Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR realizuje v tomto roce svůj hlavní projekt zaměřený na podporu drobného podnikání – Rok malého podnikání 2020. Ten má hlavní dvě cílové skupiny: živnostníky a malé firmy. Druhý nezávislý průzkum agentury IPSOS pro tento projekt AMSP ČR přináší výsledky z oblasti názorů podnikatelů na dopady covid-19 na české malé a střední exportéry, kde sběr dat se uskutečnil v červnu 2020 a zúčastnilo se jej 301 exportérů. Největší podíl respondentů (38 %) byl ze zpracovatelského průmyslu. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak exportéři pohlížejí na situaci kolem covid-19 a jak vnímají roli státu.
Budoucí nastavení Společné zemědělské politiky (SZP) musí být jednoduché a férové. Zemědělci musí mít jistotu, že i s ohledem na vyšší ambice v ochraně přírody a boji proti změnám klimatu budou mít dostatečnou finanční podporu.
Pandemie COVID-19 potvrdila důležitost soběstačnosti v zemědělství a potravinářství a význam lokálních českých zemědělců a producentů potravin a prodejen.
Klíčoví dodavatelé energií jsou připraveni na zpřísnění podmínek, jež má zavést novela energetického zákona. Od rychlého schválení jejího návrhu Parlamentem ČR si slibují posílení práv spotřebitelů a omezení aktivit tzv. energošmejdů.
Epidemii covid-19 ještě nemáme v České republice za sebou, ale firmy už získaly mnohé zkušenosti z fungování ve změněných podmínkách. Začínají nově plánovat a už provádějí první potřebné změny. A v tomto „koronavirovém poločase“ vydala personální agentura ManpowerGroup průzkum mezi manažery a podnikateli. Jaké informace získala, o tom jsme hovořili s Jaroslavou Rezlerovou, generální ředitelkou ManpowerGroup Česká republika.
Drůbeží maso bereme jako běžnou součást našeho jídelníčku, kuchařek nebo jakýchkoliv inspirací na vaření. V každém obchodě nalezneme široký sortiment s tímto druhem masa. V České republice se drží v žebříčku oblíbenosti na druhém místě.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...