. ČSSD požaduje, aby zaměstnanci na nemocenské dostávali náhradu mzdy už od prvního, nikoli až od 4. dne marodění, jak nařizuje dosud platná legislativa. Firmy to zdánlivě nebude stát vůbec nic, protože po 11. dni přejde platební povinnost na státní sociální systém. Ale můžeme si být jisti, že se opět rozšíří nešvar zneužívání dávek. Za situace, kdy v ekonomice zoufale schází pracovní síla, bude rostoucí armáda „nemocných“ obzvláště nepříjemná.