Šťastnými výherci velké letní soutěže s kvalitními mléčnými výrobky se stali Dana Hrušková z Ostravy, Petr Královec z Domažlic (z Pelechova) a Jiřina Filippovová z Rybné nad Zdobnicí. Všichni tři úspěšní soutěžící obdrželi hlavní výhru v podobě lednice plné kvalitních jogurtů, sýrů, tvarohů, zákysů, másel a dalších mléčných výrobků.Podmínkou účasti v soutěži byla registrace na webu akademiekvality.cz a zakoupení produktů z mléka označených značkami kvality. Výhry opět předal maskot Klasáček.
V minulém díle jsme si představili Program Česká kvalita jako ideální nástroj na odlišení se od konkurence. Získání některé ze značek v programu dává garanci kvality zákazníkovi i obchodníkovi a při správném uchopení v reklamě a marketingu je i nemalou konkurenční výhodou. V tomto, a v dalších dílech seriálu, budeme pokračovat v představování jednotlivých značek v Programu Česká kvalita.
Podpořená znalost značek kvality potravin se zvýšila, a to včetně evropského značení, kde se pohybuje mezi 10 – 17 %. Čtvrtina Čechů zná alespoň jedno evropské chráněné označení. Obecně si Češi všímají značek kvality více než minulý rok, ať už v televizi, na internetu nebo na obalech samotných potravin. Znalost označení mezi Slováky je velmi vysoká, podpořená znalost se pohybuje mezi 14 – 20 %.
Nízká pěna, nakyslá chuť a podmírák. To jsou nejčastější nešvary, kterých se hospodští a výčepní na pivu dopouštějí a kvůli kterým se většina Čechů do hospody už nechce vracet. Někteří si kvůli tomu dokonce raději koupí domu pivo lahvové. Aby se kvalita čepovaného piva zlepšila a štamgasti se opět vrátili do hospod, startuje Gambrinus neobvyklý způsob pomoci „svým“ hospodským po názvem „Strážci výčepu“, jehož tváří se stal stand-up komik Karel Hynek.
České firmy dodávají výrobky a služby na vynikající úrovni. Přesto v regálech obchodů převažují výrobky z dovozu, a to i v segmentech, ve kterých jsme schopni nabízet zboží za srovnatelnou cenu s jiným, a přitom v nesrovnatelně lepší kvalitě. Proč tomu tak je? Zákazník není sám často schopen kvalitu rozpoznat, a pokud vidí v obchodě několik výrobků, které se mu zdají kvalitativně rovnocenné, vybere si buď podle nejnižší ceny, nebo podle některého z iracionálních parametrů – např. atraktivního barevného obalu.
Společnost Ahold Czech Republic, která získala již třikrát Národní cenu kvality, postoupila do finále prestižní soutěže EFQM Excellence Award 2016. Hodnotitelé z Evropské nadace pro management kvality, jež ocenění udílejí, ocenili především strategii společnosti a odpovědné podnikání. Ahold je vůbec první tuzemskou firmou, která se do evropské úrovně soutěže přihlásila. Mezi patnáctku finalistů patří také společnost Ahold, která letos slaví 25 let svého podnikání v ČR a provozuje zde maloobchodní síť Albert. „Jsme velmi rádi, že na trojnásobný úspěch v Národní ceně kvality ČR navázala společnost Ahold úspěšným postupem do finále nejprestižnější evropské soutěže firem – EFQM Excellence Award. Postup do finále je potvrzením špičkové úrovně managementu firmy a je zaslouženým oceněním skvělé práce všech zaměstnanců,“ řekla Alena Plášková, předsedkyně představenstva Sdružení pro oceňování kvality.
Byl to mimořádný zážitek. Nakladatelský dům Grada uspořádal 11. září v Praze tiskovou konferenci, na níž představil, jaké zajímavé tituly do konce tohoto roku vydá. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Vystupující aktéři včetně několika autorů byli rychlí, dynamičtí a časově úsporní. Přesto dokázali sdělit vše, co bylo v plánu. Za hodinu čistého času jsme se dověděli spousty informací nabitých emocemi, vtipem i zaujetím pro věc. Bylo to velmi poutavé divadlo, nikdo neusínal a všichni jsme hořeli zvědavostí. Co mne ještě zaujalo, bylo oblečení přítomných odbornic. Osobnosti, o nichž by si leckdo myslel, že jsou to introverti a knihomolové neznající nic víc než písmenka na papíru, byly oděny s šarmem, vkusem a nápaditostí. Takže to celé dění byla tak trochu i módní přehlídka. Což vůbec neškodilo. Ženskému osazenstvu Grady to totiž náramně...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...